Vojtěch z Pernštejna
Vojtěch z Pernštejna | |
---|---|
Detail náhrobku Vojtěcha z Pernštejna | |
Nejvyšší hofmistr Českého království | |
Ve funkci: 25. březen 1527 – 17. březen 1534 | |
Panovník | Ferdinand I. |
Předchůdce | Jan z Vartemberka |
Nástupce | Zdislav Berka z Dubé a Lipé |
Ve funkci: 1514 – 2. březen 1523 | |
Panovník | Vladislav II., Ludvík I. |
Předchůdce | Vilém II. z Pernštejna |
Nástupce | Karel I. Minsterberský |
Narození | 4. dubna 1490 Moravský Krumlov České království |
Úmrtí | 17. března 1534 (ve věku 43 let) Praha Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Pardubice |
Choť | 1. Markéta z Postupic 2. Johanka Zvířetická z Vartenberka |
Rodiče | Vilém II. z Pernštejna Johanka z Kravař |
Příbuzní | Jan IV. z Pernštejna (sourozenec) David Ungnad ze Sonneggu[1] (vnuk) |
Sídlo | Pardubice |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Commons | Vojtěch z Pernštejna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Vilém II. z Pernštejna 1435–1521 |
---|---|
matka | Johanka z Liblic † 1515 |
sestra | Bohunka z Pernštejna 1485–1549 |
bratr | Jan IV. z Pernštejna 1487–1548 |
manželka | 1. (1507) Markéta Kostková z Postupic † 1515 |
syn | Ludvík po 1508 – 24. 2. 1526 |
manželka | 2. (1516) Johanka z Vartemberka † 1536 |
dcera | Bohunka z Pernštejna asi 1519 – po 1534 |
dcera | Anna z Pernštejna asi 1521 – po 1540 |
dcera | Veronika po 1525–1529 |
Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích (4. duben 1490 Moravský Krumlov – 17. březen 1534 Praha) byl významným českým magnátem a nejvyšším hofmistrem Českého království. Pocházel ze starobylého moravského rodu Pernštejnů. Ve východních a jižních Čechách vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.
V otcových šlépějích
Byl nejmladším synem Viléma II. z Pernštejna a Johanky z Kravař. Narodil se 4. dubna 1490 na zámku v Moravském Krumlově. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce 1514 mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně oproti dosavadním zvyklostem postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král Vladislav s touto „výměnou v rodině“ souhlasil. Během života svého otce měl svoje hlavní reprezentační sídlo na Hluboké, kterou měli Pernštejnové v zástavě. Psal se jako "Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké." Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem rodových statků v Čechách a přesídlil do Pardubic. Po vzoru otce systematicky dále skupoval panství a rozšiřoval své dominium. Jeho druhým reprezentačním sídlem se stal Chlumec nad Cidlinou, výrazně se zapsal do přestavby zámku a města Nového Města nad Metují, které získal od jeho zakladatele Jana Černčického z Kácova. Držel také Náchod, Kolín a další města a panství, takže nakonec patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských Rožmberků.
Přestavba rodového sídla Pardubice
Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v Pardubicích. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra Jana IV. dobudováván v duchu nastupující renesance. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku 1532 vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.
V 18. století, při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech minulého století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odhaleny a restaurovány.
Brzký odchod
Vojtěch z Pernštejna zemřel nečekaně náhle a bez mužských potomků; pochován byl v pernštejnské hrobce pod nádherným mramorovým náhrobkem v kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích. Jeho majetek zdědil bratr Jan IV. z Pernštejna. Lidé si jeho smrt spojovali s případem „české čachtické paní“ Kateřiny z Komárova, kterou soudní tribunál pod Vojtěchovým předsednictvím odsoudil za týrání a sadistické vraždění poddaných k (v Čechách krajně neobvyklému) trestu smrti hladem – pan Vojtěch totiž přežil Kateřinu z Komárova o pouhé dva dny. Záhy se tedy vynořily spekulace, že jej vražedkyně „stáhla s sebou“ pryč ze života.
V rámci vzpomínkového „Pernštejnského roku“ byl městskými úřady naplánován antropologický průzkum Vojtěchových kosterních pozůstatků, který by mohl odhalit příčinu jeho nenadálé smrti – ovšem z nedostatku financí z akce prozatím sešlo.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Ostatky patrona města Vojtěcha z Pernštejna zůstanou i nadále neprozkoumány – článek z června 2012 na stránkách on-line časopisu Pardubický kaleidoskop
Literatura
- VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch z Pernštejna na Wikimedia Commons
- Genealogie