Vojtěch Heřmanský
| Ing. Vojtěch Heřmanský, CSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. října 1934 (89 let) Pardubický kraj nebo Vápenný Podol |
| Alma mater | Vysoká škola chemicko-technologická v Praze |
| Povolání | vynálezce |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěch Heřmanský (17. října 1934, Vápenný Podol - 22. dubna 2022, Hradec Králové) byl český vědec v oblasti technologií a mikroelektroniky. Je spoluautorem pěti patentů, více než 40 původních prací[1][2][3] a 70 výzkumných zpráv, z nichž je část přeložena do anglického a německého jazyka. Většinu vypracoval během své kariéry ve Výzkumném ústavu elektrotechnické keramiky, kde byl také řešitelem mnoha výzkumných projektů v oblasti nanotechnologií.
Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch Heřmanský se narodil 17. října 1934 ve Vápenném Podole, malé vesnici na Chrudimsku. Již v raném dětství se u něj projevoval zájem o přírodní vědy, tehdy zejména o chemii. V roce 1945 nastoupil na gymnázium v Karlových Varech. Věnoval se zde studiu spektra vlastností sodíku. V letech 1952–57 vystudoval Hutní fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě, obor Fyzikální metalurgie, s červeným diplomem.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po studiích dostal Vojtěch Heřmanský pracovní umístěnku do Výzkumného ústavu elektrotechnické keramiky (VÚEK) v Hradci Králové. Věnoval se výzkumné činnosti v oblasti vlastností materiálů, později založil pracoviště pro výzkum a vývoj hybridních integrovaných obvodů a tento výzkum vedl. V roce 1969 mu byl udělen titul kandidát technických věd prvního stupně na Vysoké škole chemické v Praze, roku 1982 poté druhý stupeň na Československé akademii věd. Po roce 1989 působil nejprve v HIOS Hradec Králové a mezi lety 1994–2001 pracoval na pozici ředitele Steinel Raspenava. Od roku 1996 byl ředitelem a jednatelem BVK Hradec Králové s.r.o. Byl čestným členem IMAPS CS[4] a zástupcem pro Českou a Slovenskou republiku v European Committee of International Society for Microelectronics. Rovněž spolupracoval se Západočeskou univerzitou v Plzni. Mluví anglicky, německy, rusky a francouzsky.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Otec František Heřmanský. Matka Stanislava, roz. Švadlenková. První manželka Jiřina, roz. Svobodová (dcery Kamila, Hana), druhá manželka Věra, dříve Tulková.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hermansky, V. et al. 2006. Micro-and Nanofilms Integration on 96% Alumina Substrates for Sensor Arrays Applications. Brno: Proceedings EDS. IMAPS Conference Paper.
- ↑ Hermansky, V., Bilinski, M., Binner, H., Lee, J., Lowrie, D., & Whiteside, M. 1993. ISHM news. Microelectronics International. 10(2), pp. 73–77.
- ↑ Hermansky, V. 1972. Chemical Diffusion in the Silver-Aluminum System. Paper from: Sb. Prednasek- Semin. Difuse Termodyn. Kovu Slitin. Ustav Fys. Metal. CSAV, Brno. pp. 129–132.
- ↑ Archivovaná kopie. czech.imapseurope.org [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-22.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Heřmanský na Wikimedia Commons - Profil Vojtěcha Heřmanského na stránkách Věda.cz Archivováno 21. 10. 2014 na Wayback Machine.
- Setkání expertů na senzoriku na Lanškrounsku
- Profil Vojtěcha Heřmanského na stránkách Západočeské univerzity v Plzni
