Vodící linie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vodicí linie je stavební prvek usnadňující pohyb nevidomých nebo slabozrakých po pěších komunikacích. Je tvořena spojnicí hmatných orientačních bodů sledující pěší komunikace. Vodicí linie můžeme rozdělit na umělé a přirozené. Podle vyhlášky č. 369/2001 Sb. je možné vodicí linii přerušit na vzdálenost max. 6 m a délka jednotlivých částí přirozeného hmatného vedení musí být nejméně 1,5 m, šířka 0,4 m a výška 0,3 m.

Přirozená vodicí linie je tvořena uspořádáním stavby - např. stěnou budovy, oplocením nebo zvýšenou obrubou podél pěší komunikace. Minimální výška obruby je 0,06 m nad pochozí plochou.

Umělá vodicí linie nahrazuje přirozenou vodicí linii. V interiéru musí být široká min. 0,3 m, v exteriéru min. 0,40 m a může být tvořena např. reliéfní dlažbou.

[editovat] Reference

• Jan Skopec, Bezbariérové řešení staveb, ABF 2005
• [1]