Vodní nádrž Láz
| Lázská nádrž | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okresy | Příbram |
  Vodní nádrž Láz | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′36″ s. š., 13°53′42″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rok | 1818-22 |
| Rozloha | 15,5 ha |
| Objem | 829 000 m³ |
| Povodí | 8,8 km² |
| Parametry – hráz | |
| Délka | 245 m |
| Šířka | 5 m |
| Výška | 15,7 m |
| Ostatní | |
| Typ | přehradní nádrž |
| Nadm. výška | 643 m n. m. |
| Přítok vody | Litavka |
| Odtok vody | Litavka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní dílo Láz se nachází necelý 1 km vzdušnou čarou západně od obce Láz (Žernová) v lesnatém údolí v Brdech. Je to první nádrž vybudovaná na řece Litavce, která v tomto údolí pramení. Současná šířka hráze je v koruně 5 m, délka dosahuje 245 m, kóta koruny hráze je 643 m a výška hráze je 15,7 m. Nádrž zadržuje 829 000 m³ vody, typické vysokou kyselostí. Plocha zcela zalesněného povodí je 8,8 km² a zatopená plocha je 15,5 ha.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nádrž byla budována v letech 1818–22 jako zásobárna vody, potřebné pro příbramské doly a hutě. Původně se jmenovala podle arcivévody Františka Karla Erzherzog Franz Karl Teich No.1.. V letech 1857–1859 byla po havárii výpustního potrubí a struktury hráze rekonstruována.[1] K další významné rekonstrukci se pak přistoupilo až po více než 100 letech, mezi roky 1991–1993.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Údolí, ve kterém se nádrž nachází, je až na nepatrné výjimky (Skelná Huť) zalesněno a je velmi půvabné. Od místa, kde Litavka opouští les až do sedla (816 m) mezi vrchy Hradiště (839 m) a Brdce (840 m), je dlouhé 4,2 km. V nejužším místě (poblíž hráze nádrže) je široké 0,5 km, v nejširším – od sedla mezi Plešcem (790 m) a Malým Tokem na jihu a Závírkou (722 m) a Brdci na severu pak 3,2 km.[2]
Údolí obklopují vrchy Bílá skála (722 m), Plešec, Malý Tok, Hradiště, Brdce, Závírka a Žernovák (676 m).[2] Ve svazích Malého Toku a Hradiště pramení ve výšce 765 m Litavka. Jde o velmi vlhké údolí, nad nádrží se vyskytují rozsáhlé mokřady a rašeliniště. Západně nad Lázskou nádrží se v místech bývalé sklárny (Skelná Huť), rozkládají půvabné lesní louky. Oblast je hojně navštěvována turisty, cyklisty, běžkaři a také houbaři a sběrači borůvek (rozsáhlé plantáže na vrchu Žernovák).
Využití[editovat | editovat zdroj]
V současnosti slouží jako jeden z rezervoárů pitné vody pro příbramskou aglomeraci.
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Ve vlhké lokalitě zvané „V Šajtech“, nad Lázskou nádrží stojí na skrytém místě tzv. Línkův kříž. Byl zde vybudován na památku lesnického mládence Jana Línka, který zde byl v září roku 1804 zavražděn patrně pytláky. O jeho smrti však kolují různé pověsti, které připouštějí i možnou úkladnou vraždu na objednávku.
Lázská nádrž byla propojena s o něco výše položenou nádrží Pilskou korytem, které od Lázu dále pokračovalo velkým obloukem až na Březové Hory v Příbrami. Tudy byla vedena voda pro důlní a hutní provozy. Tento zděný povrchový kanál, zvaný také Struhy, dlouhý 17,5 km je u nás zcela ojedinělou technickou památkou. Po roce 1960 však již nebyl udržován a nachází se nyní v žalostném stavu, na řadě míst je i zasypán. Objevily se však návrhy na jeho rekonstrukci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PRÁŠIL, Petr; MAKAJ, Tomáš. Střední Brdy na starých fotografiích a pohlednicích. 1. vyd. [s.l.]: Baron, 2010. 335 s. ISBN 978-80-86914-23-7. S. 111.
- ↑ a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní nádrž Láz na Wikimedia Commons
