Volby prezidenta České republiky (1993-2008)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Volba prezidenta České republiky byla stanovena v Ústavě, přesněji v ústavě, jak ji schválila Česká národní rada 16. prosince 1992 a jež nabyla účinnosti 1. ledna 1993, v momentě vzniku České republiky. Do roku 1996 však nemohla splňovat tu podmínku, že prezidenta volí obě komory parlamentu, neboť Senát fakticky do té doby neexistoval, volby proběhly až na podzim toho roku, a tak první volba prezidenta která splňovala všechny ústavní nařízení a procedury, byla až volba roku 1998. Jelikož se forma volby prezidenta roku 2012 změnila, přestal být tento způsob volby aktuální a je tedy z jistého hlediska uzavřený. Zde jsou vypsány všechny volby prezidenta, které se uskutečnily nikoliv voliči, ale „voliteli“ - poslanci a senátory.

Jednotlivé volby[editovat | editovat zdroj]

Volba prezidenta 26. ledna 1993[editovat | editovat zdroj]

Václav Havel

kandidáti: Václav Havel, Marie Stiborová, Miroslav Sládek

  • Volba se konala na veřejné schůzi parlamentu, hlasovalo se tajně.
  • Volbu řídil předseda Parlamentu Milan Uhde.
  • Místem konání bylo samotné sídlo PS PČR v Thunovském paláci na Malé Straně.
  • kandidát vládní koalice: Václav Havel
  • kandidát Levého bloku: Marie Stiborová
  • kandidát SPR-RSČ: Miroslav Sládek
  • volba byla narušena telefonickým oznámením, že v budově parlamentu je uložena bomba. Policie ale nic nenašla.
  • poslanci Liberálně sociální unie nejprve nevěděli, komu dají svůj hlas a zda se vůbec volby zúčastní, ale nakonec prohlásili ústy poslance Jiřího Vyvadila, že se volby zúčastní.
  • Voleb se účastnilo všech 200 volitelů. Ze 194 platných hlasů bylo pro Václava Havla odevzdáno 109 hlasů, pro Marii Stiborovou 45 hlasů a pro Miroslava Sládka 14 hlasů.[zdroj?]
  • Prvním prezidentem ČR byl zvolen hned v prvním kole Václav Havel.
  • Václav Havel složil prezidentský slib 2. února 1993.

Volba prezidenta 20. ledna 1998[editovat | editovat zdroj]

kandidáti: Václav Havel, Stanislav Fischer, Miroslav Sládek

  • První volba prezidenta republiky, která proběhla tak, jak ji zaručovala Ústava ČR. (Do r. 1996 fakticky neexistoval Senát)
  • Volba se konala na společné schůzi obou komor Parlamentu ve Španělském sále.
  • Volbu řídil předseda PS Parlamentu ČR Miloš Zeman.
  • kandidát vládní koalice: Václav Havel
  • kandidát KSČM: Stanislav Fischer
  • kandidát SPR-RSČ: Miroslav Sládek
  • kandidát Miroslav Sládek byl toho času ve výkonu vazby ve věznici na Pankráci.
  • Václava Havla podpořily vládní strany (KDU-ČSL, ODA, US), a část ČSSD.
  • Překvapením byl nečekaně kritický projev poslance Jiřího Karase za KDU-ČSL, adresovaný Václavu Havlovi.
  • V prvním kole volby nebyl zvolen žádný z kandidátů, do druhého kola postoupil jediný kandidát - Václav Havel (získal nejvíc hlasů v PS a nejvíc hlasů v Senátu).
  • V druhém kole byl zvolen prezidentem Václav Havel, neboť získal 47 z 81 hlasů senátorů a 99 ze 197 hlasů poslanců.
  • Václav Havel složil prezidentský slib 2. února 1998.
  • SPR-RSČ se neúspěšně pokusila napadnout volby u Ústavního soudu, protože její předseda Miroslav Sládek byl v době volby ve vazbě a hlasování se tak nemohl zúčastnit. Nutno konstatovat, že při tehdejším rozložení politických sil by i v případě Sládkovy účasti na volbě Havel bez problémů zvítězil ve třetím kole volby.[zdroj?]
  • Slavný byl i pískot, kterým první dáma Dagmar Havlová reagovala na výroky republikánských poslanců.

Volba prezidenta 15. ledna 2003[editovat | editovat zdroj]

kandidáti: Jaroslav Bureš, Václav Klaus, Petr Pithart, Miroslav Kříženecký

  • Volba se konala na společné schůzi obou komor Parlamentu ve Španělském sále.
  • Volbu řídil předseda PS Parlamentu ČR Lubomír Zaorálek.
  • Kandidát ČSSD: Jaroslav Bureš
  • Kandidát ODS: Václav Klaus
  • Kandidát Čtyřkoalice: Petr Pithart
  • Kandidát KSČM: Miroslav Kříženecký
  • Oficiální podpora ČSSD Jaroslavu Burešovi ukázala slabost vedení Vladimíra Špidly ve vlastní straně. Nejsilnější pozici má skupina kolem Miloše Zemana (ten oznámil, že půjde až do druhé volby), následuje skupina kolem Stanislava Grosse (ta prosadila Jaroslava Bureše) a až poslední skupina byla skupina kolem Vladimíra Špidly, která prosazovala Jana Sokola.
  • V prvním kole prezident zvolen nebyl, do druhého postoupili Václav Klaus (díky hlasům poslanců) a Petr Pithart (díky hlasům senátorů).
  • V druhém ani třetím kole prezident zvolen nebyl, faktickým vítězem byl ale Václav Klaus.

Volba prezidenta 24. ledna 2003[editovat | editovat zdroj]

kandidáti: Václav Klaus, Jaroslava Moserová a Miloš Zeman.

  • Volba se opět konala na společné schůzi obou komor Parlamentu ve Španělském sále.
  • Volbu opět řídil předseda PS Parlamentu ČR Lubomír Zaorálek.
  • Kandidát ČSSD: Miloš Zeman
  • Kandidát ODS: Václav Klaus
  • Kandidát Čtyřkoalice: Jaroslava Moserová
  • Do druhého kola postoupili Václav Klaus (díky hlasům poslanců) a Jaroslava Moserová (díky hlasům senátorů).
  • V druhém ani třetím kole prezident zvolen nebyl.
  • Pozoruhodný byl velmi nízký počet hlasů pro Miloše Zemana, který navíc ještě před vyhlášením výsledků prvního kola Španělský sál spěšně opustil. Tento fakt byl velkým vítězstvím Vladimíra Špidly.

Volba prezidenta 28. února 2003[editovat | editovat zdroj]

kandidáti: Václav Klaus a Jan Sokol

  • Volba probíhala již v době, kdy nebyl úřad prezidenta obsazen.
  • Volba se opět konala na společné schůzi obou komor Parlamentu ve Španělském sále.
  • Volbu opět řídil předseda PS Parlamentu ČR Lubomír Zaorálek.
  • kandidát vládní koalice: Jan Sokol
  • kandidát ODS: Václav Klaus
  • Oba postoupili i do druhého kola, Václav Klaus díky poslancům a Jan Sokol díky senátorům.
  • V druhém kole prezident zvolen nebyl.
  • Ve třetím kole byl zvolen Václav Klaus, když mezi poslanci získal 109 a mezi senátory 33 hlasů, dohromady tedy 142 z 280 hlasů.
  • Vládnoucí koalice nedokázala prosadit žádného ze svých kandidátů.
  • Druhým prezidentem ČR byl zvolen ve třetím kole třetí volby Václav Klaus.
  • Václav Klaus složil prezidentský slib 7. března 2003, v den 153. výročí narození Tomáše Garriguea Masaryka.

Volba prezidenta 8. - 9. února 2008[editovat | editovat zdroj]

Volba prezidenta republiky v roce 2008

kandidáti: Václav Klaus a Jan Švejnar.

  • Volba se konala na společné schůzi obou komor Parlamentu ve Španělském sále. Schůze byla svolána na 10 hodinu dne 8. února 2008.
  • Kandidát Jan Švejnar před volbou vedl kampaň nejen mezi parlamentáře (voliteli), ale i v ulicích mezi potencionálními voliči, což připomínalo americký styl prezidentské kampaně i přímou volbu prezidenta. Tato kampaň byla pro Švejnara nakonec docela efektivní, pár dní před volbou měl u veřejnosti téměř stejnou podporu, jako favorizovaný Václav Klaus.
  • Při jejím zahájení však nebylo zřejmé, zda má volba probíhat tajně či veřejně. Zástupci ODS požadovali volbu tajnou, ostatní strany chtěly, aby se volilo veřejně. Rozhodování o procedurálních otázkách trvalo téměř celý den, až po osmé hodině večer bylo rozhodnuto, že volba bude probíhat veřejně.
  • Samotná volba tak začala přibližně v 20:30
  • kandidát ODS: Václav Klaus
  • společný kandidát ČSSD a Strany zelených: Jan Švejnar
  • KDU-ČSL a KSČM nenavrhly vlastního kandidáta, volitelé měli podle rozhodnutí vedení obou stran hlasovat podle vlastního uvážení.
  • v prvním kole získal Václav Klaus 47 hlasů senátorů a 92 hlasů poslanců, Jan Švejnar 32 hlasů senátorů a 106 hlasů poslanců. Václav Klaus tedy zvítězil v Senátu, zatímco Jan Švejnar v Poslanecké sněmovně
  • do druhého kola postoupili oba kandidáti
  • ještě před zahájením druhého kola si volitelé odhlasovali, že schůze skončí ve 21:00.
  • druhé kolo bylo zahájeno téhož dne zhruba ve 20:45, oficiální výsledky však do skončení schůze ve 21 hodin nebyly zveřejněny
  • druhé kolo první volby pokračovalo další den, 9. února, po 10. hodině ranní.[1]
  • V druhém kole bylo 48 senátorů a 94 poslanců pro Václava Klause a 31 senátorů a 104 poslanců pro Jana Švejnara, prezident tedy opět nebyl zvolen a do třetího kola postoupili oba kandidáti.
  • Oproti prvnímu kolu Václav Klaus získal o dva poslanecké a jeden senátorský hlas víc, což vyvolalo spory o to, zda byly hlasy ve druhém kole sečteny správně; Jiří Paroubek pak naznačil, že sčítání hlasů mohla zmanipulovat ODS.
  • Před třetím kolem, u kterého hlasování začalo po 13:45, hlasování ze zdravotních důvodů postupně opustili tři zástupci, což bylo posléze předmětem vzájemného obviňování ODS a ČSSD z nátlaku na své volitele.
  • Poslanci KSČM podle svého předešlého slibu nehlasovali ani pro jednoho kandidáta, ale zůstali v sále. Nedali tak šanci snížit kvórum pro zvolení kandidáta, kterému by v jejich nepřítomnosti v sále stačil ke zvolení nižší počet hlasů.
  • V hlasování pak získal Václav Klaus celkem 139 hlasů, zatímco pro Jana Švejnara hlasovalo 113 senátorů a poslanců.
  • Ani jeden z kandidátů tedy ani ve třetím kole nebyl zvolen (Václavu Klausovi chyběl ke zvolení jeden hlas), první volba tedy skončila neúspěšně.[2]
Kolo Václav Klaus Jan Švejnar
Sněmovna Senát Sněmovna Senát
1. 92 47 106 32
139 138
2. 94 48 104 31
142 135
3. 92 47 81 32
139 113

Volba prezidenta 15. února 2008[editovat | editovat zdroj]

kandidáti: Václav Klaus, Jan Švejnar a Jana Bobošíková.

  • druhá prezidentská volba v roce 2008 se konala týden po volbě první.
  • Volba se konala na společné schůzi obou komor Parlamentu a opět ve Španělském sále. I hodina svolání schůze byla stejná, ráno na 10 hodinu.
  • kromě obou kandidátů z první volby, Václava Klause a Jana Švejnara, byla do druhé volby nominována navíc Jana Bobošíková.
  • kandidát ODS: Václav Klaus
  • společný kandidát ČSSD a Strany zelených: Jan Švejnar
  • kandidát KSČM : Jana Bobošíková[3]
  • Po úvodních projevech ještě před zahájením prvního kola hlasování Jana Bobošíková z volby odstoupila, protože se podle jejích slov KSČM nepodařilo získat pro ni podporu. Spekuluje se, že šlo jen o taktický tah KSČM, Jany Bobošíkové a ODS, který měl dopomoci opětovnému zvolení Václava Klause.
  • Schůze se ze zdravotních důvodů neúčastnila poslankyně Strany zelených Olga Zubová.
  • V prvním kole získal Václav Klaus 48 hlasů senátorů a 93 hlasů poslanců, Jan Švejnar 32 hlasů senátorů a 104 hlasů poslanců.
  • Prezidentem tedy nebyl zvolen nikdo, do druhého kola postoupili oba kandidáti.
  • Ve druhém kole, které se konalo okamžitě poté, obdržel Václav Klaus opět 48 hlasů senátorů a 93 hlasů poslanců, Jan Švejnar 32 hlasů senátorů, ale již jen 94 hlasů poslanců.


Kolo Václav Klaus Jan Švejnar Jana Bobošíková
Sněmovna Senát Sněmovna Senát
1. 93 48 104 32 odstoupila
141 136
2. 93 48 94 32
141 126
3. 93 48
141 111
  • Před třetím kolem byla na žádost Strany zelených vyhlášena přestávka, po které proběhlo třetí kolo volby.
  • Ve třetím kole získal Václav Klaus celkem 141 hlasů, Jan Švejnar 111 hlasů, takže Václav Klaus byl zvolen prezidentem.[4]
  • Václav Klaus složil prezidentský slib 7. března 2008.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. O prezidentovi rozhodne třetí kolo. Ale kvůli obstrukcím až v sobotu, iDnes, 8. 2. 2008
  2. Česko nového prezidenta nemá, Klausovi chyběl jediný hlas, iDnes, 9. 2. 2008
  3. Komunisté vyslali Bobošíkovou do boje o Hrad, iDnes, 12. 2. 2008
  4. Klaus se stal opět prezidentem, získal 141 hlasů, iDnes, 15. 2. 2008

Související články[editovat | editovat zdroj]