Volby do zastupitelstva Kroměříže 1923
Volby do zastupitelstva Kroměříže 1923 proběhly 16. září 1923.
Průběh voleb[editovat | editovat zdroj]
Původně se mělo volit již o rok dříve, ale v celé zemi byl zastupitelům prodloužen ze tří na čtyři roky, aby i tak vláda nechala tyto volby nechat uskutečnit „neochotně a bez nadšení, jen z povinnosti, již nebylo možno obejít. Počínala si se známou onou zdráhavostí, jíž se vyznačuje ten, kdo při nějakém podniku podle svého odhadu může jen ztratit, nikoliv získat.“[1]
Volilo se celkem 36 zastupitelů, o něž soupeřilo celkem 10 kandidátních listin: v roce 1919 vítězná Československá sociálně demokratická strana dělnická, jakož i z ní se o rok později oddělivší Komunistická strana Československa, dále Československá strana lidová, Československá národní demokracie, Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská, Československá strana socialistická, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, zástupci místních německé, resp. židovské komunity a Trhovci a maloobchodníci.[2][3]
Strany konaly tradičně před volbami pro občany veřejné schůze: 8. září to byli socialisté, lidovci a živnostníci, od den později komunisté (jejich táboru lidu se jako hlavní řečník účastnil budoucí soudce Mezinárodního soudního dvora v Haagu Bohuslav Ečer), jedenáctého sociální demokraté a následujícího dne posléze národní demokraté. Jejich deník Obzor na konto agitace lidovců, kteří mj. spílali ostatním stranám za stav obecních financí, stejně jako ony tak před minulými volbami v téže záležitosti činily jim, že i městské zastupitelstvo svolalo do Nadsklepí kvůli tomu před volbami veřejnou schůzi, tři dny před volbami napsal: „Kroměřížští lidovci posílení řečmi nedělní manifestace, houževnatě vrhají se do volebního boje. (...) Mnohde ovšem ukážou jim dvéře, jinde vyslechnou a slušně odbudou. Myslí-li pánové z lidového tábora, že tímto způsobem volby vyhrají, jsou na omylu."[4]
Politický dopad[editovat | editovat zdroj]
Na celostátní scéně přinesly volby propad vlivu a síly pro socialistické strany, sociální demokraty a československé socialisty[5], což se projevilo i v Kroměříži, kdy den před hojně připomínanými padesátými narozeninami zdejšího významného rodáka Maxe Švabinského sociální demokraté ztratili osm mandátů (komunisté jich nově získali pět) a socialisté další dva. Dva mandáty ztratili také národní demokraté starosty Josefa Jedličky. Triumfovali naopak lidovci, kteří posílili o čtyři mandáty a dosáhli nejvyššího procentního zisku hlasů, jakého po roce 1918 do dnešních dnů v komunálních volbách v Kroměříži nějaká strana dosáhla. Haná k výsledkům voleb, krom toho, že výsledek voleb označila za úspěch národních demokratů, kteří získali oproti roku 1919 o 33 hlasů více (volilo celkově zhruba o 1 700 voličů více), při jejich dalším hodnocení napsala, že „výsledek volební je velmi poučný a přinutí jistě veškeré pokrokové strany k horlivé spolupráci a agitační agilnosti. Musí si vzít příklad z lidovců a komunistů, jež nezaháleli v celém období funkčním a připravovali se všemožně na tuto volební kampaň.“[4]
Ve funkci starosty setrval národní demokrat Josef Jedlička.
Výsledky hlasování[editovat | editovat zdroj]
| Strana | Počet hlasů (abs.) | % | Zastupitelé |
|---|---|---|---|
| Československá strana lidová | 3 107 | 34,50 | 13 |
| Komunistická strana Československa | 1 291 | 14,33 | 5 |
| Československá národní demokracie | 1 288 | 14,30 | 5 |
| Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská | 759 | 8,43 | 3 |
| Československá strana socialistická | 728 | 8,08 | 3 |
| Československá sociálně demokratická strana dělnická | 690 | 7,66 | 3 |
| Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu | 417 | 4,63 | 2 |
| Němečtí voličové | 417 | 4,63 | 2 |
| Národní židé | 209 | 2,32 | 0 |
| Trhovci a maloobchodníci | 101 | 1,12 | 0 |
| Celkem | 9 007 | 100,00 % | 36 |
Zvolení zastupitelé[editovat | editovat zdroj]
Do zastupitelstva byly zvoleny tyto osobnosti:[6]
- Dr. Metoděj Barták - advokát
- P. Ladislav Janča - vikář
- Jan Holub - centrální ředitel
- Jan Kutňák - rolník
- Jan Melichar - profesor státní reálky
- Florián Černý - mistr mlékařské školy
- Jan Slaměník - stavitel
- František Nábělek - rolník
- Josef Vách - strojník
- P. Alois Šebela - vikář
- Augustin Motal - vrchní revizor státních drah
- František Žemlík - lékárník
- Emil Pilz - majitel krejčovského závodu
Komunistická strana Československa:
- Bedřich Zelinka - úředník nemocenské pokladny
- Josef Onderka - stolař
- Vilém Studnička - typograf
- Alois Polišenský - tovární dělník
- Františka Hrabálková - švadlena
Československá národní demokracie:
- Josef Jedlička - starosta a správce učitelského ústavu
- Cyril Gardavský - ředitel obchodní školy
- MUDr. Augustin Mlčoch - lékař
- Marie Frintová - choť podplukovníka v.v.
- František Vrtílek - holič
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská:
- Antonín Svoboda - obchodník
- Jakub Lacina - cukrář
- Rudolf Ordelt - obchodník
Československá strana socialistická:
- Alois Hrabánek - odborný učitel
- Josef Třasoň - solicitátor
- Ludvík Doležal - topič
Československá sociálně demokratická strana dělnická:
- Jan Jelínek - kontrolor nemocniční pokladny
- Bohumil Mucha - obuvník
- Josef Krejčiřík - vrchník průvodčí ve vlaku
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu:
- Josef Indrák - rolník
- Josef Chvapil - vrchní zem. zahradník
- Dr. Alois Czap - advokát
- Anton Krampl - správce důchodkové kontroly
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Peroutka, F.: Budování státu, Svazek IV. 1922-23. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1991, 3. vydání.
- ↑ Morava-Slezsko, Národní listy, 17. 9. 1923, č. 253, roč. 63, st. 2.
- ↑ Ostatní Morava, Rovnost, 17. 9. 1923, č. 255, roč. 39, st. 3.
- ↑ a b Vojtěch Navrátil: Kroměřížské komunální volby před lety. Díl 2.: Jak měli být pánové z lidového tábora na omylu, Kroměřížan.cz, 1. 8. 2014.
- ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIII. 1918-1929. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-328-3.
- ↑ Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Kroměříže, 6. 10. 1923.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FOJTŮ, Nelly. Samospráva města Kroměříže 1918-1938. Brno, 2016 [cit. 2019-08-08]. 72 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Štouračová. Dostupné online.