Vnitroněmecká hranice

Pohled na vnitroněmeckou hranici ze západoněmecké strany

Vnitroněmecká hranice (německy innerdeutsche Grenze) bylo označení státní hranice mezi Německou demokratickou republikou (Východní Německo) a Německou spolkovou republikou (Západní Německo) v letech 1949 až 1990. Označení nezahrnovalo hranici mezi Západním Berlínem a Německou demokratickou republikou.

Vnitroněmecká hranice fakticky vznikla 1. července 1945 jako hranice mezi americkou a britskou okupační zónou Německa na jedné straně a sovětskou okupační zónou Německa na straně druhé. V roce 1949 se stala hranicí mezi dvěma německými státy. V roce 1990 došlo v důsledku sjednocení Německa k jejímu zániku. Dnes je bývalá vnitroněmecká hranice spolkovou hranicí mezi spolkovými zeměmi Německé spolkové republiky.

Hranice mezi okupačními zónami - předchůdce vnitroněmecké hranice

Vnitroněmecká hranice byla 1 393 km dlouhá a táhla se od hranic s Československem až k Baltskému moři. Na východoněmecké straně byla silně opevněná, zaminovaná a hlídalo ji přibližně 50 000 východoněmeckých pohraničníků. Na západoněmecké straně ji vedle západoněmeckých pohraničníků střežily též britské a americké jednotky.

Související články

• Linie Odra-Nisa
• Korejské demilitarizované pásmo
• Vietnamské demilitarizované pásmo
• Izraelská bezpečnostní bariéra