Vlašim
Vlašim | |
---|---|
Kostel sv. Jiljí ve Vlašimi | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Vlašim |
Obec s rozšířenou působností | Vlašim (správní obvod) |
Okres | Benešov |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°42′23″ s. š., 14°53′56″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 11 438 (2023)[1] |
Rozloha | 41,42 km²[2] |
Nadmořská výška | 365 m n. m. |
Počet domů | 2 273 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Jana Masaryka 302 258 01 Vlašim starosta |
Starosta | Mgr. Luděk Jeništa (bezpartijní) |
Oficiální web: www | |
Vlašim | |
Další údaje | |
Kód obce | 530883 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlašim (německy Wlaschim) je město a obec s rozšířenou působností v okrese Benešov ve Středočeském kraji, 20 km jihovýchodně od Benešova, 40 km severně od Tábora a je centrem mikroregionu Podblanicko. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel, jejich počet postupně mírně klesá.
Poloha
Vlašim leží na řece Blanici, do níž se zde vlévají potoky Orlina (západně od města) a Borecký potok na severovýchodě. Na obou je řada rybníků. 8 km jižně od Vlašimi, mezi obcemi Kondrac, Pravonín a Louňovice pod Blaníkem leží hora Blaník (638 m n. m.), střed chráněné krajinné oblasti Velký Blaník.
Původ názvu města
Pověst
Pověst o původu názvu města (uvádí ji Karel Josef Biener z Bienenberka v díle Versuch über einige merkwürdige Alterthümer in Königreich Böhmen) se týká dob vlády Vladislava II., druhého českého krále, který vládl v letech 1152–1172. Svůj královský titul získal za své spojenectví s císařem Fridrichem I. Barbarossou v jeho tažení na Miláno. Vladislav II. vytáhl do boje na pomoc císaři s více jak deseti tisíci muži.[4]
Po dlouhé a strastiplné cestě přes Tyroly vstoupilo české vojsko do vlašské země (Vlachy) v severní Itálii. Po kapitulaci Milána se Čechové začali seznamovat s kulturou Italů, tedy Vlachů, kteří byli v té době v tomto směru považování za evropskou špičkou. Jedním z těch, kteří následně oslavovali chrabré činy českých hrdinů při vlašském tažení, byl rytíř, jehož sídlo se nacházelo nad řekou Blanicí. Krajina kolem jeho sídla byla bohatá na přírodní krásy, a ač nebyla tak slunná a nádherná jako ta vlašská, miloval ji a na památku své obliby vlašských mravů si začal říkat Vlašim.[4]
Etymologie
Název města je lingvisticky odvozen od starobylé přivlastňovací přípony, odkazující na jména typu Vlastislav či Vlastimil. Název Vlašim je též domácí obměna jména Vlach, která vznikla jeho krácením.
Ve starých latinsky a německy psaných listinách se v různých datech objevují německé podoby názvu města, vzniklé adaptací názvu českého: Pleszin (1353), Flesching (1431), Wlassimg (1439) či Wlaschim.[4]
Historie
Počátky města
Archeologické nálezy prokazují existenci sídliště již v době před 30 tisíci lety př. n. l. V době před 2 tisíci lety př. n. l. zde v okolí sídlili Keltové, o 500 let později Germáni, následováni Slovany.
Z roku 1303 pochází nejstarší zmínka o hradišti, na jehož místě založil v roce 1318 Hynek z Vlašimi tvrz, která měla chránit brod přes řeku Blanici. Dochovaly se z ní pouze části uvnitř okruhu dělostřeleckých bašt. První písemná zmínka o městečku pod tvrzí pochází z roku 1320.[5]
Rytíři z Vlašimi patřili ke družině krále Jana Lucemburského a Hron z Vlašimi padl po boku krále v bitvě u Kresčaku 1346. Rod se postupně rozdělil na několik větví, které se psaly podle svých sídel. Jan Očko z Vlašimi byl od roku 1364 druhým pražským arcibiskupem a prvním českým kardinálem. Za jeho působení byla Vlašim povýšena na město. Když se roku 1378 úřadu vzdal, nastoupil po něm jeho synovec Jan z Jenštejna. Větev Jankovských z Vlašimi působila na Moravě, Jiřík z Vlašimi byl v letech 1516–1520 moravským podkomořím. V letech 1363–1413 držela Vlašim jenštejnská větev pánů z Vlašimi.[6]
V letech 1442–1546 zde vládli Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Za Mikuláše Trčky z Lípy byl postaven městský kostel a rozšířen hrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem Ferdinandem I.[5] Do roku 1588 bylo město dvakrát předáno do rukou rytířských rodů: nejprve to byli Markvartové Stranovští ze Sovojovic a o čtyři roky později Klenovští ze Ptení. Roku 1580 dostalo město zásluhou Aleše Klenovského erb a jeho monogram „AKZP“ je na něm i dnes. Po nich do roku 1621 vládli Vlašimi Vostrovcové z Kralovic, kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Jan patřil ke třiceti direktorům, kteří vystupovali proti králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl koruně a město roku 1621 pánům z Talmberka.
Novověk
Většina měšťanů byli protestanté, kteří trpěli za dob rekatolizace, což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v Ratajích, Domašíně a Vlašimi, kde mučili městského hejtmana a rozbili mu i hlavu. Po vyplenění tehdejšího kláštera svaté Barbory v Benešově narazili na císařská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce 1645, během třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město vypálili a zanechali v troskách. Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří v městě sídlili až do roku 1945.
Novodobá historie
V roce 1895 bylo město napojeno na železniční síť. V roce 1914 byla spuštěna turbínová elektrárna rakouské firmy J. M. Voith, což pomohlo zde začínající pobočce firmy AEG. V roce 1918 pomohl rozvoji hospodářství obuvní průmysl a v roce 1935 se zde usídlila zbrojovka Sellier & Bellot.
Za vlády KSČ byla v 70. letech velká část původní maloměstské zástavby z 20. let zbourána a bylo zde vystavěno panelové sídliště. V souvislosti s výstavbou přehrady Želivka (1968–1975) byla také místní železniční trať, vedoucí do tehdejších Dolních Kralovic, zkrácena do Trhového Štěpánova. Staré Dolní Kralovice byly později zaplaveny a byla vystavena nová zástavba Dolní Kralovice. V roce 1977 zde byl natáčen film Stín létajícího ptáčka.
V srpnu 1992 zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnoha opravami.[7] V současnosti probíhá revitalizace centra města, došlo k opravě vlakového i autobusového nádraží a náměstí v centru města jsou rekonstruována, především díky využívání fondů Evropské unie.[8] V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.[9]
Územněsprávní začlenění
V chronologickém přehledu za období od roku 1850 do současnosti je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[10]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[11]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[13]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[14]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932
Ve městě Vlašim (3628 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16]
- Instituce a průmysl: Poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, lidové sanatorium, obchodní grémium, 9 továren na obuv, 19 výrobců obuvi, 2 cihelny, vápenice, mlýn, 2 pily, pivovar Karla Auersperga, sbor dobrovolných hasičů, městská elektrárna, hospodářské sladištní družstvo ve Vlašimi, lesní družstvo obcí a osad soudního okresu vlašimského, lidové družstvo hospodářské a konsumní pro soudní okres Vlašimský a Dolno-Kralovický, vývoz sušených hříbků, První Vlašimská výrobna lihovin a obchod vínem Gans a Sušický, 2 velkostatky
- Služby (výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 2 autodílny, 4 autodopravci, bio Sokol, 4 cukráři, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, geometr, 3 hodináři, 10 restaurací, 2 hotely, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, 3 kožišníci, lékárna, akad. malíř, 2 obchody s motocykly, nožíř, obchod s obuví Baťa, První česká vzájemná pojišťovna v Praze, radiopotřeby, realitní kancelář, Městská spořitelna ve Vlašimi, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, Zemědělská lidová záložna ve Vlašimi, Živnostenská záložna ve Vlašimi, 3 stavitelé, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 4 železářství
V obci Bolina (přísl. Bolinka, Skalkov, 375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] 2 bednáři, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pila, 16 rolníků, 3 trafiky, truhlář.
V městysi Domašín (968 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, samostatný městys se později stal součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] cihelna, 3 hostince, hrnčíř, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 8 obuvníků, 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Domašín, 2 trafiky, 4 truhláři.
V obci Hrazená Lhota (přísl. Znosím, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] hostinec, 2 kováři, obuvník, 2 trafiky.
V obci Nesperská Lhota (přísl. Hradiště, Polánka, Chobot, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20] družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradišti, 4 hostince, mlýn, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.
Znak a prapor města
Prapor města byl Vlašimi přidělen roku 1994 rozhodnutím heraldické komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Barvy zlatá, stříbrná a modrá vycházejí ze znaku města.[21][22]
Znak města pochází z doby okolo roku 1580 a souvisí s povýšením Vlašimi na město. Písmena AKZP představují iniciály Aleše Klenovského ze Ptení, který se o věnování znaku zasloužil a přidal na něj své iniciály. Od roku 1641 byly na krátký čas ve znaku iniciály FZT (Fridrich z Talmberka). Tento znak se objevuje už i na gotické městské pečeti z přibližně stejné doby.[21][5]
Památky a zajímavosti
- Zámek Vlašim, postavený v místě někdejšího hradu, trojkřídlá budova z doby kolem 1600, výrazně novogoticky upravená v 19. století. V jihovýchodním rohu je polygonální věž s bývalou kaplí. V zámku sídlí Muzeum Podblanicka a odborná škola
- Zámecký park podél Blanice byl založen roku 1775 Auerspergy v anglickém stylu. Z původních staveb se zachoval čínský pavilon (1780), kdežto mohutné novogotické brány (Vlašimská, Domašínská a Znosimská), romantický Starý hrad a pohřební kaple Auerspergů jsou z 1. poloviny 19. století.
- Děkanský chrám svatého Jiljí, pozdně gotickou jednolodní stavbu z let 1522–1523 dal postavit M. Trčka z Lípy. Obdélná loď s vysokým trojúhelníkovým štítem a opěráky má barokní klenbu, vítězný oblouk je hrotitý, presbytář s polygonálním závěrem má křížové klenby. V presbytáři je gotické sanktuárium a křtitelnice z roku 1523, ostatní zařízení většinou z 19. století. K severní stěně přiléhá hranolová věž s cibulovou bání.[23] Naproti vchodu je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723.
- Děkanství západně od kostela je barokní patrová stavba s výrazným volutovým štítem.
- Stará radnice, patrová budova s mansardovou střechou na levém břehu Blanice u mostu.
- Loreta, barokní kaple na kamenné terase z let 1703–1706 od J. J. Erhardta, stojí v lese při silnici 112 asi 2 km jihovýchodně od města, v městské části Bolina.
- Bývalá synagoga z počátku 19. století.
- Židovský hřbitov je na severovýchodním okraji města, při Vlasákově ulici, naproti městskému hřbitovu.
- Sbor ČCH (Československé církve husitské), obdélná stavba s boční věží z let 1924–1926.[24]
- Boží muka při silnici do Kondrace, patrně ze 17. století
- Kašna se sochou Rolanda na Žižkově náměstí
- Vila Červená věž
- Hvězdárna na jižním okraji města
- Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim s expozicí naproti Vlašimské bráně
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
Ke dni 1. ledna 2006 zde žilo 12 103 obyvatel, z toho 5 927 mužů a 6 176 žen. Průměrný věk obyvatel v obci byl 40,3 let (muži 38,9 let, ženy 41,7 let). V roce 2016 zde žilo celkem 11 704 obyvatel.
Rok | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2003 | 2006 | 2009 | 2012 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 10 515 | 12 613 | 12 809 | 12 270 | 12 225 | 12 103 | 12 198 | 11 956 |
Struktura populace
-
Věková struktura obyvatel obce Vlašim roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Vlašim roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Vlašim roku 2011
Školství a zdravotnictví
Základní školy:
- ZŠ Vorlina
- ZŠ Sídliště
- ZŠ Březinská
Střední školy:
- Gymnázium Vlašim
- Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1
- Střední průmyslová škola, Vlašim, Komenského 41
- Obchodní akademie, Vlašim
Ordinaci zde má praktický lékař pro děti a dorost.
Členění města
- Vlašim
- Bolina
- Domašín
- Hrazená Lhota
- Nesperská Lhota
- Polánka (v k. ú. Nesperská Lhota)
- Znosim
Představitelé města
Současným starostou města je Mgr. Luděk Jeništa, působící ve své funkci od roku 2002, opětovně zvolený v letech 2006, 2010, 2014 a 2018.
Seznam starostů po roce 1989
Toto je seznam starostů města Vlašimi po roce 1989:[26]
Pořadí | Osoba | Období | Strana |
---|---|---|---|
1. | Jan Zeman | 1987–1990 | NF |
2. | Josef Volenec | 1990–1994 | LSNS[27] |
1994–1998 | ČSNS[27] | ||
3. | Vladislav Novotný | 1998–2002 | ODS[28] |
4. | Luděk Jeništa | 2002–2006 | bezp./VPN[29] |
2006–2010 | bezp./VPN | ||
2010-2014 | bezp./VPN[30] | ||
od 2014 | bezp./VPN[31] |
Osobnosti
Zde narozené
- Adolf Auersperg (1821–1885), ministerský předseda Předlitavska
- Petr A. Bílek (* 1962), literární teoretik a historik
- Salomon Benesch (1867–1942), malíř
- Ferdinand Heller (1824–1912), skladatel, sbormistr a učitel hudby
- Saturnin Heller (1840–1884), architekt
- Servác Heller (1845–1922), spisovatel, žurnalista a politik, mladočech
- Vlastimil Horváth (* 1977), zpěvák
- Vladimír Chalupa (1872–??), generál, legionář v Rusku
- Harry Jelínek (1905–1986), podvodník, kterému se podařilo americkým zájemcům „prodat“ Karlštejn
- Luděk Jeništa (* 1961), politik, poslanec, senátor, od roku 2002 starosta města
- Jitka Kocurová (* 1979), modelka, moderátorka, herečka a 2. vicemiss ČR pro rok 1999
- Karel Kočí (* 1965), římskokatolický kněz, bývalý člen Řádu bratří kazatelů
- Emanuel Kovář (1861–1898), lingvista a etnograf
- Luboš Kozel (* 1971), fotbalový trenér a bývalý obránce
- Zdeněk Krušina (* 1963), teolog, vikář benešovský a farář ve Vlašimi
- Tomáš Kucharčík (* 1970), hokejista
- Stanislav Novák (1917–2006), katolický kněz, vysokoškolský pedagog a teolog
- Jan Očko z Vlašimi († 1380), druhý pražský arcibiskup a první český kardinál
- Kateřina Pivoňková (* 1979), plavkyně, mistryně Evropy
- Jan Pláteník, živnostník, zakladatel první České občanské záložny
- Libor Procházka (* 1974), hokejista
- Miluše Poupětová (* 1963), malířka
- Kamil Roškot (1886–1945), architekt
- Anna Roškotová (1883–1967), malířka, sestra Kamila Roškota
- Michal Rozsíval (* 1978), hokejista
- Michal Řepík (* 1988), hokejista
- Zdeněk Seidl (* 1950), politik a lékař, v letech 2008 až 2012 náměstek hejtmana Středočeského kraje, od roku 1998 zastupitel města
- Moric Schidlof, purkmistr, lékař, ředitel záložny
- Jakub Slach (* 1979), herec
- František Augustin Slavík (1846–1919), autor díla Dějiny města Vlašimě
- František Šebek (1814–1862), architekt, stavební podnikatel, mecenáš[32][33]
- Ladislav Veselský (1899/1902–1960), fotbalista
- Antonín Norbert Vlasák (1812–1901), katolický kněz a dějepisec
- Stanislav Vlček (* 1976), fotbalový útočník
- Pavel Vostřák (* 1972), hokejista
- Ondřej Vrtiška (* 1976), novinář a spisovatel
- Václav Zemek (* 1974), politik, od roku 2010 poslanec PS PČR, regionalista, autor prací o Podblanicku
Zde působili
- Emil Artur Longen (1885–1936), dramatik, herec, spisovatel, ve Vlašimi strávil mládí
- František August Brauner (1810–1880), právník a politik, ve Vlašimi působil jako soudce v letech 1841–1845
- Richard Dušek (1910–1977), malíř, grafik a učitel, ve svých obrazech dokumentoval mizející lidovou architekturu Podblanicka
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/112 Benešov – Vlašim – Pelhřimov, II/113 Vlašim – Divišov – Ostředek – Chocerady a II/125 Kolín – Vlašim – Louňovice pod Blaníkem – Mladá Vožice.
- Železnice – Město protíná železniční trať 222 Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov. Je to jednokolejná regionální trať, mezi Benešovem a Vlašimí byla zahájena doprava roku 1895, v dalším úseku roku 1902. Na území města leží železniční zastávka Domašín, železniční zastávka Znosim, železniční stanice Vlašim a železniční zastávka Bolina.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V městu zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Český Šternberk, Dačice, Dolní Kralovice, Jihlava, Kácov, Kamenice nad Lipou, Kolín, Ledeč nad Sázavou, Louňovice pod Blaníkem, Pacov, Pelhřimov, Praha, Telč, Trhový Štěpánov, Zruč nad Sázavou.
- Železniční doprava – Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků, dále směrem na Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.
Turistika
Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy:
č. 101 Český Šternberk – Vlašim – Kondrac – Louňovice pod Blaníkem,
č. 0004 Vlašim – Zdislavice – Trhový Štěpánov – Nesměřice,
č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim – Pravonín,
č. 8175 Vlašim – Hrádek – Ctiboř – Nad Domašínem – Vlašim.
Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy:
Vlašim – Velký Blaník – Louňovice pod Blaníkem – Votice,
Český Šternberk – Libež – Hrádek – Vlašim,
Vlašim – Trhový Štěpánov – Křivsoudov – Snět.
Fotogalerie
-
Fontána na Husově náměstí
-
Pohled na Pláteníkovu ulici směrem k Žižkovu náměstí
-
Pohled z věže zámku na Žižkovo náměstí a na Spořilov
-
Pohled na zámek z dálky
-
Čínský pavilon
-
Budova hvězdárny
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c Pověst o původu názvu města Vlašim[nedostupný zdroj] na stránkách benesovsko.info
- ↑ a b c http://www.hrady.cz/index.php?pd=main_okoli&detailObec=846&setPageTab=2
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Z Vlašimě.
- ↑ {title}. www.mesto-vlasim.cz [online]. [cit. 2009-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-01.
- ↑ http://moderniobec.ihned.cz/c1-37326360-ctvrtmiliardova-vzpruha-pro-vlasim
- ↑ Vlašim nejlépe čerpá z EU. Bude mít nové nádraží | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2007-04-25. Dostupné online [cit. 2018-01-05].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1850-1851. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 60. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 235. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 383. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 907. (česky a německy)
- ↑ a b {title}. www.mesto-vlasim.cz [online]. [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-24.
- ↑ Symboly města na stránkách města Vlašimi
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech IV. Str. 246n
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech IV. Str. 246n
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Vlašimští primasové, purkmistři, předsedové a starostové[nedostupný zdroj] na stránkách mesto-vlasim.cz
- ↑ a b Josef Volenec na stránkách komunalnipolitika.cz
- ↑ Vladislav Novotný na stránkách komunalnipolitika.cz
- ↑ Luděk Jeništa na stránkách nasipolitici.cz
- ↑ Starostu Vlašimi Luďka Jeništu zvolili potřetí[nedostupný zdroj] 15.11.2010, Karel Chlumec, benesovsko.info
- ↑ Výsledky pro obec Vlašim
- ↑ Pan František Šebek. Národní listy. Březen 1862, roč. 2, čís. 57, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Šebek, František, 1814-1862 [online]. svk7.svkkl.cz [cit. 2013-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-31.
Literatura
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
- Ottův slovník naučný, heslo Vlašim. Sv. 26, str. 815
- Ottův slovník naučný, heslo Z Vlašimě. Sv. 26, str. 816
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV. Praha 1982. Str. 246n.
- František Augustin Slavík: Dějiny města Vlašimě, 1994
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Vlašim ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlašim na Wikimedia Commons
- Vlašim v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- O životě ve Vlašimi
- Staré pohledy z Vlašimi
Benešov | Sázava | Zruč nad Sázavou | ||
Bystřice | Ledeč nad Sázavou | |||
Vlašim | ||||
Votice | Mladá Vožice | Čechtice |