Vodní nádrž Slezská Harta

Slezská Harta
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Kraj	Moravskoslezský
Okresy	Bruntál
Obce	Leskovec nad Moravicí
Katastry	Leskovec nad Moravicí, Roudno, Nová Pláň, Dlouhá Stráň
	Vodní nádrž ; Slezská Harta
Zeměpisné souřadnice	49°53′25″ s. š., 17°34′53″ v. d.
Rozměry
Rok	1987-98
Rozloha	10,72 km²
Délka	13 km
Šířka	1,7 km
Objem	218,7 mil. m³
Povodí	464,1 km²
Max. hloubka	90 m
Prům. hloubka	70 m
Parametry – hráz
Hráz	sypaná
Délka	540 m m
Výška	64,8 m
Ostatní
Typ	přehrada
Přítok vody	Moravice, Černý potok
Odtok vody	Moravice
Zdroj pitné vody	ANO
Přístupná	ANO
Ostrovy	jeden
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezská Harta je údolní nádrž na řece Moravici u osady Slezská Harta. Nádrží prochází historická zemská hranice Moravy a Slezska. Stavba byla zahájena v roce 1987 a dokončena v roce 1997. Podle rozlohy je devátá největší v České republice.

Informace o vodní nádrži

Přehrada byla původně zamýšlena jako vodní dílo do kaskády s přehradou Kružberk, která leží níže po toku na řece Moravici. Měla v případě nepříznivých podmínek dodávat do této přehrady dostatek vody, aby zajistila neustálé plnění funkcí této přehrady. Mezi další účely této přehrady patří zlepšení kvality vody, ustálení průtoku na řece Moravici (nebo v případě potřeby dodávat do přehrady Kružberk podle potřeby), popřípadě na řece Opavě a Odře, do kterých se Moravice vlévá. Mezi další využití patří možnost odběru vody pro průmyslové využití a využití vodní energie pro výrobu elektrické energie, proto je vodní dílo vybaveno malou vodní elektrárnou. Další funkce která přehrada plní je jako havarijní protipovodňová ochrana, pro chov ryb, sportovní rybolov, rekreaci (koupání a vodní sporty - jachting). Také dodává užitkovou vodu pro Ostravsko.^[3]

Informace o přehradě

Slezská Harta je kamenitá hráz, která obsahuje střední šikmé jílové těsněnící jádro, které je obalenou dvoustupňovým pískovým filtrem a štěrkovou přechodovu zónou, která je umístěna mezi jílovým jádrem a kamenitou stabilizační části hráze. Hráz má celkový objem 2 528 m³. Celé dílo je usazeno do podložních štěrků a pod nimi do kulmské břidlice. Dále dílo pomáhá ukotvit injekční štola a na pravém břehu zavazovací stěna. Injekční štola je také revizní, tzn. že se v ní měří změny v hrázi tak, aby případné nemoci hrázi neskončily katastrofou. Aby hráz nepropouštěla skrz podloží pod sebou vodu, tak bylo podloží utěsněno injekční clonou a to až do hloubky od 10 do 55 metrů. V levém břehu jsou umístěny dvě obtokové štoly. Vtoky a odběry z přehrady jsou prováděny skrz věž, která je umístěna u hráze, je s ní spojena mimo jiné lávkou, která začiná na levém břehu. Pro odběr vody si můžou vodohospodáři vybrat za čtyř míst, které je každé umístěno v jiné výšce, respektive hloubce. Tato věž je nazývána mokrá, protože je konstrukce sloupu dutá a je ta dutost napuštěna vodou. Z věže vedou dvě odtokové štoly, které jsou hrazené rychlozávěrnými tabulemi. K přehradě patří i vodní elektrárna vybavenou dvěma Francisovými turbínami o výkonu 0,39 a 2,75 MW. Na levé straně hráze je vytvořen přeliv se skluzem a vývařištěm. Na pravém břehu je postaveno provozní středisko Povodí Odry, které taky slouží správci nádrže.

Výstavba

Plány a přípravy na stavbu

O výstavbě se začalo uvažovat už v 60. letech 20. století, kvůli zvětšujícím se požadavkům na vodu ze strany průmyslu a obyvatel ve Slezsku a severní Moravě. V roce 1984 proběhl první sociologický průzkum a po té geologický průzkum o vhodnosti stavby. Ačkoliv údolí samotné bylo v zásadě vhodné pro stavbu přehrady, tak v podloží pod místem přehrady byly stejně jako v případě vodní nádrže Kružberk objeveny kulmské horniny, tzn. že jílovité břidlice s vložkami prachovců. Na pravém břehu byli navíc překryty lávovou vrstvou čediče, které se vylil z bývalé vyhaslé sopky Velký Roudný. Pod touto vrstvou navíc zůstaly staré vrstvy hlíny a štěrku ze čtvrtohor. Břeh byl proto z těchto důvodů na více místech ukotven a také byli instalovány protisesuvné zábrany. Před začátkem hlavní stavby byli vybudovány náhradní domy pro obyvatele zatopené oblasti, protože nechtěli žít pod vodou a také postaveny objekty sloužící samotné stavbě stavby.

Výstavba

Samotná výstavba stavby hlavní hráze začala v roce 1987 a stavbu samotnou postavila státní společnost Ingstav Brno, závod 07 Opava, po revoluci Ingstav Opava. Voda přehrady zatopila z části celkem 6 vesnic. Částečně byly zatopeny obce Nová Pláň, Razová, Dlouhá Stráň, Leskovec a Roudno. Téměř zcela byl zatopen Karlovec, z něhož zůstal zachován pouze kostel sv. Jana Nepomuckého.V Leskovci fungovala přádelna lnu a pletárna, která byla pracovním místem pro pět stovek zaměstanců a z důvodu staby byla také odstraněna. Celkem bylo odstraněno 300 budov. Obyvatelé dostali finančí odškodnění a byli přesídleni do částí obcí nad vodou nebo do panelových domů v nedalekém Bruntále. V celé zatopené oblasti byli vykáceny stromy a keře, zbourány všechny domy, přeloženy všechny síťové vedení a to plynovodu, elekterického a telefonních rozvodů. Byli postaveny nové domy pro vystěhované obyvatele a hotel v Razové pro pracovníky, pracující na stavbě. Dále pak přivaděč vody pro úpravnu vod v Leskovci nad Moravicí, komunikací, cest, silnic a mostů v okolí přehrady. Také byli instalovány kontrolní stanice a analyzátory pro kontrolu hráze. Stavební materiál se částečně bral ze zatopených lokalit a to v Leskovci a Karlovci, byl znovuotevřen kamenolom v Slezské Hartě a postavení jíloviště u Leskovce.

Napouštění

Napouštění nádrže začalo počátkem roku 1996 a bylo ukončeno kvůli katastrofickým povodním již v roce 1997, přehrada se měla podle výpočtů napouštět až patnáct let, díky povodním se naplnila už za tři týdny. Přehrada pomohla zadržet okolo 50 milonů m³ vody a celkem 126 milionů jenom za rok 1997. Pro představu celkový maximální objem nádrže je až 219 milionů m³.

Náklady a problémy s financemi

Celkové náklady jsou udávány jako 2,5 miliardy korun. V této částce jsou i náklady na stavbu, výkupy pozemků a nemovitostí. Čistá cena za stavbu je 1,5 miliardy korun. 745 milonů korun stál vodovodní přivaděč. V důsledku Sametové revoluce a dalších změn, například nedostatek financí, nebyl dodržen původní plán dokončit stavbu v roce 1992, ale bylo hotovo až v roce 1997. Dokonce bylo uvažováno nad přerušením a ukončením stavby z důvodu zvyšování cen vody a tak celkovému snižování celkové spotřeby, práce ale byly v tak pokročilé fázi, že už bylo levnější vodní dílo dokončit.

Pobřeží

Vodní plocha, která zabírá celkovou plochu 870 ha, tvarem připomíná čínského draka a je členěna četnými zátokami. Severní břeh lemuje silnice mezi Bruntálem a Leskovcem nad Moravicí, která na jihovýchodním břehu pokračuje do Bílčic. Kilometr od hráze je vyznačeno bojemi druhé ochranné pásmo, do kterého nesmí nikdo vstupovat, ať už loděmi nebo jenom rybařit, toto pásmo je určeno kvůli ochraně kvality vody.

Doprava po přehradě

Na přehradě je v rámci rekreace prováděn jachting a plavání. Problém taky je kolísání hladiny, to znesnadňuje výstavbu zázemí. Na vodní hladině přehrady platí zákaz provozování plavidel se spalovacími motory.

Zajímavosti

Natáčel se zde velkofilm Johanka z Arku.

V seriálu Velké sedlo se v posledním devátém dílu nachází záběry na dnes zatopené dno přehrady, zatopené vesnice a průzkumné práce, které proběhly před samotnou stavbou a také několik leteckých záběrů.

Ryby v přehradě

Kapr obecný, parma obecná, cejnek malý, cejn velký, lín obecný, amur bílý, karas obecný, ostroretka stěhovavá, mník jednovousý, plotice obecná, jelec proudník, ouklej obecná, vranka obecná, jelec jesen, perlín ostrobřichý, jelec tloušť, hrouzek obecný, ježdík obecný, střevle potoční, slunka obecná, štika obecná, candát obecný, úhoř říční, okoun říční, sumec velký, pstruh obecný, lipan podhorní, pstruh duhový, siven americký,sumec malý

Odkazy

Reference

↑ 13 km údolím Moravice a 3,5 km údolím Černého potoka
↑ Z toho objem zásobní letní 182,0 mil. m³, zásobní zimní 186,2 mil. m³, retenční letní 29,2 mil. m³, retenční zimní 24,9 mil. m³, stálý 7,6 mil. m³
↑ Povodí Odry - Slezská Harta

Literatura

SVOBODA, Tomáš. Slezská Harta: jachting: průvodce nejen pro jachtaře. Ostrava : Moravapress, 2008.
Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Slezská Harta ÚN (s. 246-247), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1

Související články

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] 13 km údolím Moravice a 3,5 km údolím Černého potoka

[2] Z toho objem zásobní letní 182,0 mil. m³, zásobní zimní 186,2 mil. m³, retenční letní 29,2 mil. m³, retenční zimní 24,9 mil. m³, stálý 7,6 mil. m³

[3] Povodí Odry - Slezská Harta

[1]

[2]

[3]