Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volební místnost při volbách 2012

Volby do zastupitelstev krajů se v roce 2012 uskutečnily společně s prvním kolem voleb do Senátu 12. a 13. října.[1] Volili se krajští zastupitelé ve 13 krajích mimo hlavní město Prahu, kde má pravomoci obdobné zastupitelstvu kraje zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené v roce 2010.

Nedlouho před vyhlášením voleb se změnila jejich zákonná úprava, když zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, byl poslaneckou novelou změněn tak, že při vyhodnocování výsledků hlasování pro posun na první místo kandidátky postačí 5 % preferenčních hlasů (oproti stávajícím 10 %).[2] Tato novela také zavedla možnost volit s voličským průkazem.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Vítězové podle krajů:
     ČSSD
     KSČM
     SLK
     ODS

Voleb se účastnilo celkem 2 763 464 (36,89 %) voličů. Z odevzdaných 2 757 176 hlasů bylo platných 2 637 115 (95,65 %). Nejvyšší volební účast byla v Kraji Vysočina (41,05 %), naopak nejmenší v Karlovarském kraji (31,57 %).[3] Nejvyšší účast v rámci volebních obvodů byla ve Zlíně, kde se voleb účastnilo 43,18 % voličů.[4] Naopak nejméně voličů se účastnilo v obvodu Sokolov, pouze 29,41 % voličů.[5]

V rámci krajů zvítězila v nejvíce krajích Česká strana sociálně demokratická (dále ČSSD), celkem v 9, získala nejvíce hlasů v krajích na Moravě, získala také nejvíce hlasů v kraji Jihočeském, Středočeském, Královéhradeckém a Pardubickém. Komunistická strana Čech a Moravy (dále KSČM) získala nejvíce hlasů ve dvou krajích - Ústeckém a Karlovarském. Občanská demokratická strana (dále ODS) a Starostové pro Liberecký kraj (dále SLK) získaly každá nejvíce hlasů v jednom kraji - ODS v Plzeňském a SLK v Libereckém kraji.[6]

Souhrnné výsledky[editovat | editovat zdroj]

Celkový počet mandátů v krajích je 675, nejvyšší počet mandátů získala ČSSD (205), druhý nejvyšší počet mandátů získala KSČM (182), třetí nejvyšší počet mandátů získala ODS (102). Do zastupitelstev krajů se dostala ještě uskupení: koalice TOP 09 a STAN (44), KDU-ČSL (42), SLK (13), Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, NK, SNK ED (10), ZMĚNA Pro Liberecký Kraj (Politické hnutí Změna, SZ) (10), Severočeši.cz (9), Jihočeši 2012 (9), Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty (KDU-ČSL, SZ) (8), SPOZ (7), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - HDK - VPM (KDU-ČSL, VPM) (7), Hnutí PRO! kraj (SZ, HNHRM, KDU-ČSL) (6), NEZÁVISLÍ (5), HNHRM (5), VÝCHODOČEŠI (4), ALTERNATIVA (4), Pro Vysočinu (SNK ED, NK) (3).[7][8]

V porovnání s krajskými volbami z roku 2008, kdy byla účast lehce vyšší (40,3 %), ztratily nejvíce ČSSD (422 758 hlasů a 75 mandátů) a ODS (362 943 hlasů a 78 mandátů). Naopak výrazně posílila KSČM, kdy získala 100 929 nových voličů a 68 nových mandátů. Uspěla i nová strana TOP 09 v koalici se Starosty a nezávislými, která ve svých prvních krajských volbách obdržela 175 089 a 44 mandátů. Celostátně výrazně uspěla ještě KDU-ČSL 155 510 hlasy pro své samostatné kandidátky a celkovým ziskem 61 mandátů.[6]

Souhrnné výsledky po stranách[editovat | editovat zdroj]

Uskupení
strana nebo hnutí		 počet krajů,
kde kandidovala
samostatně (+ v koalicích)		 Hlasů
samostatně (i s koalicemi)		 Mandáty
samostatně (i z koalic)
absolutně relativně původně nově[8] rozdíl
ČSSD 13 621 961 23,58 280 205 -75 ▼
KSČM 13 538 953 20,43 114 182 +68 ▲
ODS 13 324 081 12,28 180 102 -78 ▼
KDU-ČSL [vys 1]5 (+8) 153 510 (261 724) 5,82 (9,87) 56 42 (61) +5 ▲
TOP 09 + STAN[vys 2] 13 175 089 6,63 [vys 3]7 [vys 4]44 +37 ▲
SPOZ [vys 5]12 (+1) 81 344 (90 088) 3,08 (3,41) - 7 +7 ▲
SZ [vys 6]8 (+5) 46 401 (115 121) 1,75 (4,33) 0 0 (9) +9 ▲
Piráti 13 57 805 2,19 - 0 ▬
NEZÁVISLÍ 5 44 452 1,68 0 5 +5 ▲
DSSS [vys 7]4 (+9) 9 039 (41 712) 0,34 (1,57) -[vys 8] 0 ▬
Svobodní 13 39 156 1,48 - 0 ▬
Suverenity[vys 9] [vys 10]12 (+1) 29 339 (30 363) 1,10 (1,13) 0 0 ▬
SLK 1 28 763 1,09 7 13 +6 ▲
"JIH 12" 1 27 972 1,06 - 9 +9 ▲
SN 3 26 599 1,00 0 0 ▬
S.cz 1 25 617 0,97 8 9 +1 ▲
VČ [vys 11]1 (+1) 12 577 (17 558) 0,47 (0,65) - 4 +4 ▲
SNK ED [vys 12]2 (+7) 4 208 (73 615) 0,15 (2,75) 6 3 (7) +1 ▲
HNZRM [vys 13]1 (+1) 6 558 (23 930) 0,24 (0,89) 1 5 (7) +6 ▲
ALTERNATIVA [vys 14]1 (+1) 4 837 (9 619) 0,18 (0,36) 5 4 -1 ▼
Změna [vys 15](2) (28 516) (1,08) - (5) +5 ▲
NK [vys 16](3) - - 2 [vys 17](1) -1 ▼
VPM [vys 18](1) - - - 1 +1 ▲
Ostatní[vys 19] - 399 990 14,47 [vys 20]9 0 -9 ▼
Celkem 13 2 763 464 100,00 675 675 ▬

Vysvětlivky:

  1. ↑ KDU-ČSL vytvořila mnoho volebních koalic pod společnou značkou Koalice pro ... kraj a měla v nich většinou hlavní slovo. Výjimku tvořilo hnutí PRO!Kraj v ústeckém kraji. Koaličními partnery byly různé menší strany a uskupení; SZ(3×), SNK ED(2×), NK(2×), SsČR(2×), HNHRM, OCJJ, VPM.
  2. ↑ Strany TOP 09 a STAN utvořili volební koalici ve všech krajích.
  3. ↑ STAN obhajovala 7 mandátů které získala ještě pod původním názvem Nezávislí starostové pro kraj.
  4. ↑ 25 mandátů získali kandidáti navržení STAN a 19 navržení TOP 09.
  5. ↑ Ve středočeském kraji kandidovala SPOZ v koalici se stranou Češi
  6. ↑ SZ utvořila tři koalice s KDU-ČSL z nichž získala pouze v Ústeckém hnutí s rámci hnutí Pro!kraj. Dále utvořila dvě koalice s hnutím Změna s nímž uspěla v Libereckém kraji
  7. ↑ DSSS postavila koaliční kandidátky s SPE pod názvem "Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!"
  8. ↑ Krajských voleb 2008 se zúčastnila Dělnická strana bez zisku mandátu.
  9. ↑ souhrnné označení pro strany Suverenita – Blok Jany Bobošíkové, Suverenita – strana důstojného života, Suverenita – Strana zdravého rozumu a jejich různé vzájemné koalice.
  10. ↑ V Libereckém kraji kandidovala SBB v koalici s KONS.
  11. ↑ Východočeši postavili samostatnou kandidátku v Královéhradeckém kraji, v Pardubickém pak v koalici s Českou stranou regionů. Za kandidátkami stálo finančně hnutí ANO 2011.
  12. ↑ Kromě dvou koalic s KDU-ČSL, postavila SNK ED koalice s několika menšími stranami a hnutími; ALTERNATIVA, SZSP, ML, SsČR a NK.
  13. ↑ Hnutí uspělo se samostatnou kandidátkou v Karlovarském kraji a dále jako součást koalice Pro!Kraj se SZ a KDU.
  14. ↑ ALTERNATIVA uspěla se samostatnou kandidátkou v Karlovarském kraji. V koalici s SNK ED se zúčastnila voleb v Plzeňském kraji.
  15. ↑ Změna kandidovala vždy v koalici se SZ.
  16. ↑ Nestraníci se zúčastnili voleb pouze v koalicích, a to s KDU-ČSL(2×), SNK ED(2×) a SsČR(1×).
  17. ↑ Jeden mandát získali Nestraníci v rámci Koalice pro Pardubický kraj
  18. ↑ Strana se zúčastnila koalice "hnutí PRO!Kraj".
  19. ↑ Označuje ostatní strany, hnutí a koalice které nezískali samostatně (či v koalici sami se sebou) celostátně více než 1 % hlasů a zároveň ani žádný mandát.
  20. ↑ Mandáty obhajovala ještě SOS, Zlínské hnutí nezávislých a Doktoři (za uzdravení společnosti)

Výsledky po krajích[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj.
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů Změna mandátů
Česká strana sociálně demokratická 76 225 21,79 20 -6 ▼
Komunistická strana Čech a Moravy 71 975 20,57 19 +9 ▲
Občanská demokratická strana 64 101 18,32 16 -9 ▼
TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj 40 981 11,71 10 +6 ▲
Koalice KDU-ČSL, SNK ED a nezávislí kandidáti 10 762 3,07 0 0 ▬
ostatní 85 750 18,54 0 -
celkem (účast 36,45 %) 349 796 65

Ve volbách i přes Rathovu aféru skončila ČSSD na prvním místě, těsně za ní komunisté. Levice jako celek posílila. ČSSD chtěla pokračovat ve své krajské vládě tolerované komunisty, ti však chtěli přímou účast v radě. Lídr sociálnědemokratické kandidátky usiloval o dohodnutí menšinového vládnutí s podporou ODS, k tomu však nedošlo a byla nakonec vytvořena poněkud neproporcionální koalice ČSSD-KSČM (s výrazně menším zastoupením komunistů, než by odpovídalo výsledkům voleb). Hejtmanem byl zvolen dosavadní starosta Příbrami a senátor Josef Řihák. V červnu 2014 však pro déledobou ztrátu podpory ve středočeské ČSSD Řihák podal demisi a byl nahrazen dosavadním statutárním náměstkem Milošem Peterou.

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozsazení mandátů.
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů Změna mandátů
Česká strana sociálně demokratická 53 736 27,99 18 -4 ▼
Komunistická strana Čech a Moravy 37 187 19,37 13 +3 ▲
"JIHOČEŠI 2012" 27 972 14,57 9 +9 ▲
Občanská demokratická strana 24 110 12,56 8 -11 ▼
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 12 341 6,43 4 0 ▬
TOP 09 a Starostové pro Jihočeský kraj 9 614 5,00 3 +3 ▲
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 4 169 2,17 0 -
ostatní 29 957 11,91 0 -
celkem (účast 38,59 %) 191 917 55

Vytvoření koalice ČSSD s KSČM bylo v tomto kraji jistým překvapením. Hejtman a sociálnědemokratický lídr Jiří Zimola totiž vládl v předcházejícím období s ODS a i v rámci své strany se vyjadřoval ke spolupráci s KSČM skepticky.

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů Změna mandátů
Občanská demokratická strana 44 160 26,48 15 +1 ▲
Česká strana sociálně demokratická 41 519 24,89 15 -4 ▼
Komunistická strana Čech a Moravy 34 919 20,93 12 +3 ▲
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Plzeňský kraj 9 175 5,5 3 +3 ▲
Koalice pro Plzeňský kraj (KDU-ČSL, Nestr. a SsČr) 7 758 4,65 0 -3 ▼
ostatní 36 985 17,55 0 -
celkem (účast 38,21 %) 166 758 45

Přes nominální vítězství ODS vedené bývalým ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem zůstali občanští demokraté v opozici. Hejtmanský post obhájil Milan Chovanec z ČSSD, který předcházející menšinové vládnutí s podporou KSČM přeformátoval v koaliční smlouvu s toutéž stranou. V lednu 2014 po jmenování ministrem vnitra odstoupil Chovanec z funkce hejtmana a byl nahrazen dosavadním náměstkem Václavem Šlajsem.

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů Změna mandátů
Komunistická strana Čech a Moravy 16 580 22,98 14 +6 ▲
Česká strana sociálně demokratická 16 402 22,73 13 -3 ▼
Občanská demokratická strana 7 062 9,79 5 -4 ▼
Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst 6 558 9,09 5 +5 ▲
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Karlovarský kraj 5 326 7,38 4 +4 ▲
ALTERNATIVA 4 837 6,70 4 -1 ▼
Koalice pro Karlovarský kraj (KDU-ČSL, SZ a OCJJ) 3 364 4,66 - -
ostatní 12 001 16,67 0 -7 ▼
celkem (účast 31,57 %) 72 130 45

Volby vyhrála KSČM, těsně za ní ČSSD. Ostatní nelevicové strany měly dohromady 18 mandátech. Dojednávání koalice KSČM a ČSSD nejprve uvázlo na základě sporu o hejtmana a principů personální složení rady. ČSSD nabízela pravicovým stranám své menšinové vládnutí za jejich podpory, větší část oslovených stran však takový projekt odmítla. Levicové strany se následně dohodly a hejtmanem se znovu stal Josef Novotný z ČSSD. Opozice bojkotovala volbu krajské rady, když všech 18 zastupitelů ODS, TOP 09, HNHROM a ALTERNATIVA opustilo jednací sál. Kritiku pak vyvolalo jmenování Václava Sloupa (KSČM) náměstkem hejtmana a radním pro oblast školství. Sloup totiž působil před rokem 1989 jako politruk u pohraniční stráže na Chebsku.[9] V únoru 2015 se po odstoupení hejtmana Josefa Novotného krajská koalice ČSSD a KSČM rozpadla. Hejtmanem se stal Martin Havel (ČSSD) a do krajské rady vstoupily všechny pravicové a středové subjekty, které byly do té doby v opozici. KSČM naopak odešla do opozice.

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Komunistická strana Čech a Moravy 53 819 25,26 20
Česká strana sociálně demokratická 34 360 16,13 13
Severočeši.cz 25 617 12,02 9
Občanská demokratická strana 20 635 9,68 7
Hnutí PRO! kraj 17 372 8,15 6
TOP 09 a Starostové pro Úst. kraj 9 949 4,67 0
ostatní 51 248 24,1 0
celkem (účast 33,94 %) 211 856 55

V Ústeckém kraji vyhráli na rozdíl od Karlovarského kraje komunisté s velkým náskokem. ODS i ČSSD prudce oslabily. Ačkoliv průzkum ukazoval dobrý výsledek pro TOP 09, ta se nakonec do zastupitelstva nedostala, protestní hnutí PRO! kraj (SZ, HNHROM a KDU-ČSL) bylo úspěšnější a do zastupitelstva zasedlo. Severočeši.cz posílili o jeden mandát, ale s KSČM se na společném vládnutí nedohodli. Nakonec vznikla krajská koalice KSČM a ČSSD a Oldřich Bubeníček se stal prvním českým komunistickým hejtmanem od vzniku krajů. ODS a PRO! kraj zůstaly v opozici.

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Starostové pro Liberecký kraj 28 763 22,21 13
Komunistická strana Čech a Moravy 23 167 17,89 10
ZMĚNA PRO LIBERECKÝ KRAJ 21 829 16,85 10
Česká strana sociálně demokratická 16 900 13,05 7
Občanská demokratická strana 11 993 9,26 5
ostatní 21 517 16,56 0
celkem (účast 38,55 %) 124 169 45

Liberecký kraj byl jediný, kde neměly levicové strany většinu pro sestavení krajské vlády. Výrazně ztratili ČSSD a ODS, TOP09 zůstala daleko pod pětiprocentní hranicí nutnou ke vstupu do zastupitelstva. Vítězem voleb se stali Starostové, uspělo i hnutí Změna, komunisté mírně posílili. Vládu sestavili Starostové se Změnou. ODS, ČSSD a KSČM, silné parlamentní strany, se ocitly v opozici. Starostové do vlády chtěli přizvat i ODS, ovšem Změna tento návrh nepřipustila. Hejtmanem se stal Martin Půta.

Poté, co se těsná většina po vleklých sporech v koalici na podzim 2014 rozpadla, musela být do koalice integrována i ČSSD a Lenka Kadlecová se stala náměstkyní hejtmana pro sociální problematiku.

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 32 248 19,73 12
Komunistická strana Čech a Moravy 31 685 19,39 11
Koalice pro Královéhradecký kraj -
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová -
Hradecký demokratický klub - Volba pro město 		19 721 12,07 7
Občanská demokratická strana 17 366 10,62 6
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Královéhradecký kraj 13 483 8,25 5
VÝCHODOČEŠI 12 577 7,69 4
ostatní 29 536 18,02 0
celkem (účast 38,43 %) 156 616 45

Volby vyhrála ČSSD, byť s velikou ztrátou preferencí. Hned za nimi skončili komunisté, uspělo i nové hnutí Východočeši. Vznikla koalice ČSSD s KSČM, která však měla velmi těsnou většinu. Jeden sociální demokrat navíc zpočátku odmítal koalici s komunisty podpořit. Hejtmanem zůstal Lubomír Franc.

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 33 130 21,31 12
Komunistická strana Čech a Moravy 29 332 18,86 11
Koalice pro Pardubický kraj 27 582 17,74 10
Občanská demokratická strana 16 953 10,9 6
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Pardubický kraj 9 722 6,25 3
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 8 256 5,31 3
ostatní 27 617 17,72 0
celkem (účast 39,47 %) 152 592 45

V Pardubickém kraji uzavřela vítězná ČSSD koalici s SPOZ (její lídr Jaromír Dušek se stal vicehejtmanem a radním pro dopravu) a s Koalicí pro kraj (její staronový lídr Roman Línek je statutárním náměstkem hejtmana a radním pro zdravotnictví). Hejtmanem se stal Martin Netolický, který je zároveň nejmladším hejtmanem v dosavadní historii krajů.

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů v kraji po volbách 2012
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 48 022 29,26 17
Komunistická strana Čech a Moravy 32 119 19,57 11
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 20 243 12,33 7
Občanská demokratická strana 16 888 10,29 5
Pro Vysočinu 10 476 6,38 3
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Vysočinu 8 302 5,05 2
ostatní 26 517 16,1 0
celkem (účast 41,05 %) 162 567 45

Vysočina zůstala po těchto volbách jediným krajem, kde i po těchto volbách pokračovala jednobarevná vláda ČSSD tolerovaná komunisty. Hejtmanem zůstal Jiří Běhounek.

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 93 843 27,01 23
Komunistická strana Čech a Moravy 64 805 18,65 16
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 59 159 17,03 14
Občanská demokratická strana 32 004 9,21 7
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Jihomoravský kraj 20 379 5,86 5
ostatní 77 146 22,24 0
celkem (účast 37,76 %) 347 336 65

Michal Hašek, hejtman za ČSSD, odmítl koalici s ODS i s KSČM a rozhodl se pokračovat v koalici s KDU-ČSL.

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 47 238 26,70 19
Komunistická strana Čech a Moravy 40 379 22,82 16
Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty 19 459 11,00 8
Občanská demokratická strana 19 308 10,91 8
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Olomoucký kraj 10 905 6,16 4
ostatní 39 595 22,31 0
celkem (účast 35,67 %) 176 884 55

Poměrně hladce byla vyjednána koalice ČSSD s KSČM, která vystřídala dosavadní širokou levo-pravou koalici. Hejtmanem se stal sociálnědemokratický lídr Jiří Rozbořil.

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 40 620 21,73 12
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 34 231 18,31 10
Komunistická strana Čech a Moravy 30 074 16,08 9
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj 18 863 10,09 5
Občanská demokratická strana 17 757 9,49 5
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 13 488 7,21 4
ostatní 31 890 16,99 0
celkem (účast 40,34 %) 186 923 45

V Zlínském kraji vznikla po volbách krajská koalice ČSSD-KSČM-SPOZ. Hejtmanem se stal opět Stanislav Mišák z ČSSD. Ustavení koalice doprovázely podobně jako v Jihočeském kraji pouliční protesty kvůli účasti KSČM v radě kraje.[10]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 87 688 27,40 24
Komunistická strana Čech a Moravy 72 912 22,78 20
Občanská demokratická strana 31 744 9,92 9
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 27 536 8,60 7
NEZÁVISLÍ 18 311 5,72 5
ostatní 81 788 25,47 0
celkem (účast 33,17 %) 319 979 65

Zůstala zachována původní silná levicová koalice, hejtmanem se stal Miroslav Novák, lídr kandidátky ČSSD.

Kandidující subjekty[editovat | editovat zdroj]

Celkem ve volbách kandidovalo 93 politických stran, hnutí a volebních koalic. Následující tabulka uvádí politické strany, které kandidovaly ve většině krajů (a to jak samostatně, tak jako součást koalice).[11][12]

Strana Číslo
(čísla koalic)		 počet krajů, kde strana kandiduje stranou navržených
kandidátů
samostatně v koalici celkem
KSČM 43 13 0 13 732
ČSSD 60 13 0 13 731
ODS 70 13 0 13 725
Nár. Soc. 22 13 0 13 710
Svobodní 77 13 0 13 573
PB 7 13 0 13 215
Piráti 93 13 0 13 172
SPOZ 8 (91) 12 1 13 709
SZ 51 (9, 15, 69, 74, 87) 8 5 13 559
KDU-ČSL 84 (9, 12, 15, 18, 55, 68, 73, 87) 5 8 13 524
DSSS 80 (53) 4 9 13 417
TOP 09 (11, 17, 29, 32, 33, 36, 42, 48, 61, 62, 76, 79, 86) 0 13 13 446
STAN 279
SsČR 16 (12, 27, 64, 73) 8 4 12 333
SNK ED 85 (10, 38, 54, 55, 64, 66, 68) 2 7 9 327
SBB (2, 4, 6, 19, 21, 25, 39, 44, 49) 0 9 9 481
M 20 7 0 7 216
SDŽ (2, 4, 6, 21, 25, 39, 44) 0 7 7 233

Předvolební průzkumy[editovat | editovat zdroj]

Předvolební průzkumy vypracovaly, nezávisle na sobě, marketingové agentury STEM/MARK a SC & C pro pořad Otázky Václava Moravce volební speciál. Sledovaly se volební preference, tedy hlasy voličů rozhodnutých volit a celkový výsledek je aritmetický průměr zmíněných dvou výzkumů. Ihned po konečném sečtení hlasovacích lístků se objevily spekulace o manipulaci voličů těmito průzkumy, neboť výsledky se lišily o mnoho procent.[13]

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 21. – 23. srpna 2012 s 1 013 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,3 % do ± 4,0 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 35,01 %.[14]

Výsledky: ČSSD 26,5 %, KSČM 23,5 %, ODS 15 %, Koalice TOP 09 a STAN 8 %, Koalice pro Karlovarský kraj (KDU-ČSL, SZ, O co jim jde?) 5 %, Hnutí nezávislých 3,5 %, VV 3 %, SPO 3 %, Piráti 3 %, DSSS 2,5 %, Alternativa pro kraj 2 %.

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Předvolební mítink ODS v České Lípě, MUDr. Sobotka, Ing. Bartoňová

Průzkum byl proveden ve dnech 24. – 27. srpna 2012 s 1 032 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,3 % do ± 3,5 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,08 %.[15]

Výsledky: ČSSD 17,5 %, KSČM 15,5 %, ODS 15 %, Koalice TOP 09 a STAN 12 %, Starostové pro Liberecký kraj 11 %, Změna pro Liberecký kraj 10 %, ostatní 12,5 %.

Předvolební mítink KSČM v Nových Zákupech

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 30. – 31. srpna 2012 s 1 040 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 4 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 44,88 %.

Výsledky: ČSSD 27,5 %, KSČM 19 %, ODS 13 %, KDU-ČSL 10 %, Koalice TOP 09 a STAN 8 %, SPOZ 6 %, Pro Vysočinu 5 %, ostatní 6,5 %.[16]

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 31. srpna – 2. září 2012 s 1 008 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 42,61 %.[17]

Výsledky: ČSSD 23,5 %, KSČM 18 %, ODS 16 %, Koalice TOP 09 a STAN 11,4 %, Koalice pro Pardubický kraj 8,5 %, Nezávislí 5 %, ostatní 11 %.

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 5. – 7. září 2012 s 1 101 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,72 %.[18]

Výsledky: ČSSD 25,5 %, ODS 18 %, KSČM 17 %, Koalice TOP 09 a STAN 13 %, Koalice pro Královéhradecký kraj 7 %, ostatní 15 %.

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 7. – 9. září 2012 s 1 072 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,6 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 40,28 %.[19]

Výsledky: ČSSD 23,5 %, ODS 20 %, KSČM 16,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 14 %, SPOZ 5 %, ostatní 16 %.<

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 12. – 14. září 2012 s 1 028 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,6 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,13 %.[20]

Výsledky: ČSSD 23 %, KSČM 16 %, ODS 15,5 %, KDU-ČSL 11,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 7,5 %, SPOZ 6 %, ostatní 14 %.

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 14. – 16. září 2012 s 1 048 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,5 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 40,78 %.[21]

Výsledky: ODS 21 %, ČSSD 21 %, KSČM 17,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 10 %, Jihočeši 9 %, KDU-ČSL 6,5 %, ostatní 12,5 %.

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 19. – 21. září 2012 s 1 021 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,9 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,5 %.[22]

Výsledky: ČSSD 27,5 %, KSČM 20,5 %, ODS 16,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 10,5 %, ostatní 17 %.

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 20. – 22. září 2012 s 1 070 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 37,44 %.[23]

Výsledky: KSČM 22 %, ČSSD 20,5 %, ODS 14,5 %, Severočeši 11,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 5,5 %, ostatní 23,5 %.

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 25. – 28. září 2012 s 1 051 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,05 %.[24]

Výsledky: ČSSD 30 %, KSČM 17,5 %, ODS 14,5 %, KDU-ČSL 10,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 7,5 %, ostatní 11,5 %.

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 27. – 30. září 2012 s 1 004 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 4,1 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,6 %.[25]

Výsledky: ČSSD 33 %, KSČM 23,5 %, ODS 14,5 %, KDU-ČSL 6,5 %, ostatní 16,5 %.

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Předvolební mítink Raduana Nwelatiho, září 2012

Průzkum byl proveden ve dnech 2. – 4. října 2012 s 1 057 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,7 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 42,14 %. Výsledky: ČSSD 24,5 %, ODS 20 %, KSČM 17 %, Koalice TOP 09 a STAN 11,5 %, ostatní 22,5 %.[26]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Prezident rozhodl o termínu konání podzimních voleb
  2. ↑ E15: Klaus podepsal volební zákon, na zastupitelstvo bude stačit méně preferencí
  3. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Územní přehledy o volební účasti; Česká republika. Dostupné online. 
  4. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Územní přehledy o volební účasti; Kraj: Zlínský kraj. Dostupné online. 
  5. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Územní přehledy o volební účasti; Kraj: Karlovarský kraj. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Počty hlasů pro volební strany. Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Počty přidělených mandátů. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Přehledy – zastupitelé dle navrhující strany. Dostupné online. 
  9. ↑ Pokus o odvolání komunistického radního opozici nevyšel. Sloup zůstává [online]. zpravy.idnes.cz [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Mišák obhájil ve Zlínském kraji post hejtmana, vládnout bude i s KSČM [online]. zpravy.idnes.cz [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Počty kandidátů podle kandidátních listin. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Registr kandidátních listin. Dostupné online. 
  13. ↑ Předvolební modely ČT a ČRo: fail
  14. ↑ Na Karlovarsku má levice 50 procent, koalice má stejně jako komunisti [online]. ČT, 2012-08-27 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  15. ↑ Na Karlovarsku má levice 50 procent, koalice má stejně jako komunisti [online]. ČT, 2012-08-29 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. 
  16. ↑ Na Vysočině kraluje levice, má podporu skoro poloviny voličů [online]. ČT, 2012-09-03 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [3]. 
  17. ↑ Na Pardubicku by vyhrála ČSSD, hned za ní komunisté [online]. ČT, 2012-09-05 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [4]. 
  18. ↑ Voliči Královéhradecka preferují levici, ČSSD opět dominuje [online]. ČT, 2012-09-10 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [5]. 
  19. ↑ Na Plzeňsku vede ČSSD, hned za ní je ODS [online]. ČT, 2012-09-12 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [6]. 
  20. ↑ Na Zlínsku si nejlépe vede ČSSD, komunisté a ODS mají skoro stejně [online]. ČT, 2012-09-17 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [7]. 
  21. ↑ Síly ODS a ČSSD v Jihočeském kraji vyrovnané [online]. ČT, 2012-09-19 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [8]. 
  22. ↑ Levice oslovila na Olomoucku 48 procent voličů [online]. ČT, 2012-09-24 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [9]. 
  23. ↑ Voliči v Ústeckém kraji favorizují KSČM [online]. ČT, 2012-09-26 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [10]. 
  24. ↑ Volební model pro ČT: Na jihu Moravy jasně vede ČSSD [online]. ČT, 2012-10-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [11]. 
  25. ↑ Volební model pro ČT: Na severu Moravy je levice suverénní [online]. ČT, 2012-10-03 [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [12]. 
  26. ↑ Volební model pro ČT: Ve středních Čechách vede ČSSD [online]. ČT, 2012-10-07 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. Dostupné také na: [13]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Volby a referenda v Česku
Česká národní rada
Poslanecká sněmovna
Senát
Pravidelné
Doplňovací
Opakované
Prezident
Nepřímé
Přímé
Evropský parlament
Krajská zastupitelstva
Obecní zastupitelstva
Celostátní referenda
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_zastupitelstev_krajů_v_Česku_2012&oldid=23604204“