Vojenský hřbitov (Planá)
| Vojenský hřbitov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Planá |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′13,17″ s. š., 12°42′30,65″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojenský hřbitov u Plané na Tachovsku se nachází 2,5 kilometru jihozápadně od centra města, v lesíku na pozemcích zaniklého panského dvora zvaného Karlín, na kterých během 1. světové války býval zajatecký tábor.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov byl založen na počátku první světové války pro potřeby zajateckého tábora. Bylo zde pohřbeno 190 Poláků, 59 Rusů, 23 Italů, 8 Lotyšů, 2 Rumuni, 1 Srb, jeden strážní voják české národnosti a 4 zajatci neznámé národnosti.[1]
Po roce 1918[editovat | editovat zdroj]
Po skončení války vybrali ruští vojáci, kteří odjížděli domů, mezi sebou peníze na pomník pro své zemřelé druhy. Roku 1925 byl exhumován italský aspirant-důstojník Alfonso Mangini, který zemřel roku 1918 ve věku 22 let.
Místu se říkalo "Ruský hřbitov" (Russischer Friedhof). Byl několikrát navštíven osobnostmi a proto byl pietně udržován. Roku 1934 byl nově upraven a 1. listopadu se zde konalo uctění památky pohřbených zajatců a vysvěcení hřbitovního kříže, který světil děkan Heimerl.
Hřbitov je zarostlý a neudržovaný. Roku 1985 zde byly nalezeny tři rezavé plechové hvězdicové náhrobní tabulky s osmi hranami, které se v první světové válce dávaly na vojenské hroby. Dále byl nalezen náhrobní kámen s nápisem "Catrinescu Stephan, + 17.10.1917, 24 let, voják rumunské infanterie, regiment 7. kompanie."[1]
Zajatecký tábor[editovat | editovat zdroj]
Zajatecký tábor měl kapacitu 16 000 obyvatel. S výstavbou bylo započato v březnu 1915 na panských polích mezi Karolininým dvorem (Karlín), která se rozkládala v okolí bývalého Karlova mlýna (Karlsmühle). Tábor byl oplocený ostnatým drátem a nacházelo se v něm na 400 baráků a 4 vysoké strážní věže. Místo mělo síť hlavních ulic, uliček a náměstí, kostel, vlastní vodárnu, táborovou nemocnici s lékaři a personálem, lékárnu, hřbitov, velkopekárnu a moderní parní prádelnu. Parní a sprchová zařízení s velkoprádelnou stála přibližně 250 tisíc korun, celá stavba stála 6,5 milionu rakouských korun. Po skončení války bylo vše rozebráno a zaniklo, zůstaly jen zbytky staré vodárny tábora s nádrží 25x8 metrů se třemi odděleními, které se nacházejí na potoce, a část hřbitova v lesíku. [1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Ing.Richard Švandrlík: Zajatecký tábor v sousedství Plané. In: Hamelika.cz, 02.09.2015. [cit. 2016-09-16] Dostupné z WWW.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠVANDRLÍK Richard "Zaniklý zajatecký tábor u Plané (1915-1918)", Hamelika čís.5/1985 z 26.8.1985
- ŠVANDRLÍK Richard "Zmizelé město u Plané", Kulturní přehled Mariánské Lázně č. 5/1994
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Spolek pro vojenská pietní místa: Planá, zaniklá osada Karlín. Pavel Konrád, 12.11.2012.