Vojnův Městec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojnův Městec
letecký pohled od západu
letecký pohled od západu
Znak městyse Vojnův MěstecVlajka městyse Vojnův Městec
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecŽďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel797 (2023)[1]
Rozloha16,49 km²[2]
Katastrální územíVojnův Městec
Nadmořská výška583 m n. m.
PSČ592 22
Počet domů350 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseVojnův Městec 27
59101 Žďár nad Sázavou 1
obec@vojnuvmestec.cz
StarostaMartin Havlíček
Oficiální web: www.vojnuvmestec.cz
Vojnův Městec
Vojnův Městec
Další údaje
Kód obce597091
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojnův Městec (německy Münchsberg) je městys v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Nachází se v areálu CHKO Žďárské vrchy, přibližně pět kilometrů jihovýchodně od Ždírce nad Doubravou a čtrnáct kilometrů severozápadně od Ždáru nad Sázavou. Žije zde 797[1] obyvatel. Protéká tudy Městecký potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Samotná zástavba, jakož i téměř celý katastr se rozkládá v Čechách, jelikož však v dobách komunistického režimu byla provedena úprava katastrální hranice se sousední moravskou Cikhájí, zasahuje katastr Vojnova Městce od té doby i na Moravu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vojnův Městec patří mezi nejstarší české osady, které vznikly na pomezí Čech a Moravy v první vlně kolonizace zdejších hvozdů podél Liběcké stezky. Za zakladatele se považuje žďárský cisterciácký klášter. První zmínka o obci se datuje k roku 1293.

Název obce Vojnův Městec se vyvíjela postupně. V první polovině 14. století se osada jmenovala Heinrichsdorf (Jindřichova ves), poté povýšila na městečko Münprech. V dalších letech obýval městečko Vojna ze Štětína. V 15. století získala obec svůj přívlastek Vojnův od posledního majitele Jana Vojny ze Štětí (později z Městce). Jan Vojna také jako jeden z posledních užíval Městeckou tvrz (ta se do dnešní doby nedochovala), která pravděpodobně byla vystavena na ochranu Liběcké stezky.

V době baroka zde zanechal svůj odkaz významný stavitel Jan Blažej Santini Aichel, a to stavbou Němečkova hostince z počátku 18. století. Městečko bylo také ovlivněno řadou válek. Za třicetileté války, v roce 1643, bylo vydrancováno Švédy. Napoleonovým vojskům se v roce 1805 musela obec vyplatit pěti sty zlatými. Oběti na životech občanů obce přinesla první i druhá světová válka. Na jejich památku je v obci vystaven památník padlých.

Asi dva kilometry jihovýchodně od městyse se u silnice I/37[4] nachází nevelké ložisko cenomanských uhelných jílovců. V polovině čtyřicátých let devatenáctého století zde probíhala jejich pokusná těžba, kterou kvůli uhlí pravděpodobně prováděly ransko-polničské železárny.[5] Pozůstatkem prospekčních prací jsou povrchové tvary reliéfu (pinky, rýhy, haldy).[6] V roce 2010 se v jejich blízkosti propadla vozovka silnice.[4] Propad odhalil tři štoly, z nichž dvě obsahovaly zbytky výdřevy.[6]

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[7] V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Josef Macek, od roku 2010 tuto funkci zastával Karel Malivánek, od roku 2018 je starostou Karel Rykr.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vrstva cenomanských jílovců jihovýchodně od městečka je mocná kolem šestnácti metrů. Hornina má ocelově šedou barvu, prachovitou až písčitou strukturu a obsahuje jemně rozptýlený pyrit a zuhelnatělou rostlinou drť.[4] Podle palynologické analýzy se jílovce ukládaly ve středním cenomanu ve sladkovodním bažinném prostředí lesa s převahou jehličnanů z čeledi Cupressaceae. Území se tehdy patrně nacházelo v okolí řeky slabě ovlivněné přílivem a odlivem.[5]

Jižně od vesnice leží přírodní rezervace Štíří důl.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 345 1 402 1 362 1 418 1 436 1 321 1 407 974 949 856 769 727 707 707 753
Počet domů 192 200 202 205 220 231 248 265 249 244 225 304 316 316 350

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Vojnův Městec
  • Základní škola Vojnův Městec

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Ondřeje
  • Vojnoměstecké zvony (1505, 1536 a 1999); další 3 zvony z let 1925 a 1929 byly zničeny za německé okupace v letech 1941–42
  • Kříž u kostela (1835)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Bývalá radnice a zájezdní hostinec „U Němečků“ (autor stavby: Jan Blažej Santini-Aichel)
  • Hřbitovní kaple Sv. Antonína (1885–1887)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c JURÁČEK, Jan; KVAČEK, Jiří; MALÝ, Karel; SVOBODOVÁ, Marcela. Křídové uhelnaté jílovce u Vojnova Městce na Českomoravské vrchovině. Acta rerum naturalium. 2016, roč. 19, s. 7. Dále jen Křídové uhelnaté jílovce (2016). Dostupné online [cit. 2023-04-29]. ISSN 1801-5972. 
  5. a b Křídové uhelnaté jílovce (2016), s. 13.
  6. a b Křídové uhelnaté jílovce (2016), s. 9.
  7. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]