Volfštejn
| Volfštejn | |
|---|---|
 Palác | |
| Základní informace | |
| Sloh | románský, gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | po roce 1460 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | páni z Volfštejna |
| Poloha | |
| Adresa | Úbočí Vlčí hory, Černošín,  Česko |
| Souřadnice | 49°48′25″ s. š., 12°52′2″ v. d. |
  Volfštejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24474/4-1730 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Volfštejn je zřícenina hradu necelé dva kilometry jihozápadně od Černošína v okrese Tachov. Nachází se na jihovýchodním výběžku Vlčí hory v nejvýchodnější části katastrálního území Třebel. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Hrad byl založen nejspíše v první polovině třináctého století. Po celou dobu své existence byl sídlem pánů z Volfštejna, kteří na něm žili až do roku 1460, kdy se přestěhovali na blízký Třebel. Nejstarší částí hradu je okrouhlý bergfrit s pozdně románským portálkem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad byl založen v první polovině třináctého století. K nejstarší stavební fázi lze spolehlivě zařadit pouze okrouhlou věž, jejíž příslušnost k pozdně románské architektuře dokládá vstupní portálek.[2] První písemná zmínka o Volfštejně pochází z roku 1316, kdy hrad patřil Benedovi z Volfštejna,[2] který toho roku u zemského soudu zažaloval Dluhomila a Bedřicha z Brodu za to, že zavraždili jeho otce Ctibora z Volfštejna.[3]
Páni z Volfštejna byli příbuzní s pány ze Svojšína a s pány z Třebele. V erbu měli příčné pruhy a jejich klenotem byla vlčí hlava, případně celý vlk. K jejich rodu patřili ve druhé polovině čtrnáctého století bratři Protiva, Beneda a Ctibor z Volfštejna. Protiva získal statky v okolí Plas a majetkově se od zbývajících bratrů oddělil. O Volfštejn se tak dělili Beneda se Ctiborem. Ctibor zemřel nejpozději roku 1360 a jeho podíl zdědil stejnojmenný syn. Beneda poté získal od císaře Karla IV. potvrzení, že v případě Ctiborova úmrtí před dosažením dospělosti připadne synovcův podíl jemu jako manství.[3]
Poslední zmínka o Benedovi je z roku 1360 a dalších téměř čtyřicet let se hrad v historických pramenech neobjevuje. Teprve v roce 1396 byl jeho majitelem Oldřich z Volfštejna, který vykonával patronátní právo k černošínskému kostelu. Na začátku patnáctého století hrad patřil bratrům Vilémovi a Benedovi z Volfštejna. Roku 1406 uzavřeli mírovou dohodu s bavorskými vévody a o tři roky později společně určovali faráře v Černošíně. Někdy v té době se majetkově oddělili. Beneda získal Prostiboř, zatímco Vilém si ponechal Volfštejn.[3]
.png)
Během husitských válek stál Vilém na katolické straně a za své služby dostal od císaře Zikmunda do zástavy řadu statků.[4] Roku 1415 získal od Heřmana z Nečtin do zástavy část hradu Buben[5] a roku 1437 přenechal tento statek synům Ctiborovi, Vilémovi a Janovi z Volfštejna. Vilém nejspíše brzy zemřel, Ctibor sídlil až do smrti v roce 1463 v Hostouni a Volfštejn zůstal Janovi. Jan dostal roku 1460 do zástavy nedaleký hrad Třebel. Podle smlouvy měl být Třebel vyplacen po dvaceti letech, ale nikdy k tomu nedošlo, a hrad tak zůstal pánům z Volfštejna. Samotný Jan začal v roce 1461 používat přídomek z Třebele, a Volfštejn se stal součástí třebelského panství.[3]
Podle Tomáše Durdíka Volfštejn zanikl během bojů zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad koncem roku 1470.[2] Roku 1527 se měla na Volfštejně odehrát jakási blíže nejasná schůzka bratrů Jiřího a Šebestiána z Banbachu. Při té příležitosti byl hrad označen jako pustý.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Volfštejn patří mezi hrady bergfritového typu. Ačkoliv je stáří jednotlivých budov nejasné, jako celek nebyl hrad významně přestavován, a dochované pozůstatky tak odrážejí středověkou podobu.[2]
Hrad má téměř oválný půdorys. V čele dispozice stojí okrouhlý bergfrit s plochostropým interiérem. Jedno z pater věže vytápěl krb. Na protější straně hradu stál palác, jehož zrícenina dosahuje výšky dvou pater. Ve zdivu paláce se objevují druhotně použité architektonické články, a proto je možné, že stavba pochází až z pozdějších stavebních fází. U východní hradby pod věží stála torzálně dochovaná dvouprostorová budova a naproti ní věžovitá stavba s čtverhranným půdorysem.
Při dendrologickém výzkumu lešení nalezené při opravách velké věže bylo zjištěno, že jasany, použité na stavbu, byly pokáceny mezi lety 1260–1262 (1261–1262[6]).[7]
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Hrad je přístupný po žlutě značené turistické trase z Černošína do Třebele. Jižně od zříceniny se nachází přírodní rezervace Pod Volfštejnem a dále na severovýchod přírodní památka Černošínský bor.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-12]. Identifikátor záznamu 135540 : Hrad Volfštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Volfštejn, s. 603–605.
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Volfštein hrad, s. 130.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Volfštejn – hrad, s. 391.
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Buben u Plešnic. 1. vyd. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 23 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 6). S. 12.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Volfštejn, s. 119.
- ↑ PÁTKOVÁ, Svatava. Za drahými kameny na Vlčí horu. Turista. 2015, roč. LIV, čís. 10, s. 40–43. ISSN 0139-5467.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Volfštejn na Wikimedia Commons - ŠVANDRLÍK, Richard. O hradu jménem Volfštejn [online]. Hamelika, 2008 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
