Volžskij
| Volžskij Волжский |
|||
|---|---|---|---|
Centrum města, Leninův prospekt |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 48° 47′ s. š., 44° 46′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 20 m n. m. | ||
| časové pásmo: | UTC+3 | ||
| stát: | |||
| federální okruh: | Jižní | ||
| oblast: | |||
Volgogradská oblast na mapě Ruska |
|||
|
Volžskij
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 150 km² | ||
| počet obyvatel: | 302 573 (2009[1]) | ||
| hustota zalidnění: | 2115 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| status: | 1954 | ||
| starosta: | Marina Afanasijevová | ||
| oficiální web: | www.admvol.ru/ | ||
| telefonní předvolba: | (+7) 8443 | ||
| PSČ: | 404100-404133 | ||
| označení vozidel: | 34 | ||
Volžskij (rusky Волжский) je město na levém břehu řeky Achtuba v ruské Volgogradské oblasti, asi 20 kilometrů severovýchodně od centra Volgogradu. Patří mezi důležitá průmyslová centra dolního Povolží, ve městě žije okolo 300 tisíc obyvatel.
Dějiny [editovat]
Ve 14. století bylo na tomto území několik osad Zlaté hordy. První ruští osadníci se na levém břehu Volhy začali usazovat v 15. století. Byli to většinou uprchlíci, takzvaní bezrodnye (rusky безродные, bez rodiny, bez přátel) a založili stejnojmennou vesnici. Ta se později rozrostla a říkalo se jí také Horní Achtuba. Po roce 1917 zde žilo asi 20 tisíc lidí. V průběhu bitvy u Stalingradu bylo město prakticky celé zničeno. Po 2. světové válce bylo v souvislosti s výstavbou přehrady a volžské hydroelektrárny rozhodnuto o postavení nového města. 9. ledna 1951 se začaly budovat základy prvního cihlového obytného domu. Na stavbě pracovali němečtí zajatci, město bylo stavěno v moderním stylu, obytné domy s chráněnými dvory proti horkým letním větrům vanoucím ze stepí. V roce 1952 bylo nové město pojmenované na Volžskij a koncem roku mělo už 10 000 obyvatel. V roce 1954 bylo oficiálně povýšeno vládním výnosem na město.