Vlnové číslo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlnové číslo
Název veličiny
a její značka
Vlnové číslo
k
Hlavní jednotka SI
a její značka
metr na minus prvou
m−1
Definiční vztah
Dle transformace složekskalární
Zařazení jednotky v soustavě SIodvozená

Vlnové číslo nebo také vlnočet je ve fyzice vlastnost vlny definovaná buď jako:

  • počet vlnových délek připadajících na jednotku délky (tedy 1/λ, kde λ je vlnová délka), nebo jako
  • 2π/λ (korektně zvané úhlové vlnové číslo, úhlový vlnočet).

Vektorovým zobecněním je vlnový vektor.

Značení a jednotka[editovat | editovat zdroj]

  • Vlnové číslo se označuje písmenem σ a v soustavě SI je jeho jednotkou m−1.[1]
  • Úhlové vlnové číslo označujeme písmenem k a v soustavě SI je jeho jednotkou m−1, respektive rad/m[pozn. 1].[1]

Vlnové číslo ve vlnových rovnicích[editovat | editovat zdroj]

Pro speciální případ elektromagnetické vlny:

kde (řecké písmeno ný) je frekvence vlny, vp je fázová rychlost vlny (jak se šíří ve vakuu, potom vp = c), ω je úhlová frekvence vlny, E je energie vlny, ħ je redukovaná Planckova konstanta, a c je rychlost světla ve vakuu. Úhlové vlnové číslo je velikost vlnového vektoru.

Pro speciální případ de Broglieovy vlny v nerelativistické aproximaci platí:

kde je hybnost částice, je její hmotnost, její kinetická energie a je redukovaná Planckova konstanta.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. v případech, kdy má fáze dobrý smysl jako úhel či jeho analogie, vizte například obdobnou poznámku v článku Úhlová frekvence

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vlnové číslo na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas