Vlhovec červenokřídlý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vlhovec červenokřídlý

Samec Hlas
Samec
zvuk Hlas

Samice

Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: vlhovcovití (Icteridae)
Rod: Agelaius
Binomické jméno
Agelaius phoeniceus
(Linnaeus, 1766)
Mapka s rozšířením (modře jsou zde vyznačena hnízdiště, zeleně oblasti s celoročním výskytem a oranžově zimoviště).
Mapka s rozšířením (modře jsou zde vyznačena hnízdiště, zeleně oblasti s celoročním výskytem a oranžově zimoviště).

Vlhovec červenokřídlý (Agelaius phoeniceus) je středně velký druh pěvce z čeledi vlhovcovitých (Icteridae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice dorůstají 17–18 cm a váží 36 g, samci jsou 22–24 cm dlouzí a jejich průměrná hmotnost činí 64 g.[1]

Je sexuálně dimorfní; samci jsou celí černí s velkou červenou skvrnou na křídlech, z jedné strany ohraničenou silným žlutým pruhem. Samice jsou převážně hnědé se světlou, hustě černě pruhovanou spodinou těla.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vlhovec červenokřídlý je široce rozšířen na většině severoamerického kontinentu. Hnízdí v rozmezí od Aljašky a Newfoundlandu jižně až po Floridu, Mexiko a Guatemalu, izolované populace se vyskytují také na západě El Salvadoru, na severozápadě Hondurasu a v severozápadní Kostarice. Severní populace jsou tažné se zimovišti na jihu Spojených států a v Mexiku, zatímco ptáci ze západní části severoamerického kontinentu a ze Střední Ameriky na svých hnízdištích setrvávají po celý rok. Obývá otevřené travnaté krajiny. Preferuje přitom mokřiny, a to jak se sladkou, tak i se slanou vodou. Dále se vyskytuje také v suchých náhorních oblastech, kde obývá louky, prérie a neudržovaná pole.[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vlhovec červenokřídlý bývá při obraně svého teritoria velmi agresivní. Dokáže přitom napadnout i mnohem větší ptáky, než je on sám, např. vrány, havrany, straky, dravce či volavky.[3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Je všežravý. Živí se zejména semeny a hmyzem, ale požírá také žáby, ptačí vejce, mršiny, červy, pavouky a měkkýše.[4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Je polygamní, jeden samec obhajuje teritorium až s 10 samicemi. Na 3-6 denní stavbě miskovitého hnízda z travin a mechu, zpevněného hlínou a připevněného nejčastěji k rákosovým stéblům, se podílí samotná samice. V jedné snůšce bývají 3-4, zřídka i 5 zeleno-modrých, tmavě skvrnitých vajec. Na jejich 11-12 denní inkubaci se opět podílí pouze samice. Mláďata se líhnou slepá a neopeřená a hnízdo opouští po 11-14 dnech.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red-winged Blackbird na anglické Wikipedii.

  1. a b Gough, Gregory (2003). Agelaius phoeniceus. USGS Patuxent Wildlife Research Center. (anglicky)
  2. ROSENTHAL, A.. Agelaius phoeniceus [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. TERRES, J. K.. The Audubon Society Encyclopedia of North American Birds. New York : Knopf, 1980. ISBN 0394466519.  
  4. Red-winged Blackbird [online]. The Cornell Lab of Ornithology, [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu