Vlk
 Vlk | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | psovití (Canidae) |
| Rod | vlk (Canis) |
_subspecies.png) Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlk je český název pro některé druhy rodu Canis. Nejznámější je vlk obecný.
Seznam druhů a poddruhů
- vlk obecný (Canis lupus) a jeho poddruhy jsou:
- vlk arabský (Canis lupus arabs)
- vlk černý (Canis lupus pambasileus)
- vlk eurasijský (Canis lupus lupus)
- vlk indický (Canis lupus pallipes)
- vlk kanadský (Canis lupus occidentalis)
- vlk mongolský (Canis lupus chanco)
- vlk polární (Canis lupus tundrarum)
- vlk iberský (Canis lupus signatus)
- vlk arktický (Canis lupus arctos) – spekulovaný poddruh
- † vlk arizonský (Canis lupus mogollonensis)
- † vlk horský (Canis lupus fuscus)
- † vlk japonský (Canis lupus hodophilax)
- † vlk kenajský (Canis lupus alces)
- † vlk koloradský (Canis lupus youngi)
- † vlk novofoundlandský (Canis lupus beothucus)
- † vlk ostrovní (Canis lupus hattai)
- † vlk prériový (Canis lupus nubilus)
- † vlk španělský (Canis lupus deitanus)
- † vlk texaský (Canis lupus monstrabilis)
- k druhu vlk obecný patří také pes dingo (Canis lupus dingo) a dingo pralesní (Canis dingo hallstromi).
- postupnou domestikací vznikl poddruh pes domácí (Canis lupus familiaris).
- vlk rudohnědý = vlk červený = vlk červenohnědý (Canis rufus)
- vlk himálajský (Canis himalayensis) - někteří vědci ho považují jen za poddruh vlka obecného.
Jako vlci jsou někdy označováni i šakal obecný Canis aureus (vlk šakalovitý) a kojot prériový Canis latrans (vlk stepní) z rodu Canis a pes hřivnatý Chrysocyon brachyurus (vlk hřivnatý) a dhoul Cuon alpinus (vlk rudý).
Chrup
Vlci mají, stejně jako ostatní psovité šelmy, celkem 42 zubů: 20 v horní čelisti a 22 v dolní. Vlčí tesáky mohou být dlouhé až 6,25 cm. Jsou ostré a lehce zakroucené, čímž umožňují pevné uchopení kořisti. Řezáky jsou také velmi ostré a umožňují vlkovi ukusovat z kořisti velké kusy masa. Vlk dokáže svými čelistmi vyvinout tlak až 10 MPa, což mu dovoluje rozkousávat i velké kosti. Pro srovnání – německý ovčák dokáže vyvinout tlak pouze 5 MPa.
Speciální smysly a zákony ve smečce
Vlci jsou stejně jako psi nebo kočky citliví na vibrace a dokáží rozpoznat blížící se zemětřesení několik dní před jeho příchodem. Dokáže se podle intuice dorozumět s ostatními členy smečky. Ve smečce je vždy jen jeden „Alfa samec“. Ten může mít mláďata. Ostatní členové smečky se o mláďata pomáhají starat. Mládě se v těle matky vyvíjí 62 dnů, tedy dva měsíce. Během prvního týdne jsou slepá, později začínají vidět.
Když si nějaký vlk troufne na samce „alfa vlka“ a porazí ho, z alfy se stává samotář a z vlka se stává alfa vlk. Poražený vlk se stává vlkem „samotářem" a žije sám. Výjimečně se stane, že vlka přijme jiná smečka.
Velikost
Vlk je největším zástupcem psovitých šelem[zdroj?], váží 35 až 52 kg. Je dlouhý 150 až 190 cm a vysoký 65 až 80 cm. Samice jsou menší - váží zhruba o 25 % méně než samci. Mezi různými poddruhy vlka jsou velké rozdíly v hmotnosti i ve velikosti. Například červený vlk (Canis Rufus) žijící na dolním toku Mississippi může vážit jen pouhých 15 kg. Na velikost vlků má také vliv zeměpisná šířka - čím severněji žijí, tím jsou větší (Bergmannovo pravidlo). Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je arktický vlk (Canis Lupus Arctos) který je, i přes to že žije severněji, je drobnější než vlci žijící na severu Kanady a Aljašky. Na velikost má také vliv hojnost kořisti v oblasti kde žijí. Logicky čím více kořisti, tím větší vlci vyrostou. Plné velikosti vlk dosáhne ve věku okolo 1 roku.
Vlk na území ČR
Na území současné České republiky byl vlk vyhuben na konci 19. století a začátkem 20. století. V Čechách je uváděno datum 2. prosince 1874 a na Moravě 5. března 1914.[1] V pozdějších letech docházelo v ČR pouze k náhodnému výskytu, kdy osamělí jedinci zabloudili na české území ze zahraničí. V současné době lze hovořit o návratu vlčí populace na území České republiky, kdy v roce 2015 byl zaznamenán výskyt vlků v pohoří Šumava, Lužici, v Beskydských horách, v oblasti Kokořínska či na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko.[2] V dalších letech se dá tedy předpokládat rozšíření populace do dalších oblastí jako například od Krkonoš, Krušných hor či Českého Švýcarska.[3]
V roce 2016 byl potvrzen trvalý pobyt vlků na Broumovsku, kam se vrátili po 250 letech, v roce 2017 byli doloženi čtyři vlci.[4] Někteří z těchto vlků se nebojí přiblížit se k lidskému obydlí.[5]
Mytologie
V řecké mytologii byl zpupný král Lykáón proměněný ve vlka kvůli jeho špatné povaze a proto, že se vzepřel bohům.
Vlk byl také jeden ze symbolů boha Apollóna.
Reference
- ↑ http://vsechnoovlcich.webnode.cz/ [online]. Dostupné online. (Čeština)
- ↑ První doložené rozmnožování vlků v Čechách po více než 200 letech [online]. Ochrana přírody, 3.6.2015. Dostupné online. (Čeština)
- ↑ Historie vlků v ČR [online]. vsechnoovlcich.webnote.cz. Dostupné online. (Čeština)
- ↑ KUČERA, Tomáš. Vlci jsou na Broumovsku už rok, doupě může být i na pasece plné hub. idnes.cz [online]. 9. srpna 2017 9:45. Dostupné online.
Externí odkazy
Slovníkové heslo vlk ve Wikislovníku
Téma Vlk ve Wikicitátech- Živý přenos z výběhu vlků: http://www.zoocam.info/vlk-webkamera-ze-zoo-vybehu/
