Vojenský výcvikový prostor Milovice - Mladá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na vojenský tábor v Milovicích z roku 1908
Hangár pro tanky v roce 1985
Sovětští vojáci při oslavách Dne vítězství 9. května v roce 1984
Pohled na areál vojenského letiště Milovice-Boží Dar v roce 2009

Vojenský újezd Mladá je zrušené vojenské cvičiště s letištěm, rozsáhlým areálem kasáren, civilních bytů a dalších objektů v sousedství středočeské obce Milovice.

Obsah

Historie [editovat]

Výcvikový prostor byl založen roku 1904, kdy rakouská armáda zabrala 3465 ha půdy, aby zde vytvořila cvičiště pro velká polní cvičení, byla zde i střelnice. O rok později bylo ve zdejším táboře už 2000 osob. Obec Mladá, která ležela uvnitř výcvikového prostoru, byla nuceně vysídlena v říjnu 1905. Ruiny vesnice posloužily při cvičné střelbě, ruina kostela byla zničena až v 50. letech. V době 1. světové války byli ve zdejším barákovém táboře drženi italští a ruští zajatci. Ti italští zde mají dokonce svůj vojenský hřbitov. Prostor využívala též armáda za 1. republiky. Ruiny vesnice později posloužily při cvičné střelbě. Od roku 1921 je v provozu též vojenská železniční trať z Lysé nad Labem, uváděná dnes pod číslem 232. Mezi válkami zde bylo zřízeno i vojenské letiště Boží Dar

Od roku 1939 prostor využívala německá armáda a rozšířila jej o několik vysídlených obcí v okolí. V té době se zde také natáčely filmy německé válečné propagandy, které pak byly ve filmových týdenících vydávány za záběry z východní fronty. Ke konci války se sem dostávaly vojenské pluky, utíkající před rudou armádou do amerického zajetí, byl zde i obrněný vlak, kterým se během pražského povstání vojáci SS snažili zasáhnout do bojů v Praze. Po skončení války se hranice cvičiště vrátily do předválečné podoby.

Usnesením vlády ČSR ze dne 6.6.1950 byl z dosavadního vojenského tábora vytvořen ke dni 1.7.1950 vojenský újezd Mladá. Dalším usnesením vlády ČSR ze dne 5.2.1952 bylo území újezdu rozšířeno; přitom se počítalo se zabráním a vysídlením obce Lipník. Po návštěvě delegace zástupců obce Lipník v čele s předsedou MNV na velitelství tankového a mechanizovaného vojska dne 8.1.1952 rozhodlo Ministerstvo národní obrany ČSR dne 25.1.1952 o tom, že obec Lipník nebude do rozšířeného vojenského újezdu zahrnuta.

Po roce 1945 zde opět sídlila československá armáda a to až do roku 1968, kdy ji nahradila okupační sovětská vojska, konkrétně tzv. Střední skupina vojsk, která zde dokonce měla své ústředí v ČSSR. Pro potřeby sovětské armády byl denně vypravován z Milovic do Moskvy speciální vlak. V roce 1991 sovětská vojska prostor opustila a vláda ČSFR dne 5.9.1991 rozhodla o zrušení vojenského újezdu Mladá ke dni 31.12.1991. Zůstalo zde obrovské množství opuštěných vojenských i civilních objektů, včetně zmiňovaného letiště. Z větší části byly tyto stavby brzy zdevastovány a jejich vybavení rozkradeno.

Několik let zde probíhalo náročné čištění od nevybuchlé munice, které již bylo skončeno. Zajímavostí je, že největší množství nalezených výbušnin pocházelo z výbavy Československé lidové armády a Wehrmachtu.

Již od 90. let probíhá obnovování vhodných staveb, které jsou upravovány na nové bytové domy – díky tomu se během několika let rozrostl počet obyvatel Milovic z původních 1200 v roce 1991 na současných 8700. Menší část staveb využívají i podnikatelé.

Současnost [editovat]

V současnosti je celý areál vojenského újezdu volně přístupný včetně letiště. Toto letiště slouží pro provoz ultralehkých sportovních letadel, pořádají se zde též srazy tuningu nebo hudební akce, z nichž největší je každoroční festival Votvírák. Územím prochází též několik cyklostezek.

Snahy o využití a budoucnost [editovat]

Velký volný prostor přímo ve středních Čechách nedaleko Prahy brzy po opuštění armádou začal lákat investory. Střídaly se zde politické delegace, včetně návštěvy tehdejšího premiéra Václava Klause a prezidenta Václava Havla. Zpočátku mezi návrhy jasně vedla snaha o vytvoření velkého přestupního mezinárodního letiště, které mělo svým významem dokonce konkurovat i Frankfurtskému. Později byla tato představa redukována na mezinárodní Cargo-letiště. Později chtěla prostor využít firma Škoda Auto, která zde chtěla stavět rozsáhlý testovací polygon. Objevil se i plán na výstavbu obřího golfového hřiště. Všechny tyto plány ale vždy narážely na silný odpor místního obyvatelstva i ochránců přírody.

V roce 2009 vypsal současný vlastník území – Středočeský kraj – veřejnou soutěž na strategického partnera ve využití letiště Boží Dar a jeho okolí, který by si areál dlouhodobě pronajal. Na rozdíl od předchozího vedení kraje má však to současné jinou koncepci, jak by si regeneraci území představovalo. Nejsou zde vítané aktivity související s průmyslovou výrobu náročnou pro životní prostředí a letiště Boží Dar bude nadále sloužit pouze pro lehká sportovní letadla. "Nesmí to být žádné velké průmyslové továrny, skladovací haly nebo logistická centra, která by Milovice a okolní obce zatížila nadměrnou nákladní dopravou," uvedl doslova bývalý hejtman David Rath.

K realizaci se ani nijak nepřibližuje projekt nové železniční trati mezi Milovicemi a Čachovicemi, která by umožnila vybudovat novou rychlostní trasu PrahaLiberec, tedy tzv. V. koridor.

Přírodní podmínky [editovat]

Vojenský prostor se nachází v mírně zvlněné krajině nížiny středního Polabí. Nejvyšším bodem je Benátský vrch s nadmořskou výškou 251 m. Kromě rozsáhlých zalesněných oblastí se zde nacházejí také rozlehlé louky. V lese se skrývá řada hlubokých roklí, či umělých vkopů. I samotný les má nezvykle různorodou skladbu: převažují zde listnaté stromy, především břízy a duby, ale též enklávy jehličnatých stromů. Vzhledem k tomu, že území bylo již od roku 1904 postupně uzavíráno, zůstalo zde zachováno velmi hodnotné životní prostředí, téměř netknuté lidskou činností. Žije zde i několik vzácných druhů obojživelníků, hmyzu a pavouků. Kvůli nim tu byla zřízena přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem, zbytek území je však nadále bez jakékoli ochrany.

Externí odkazy [editovat]