Vlastivědný spolek Českolipska - Klub přátel muzea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vlastivědný spolek Českolipska – Klub přátel muzea je sdružení dvou obdobně zaměřených spolků, společenských organizací v České Lípě, které funguje od roku 1997. Je napojeno na dvě českolipské instituce, muzeum a archiv.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdci[editovat | editovat zdroj]

V České Lípě existoval v letech 1878 až 1939 vlastivědný spolek Excursions Club (převážně německý) a Český muzejní spolek (1928-1938). Po skončení II. světové války na ně navázal Muzejní spolek pro Kraj Českolipský (1945-1951). Poté došlo k mnohaletému útlumu činnosti. Určitou aktivitu obdobného zaměření vyvíjel ve městě Okresní dům osvěty.

V roce 1967 byl založen Klub přátel muzea (KPM), který měl zázemí ve Vlastivědném muzeu. Jeho prioritní činností bylo vydávání sborníku Bezděz.[1] V roce 1991 byla založena další společenská organizace Vlastivědný spolek Českolipska (VSČ), která měla širší záběr činnosti, než pouze na Českou Lípu zaměřený muzejní spolek.

Společné sdružení[editovat | editovat zdroj]

Protože v Klubu přátel muzea byli téměř titíž lidé, jako ve vlastivědném spolku a také náplň činnosti byla velice podobná, dne 20. ledna 1997 došlo na společné schůzi k jejich spojení. Nové občanské sdružení přijalo název Vlastivědný spolek Českolipska – Klub přátel muzea.[2] Zjednodušila se tím administrativně jejich pestrá činnost a také možnosti financování. Sdružení od roku 1997 vedli:

  • Ing. Jaroslav Panáček – předseda, tehdy zaměstnanec podniku Narex
  • PhDr Jana Blažková – jednatelka, ředitelka okresního archivu
  • Olga Sykáčková – pokladník
  • Miloslav Sovadina – člen výboru, pracovník okresního archivu
  • Mgr. Ladislav Smejkal – člen výboru, pracovník muzea, programová činnost spolku

Čtyři z nich byli v roce 1997 zároveň členy devítičlenné redakční rady Bezdězu. Společný spolek měl členskou základnu stabilně přes 100 osob, v roce 2006 jich evidoval platících 144.

Náplň činnosti[editovat | editovat zdroj]

Mimo hlavního účelu, proč spolek vznikl, tedy vydávání Bezdězu, od KMP převzal a rozšířil systém pořádání přednášek, výstav, exkurzí, výletů, čímž významně ovlivňuje kulturní život nejen města, ale celého Českolipska. Mnohé aktivity jsou i v okolních městech. Spolek se díky spojení s KPM schází v klubovně v podkroví muzea, bývalém klášteře.[3][4]

Příklady každoroční přednáškové činnosti: Rok 1998 – Jedenáct přednášek Kurzu humanitního vzdělávání a Českolipsko ve 20. století Rok 1999 – Českolipsko ve 20. století, dalších 6 přednášek Rok 2000 – Dvanáct přednášek na témata Století českolipského muzea, Masaryk a politická kultura, Čeští světci

Příklady výstav (mimo expozic muzea): Rok 2004 – Z minulosti podnikání na Českolipsku Rok 2005 – 350 let založení litoměřické diecéze

Příklady výletů, exkurzí do jiných muzeí: Krásná Lípa (1997), Seifhennersdorf (2001), Zhořelec (2005)

Ediční činnost spolku je věnována hlavně sborníku Bezděz, ale vydal také v roce 1998 knihu Jablonné v Podještědí – Pohledy do minulosti a libreta několika výstav na Českolipsku (Jablonné, Dubá, Skalice).[5]

V listopadu 2011 byla v muzeu otevřena k 25 narozeninám Klubu přátel muzea výstavka, mapující historii spolku.[6]

Záběr z místnosti užívané spolkem k přednáškám na upravené půdě muzea

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SMEJKAL, Ladislav; SOVADINA, Miloslav. Stopami vlastivědy. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2007, čís. 16, s. 193. ISSN 1211-9172. 
  2. Bezděz 2007, str. 206
  3. Bezděz 2007, str. 206
  4. Petr Starý. Na návštěvě u muzejního spolku. i-noviny.cz [online]. 2013-01-16 [cit. 2013-01-17]. Dostupné online. 
  5. Bezděz 2007, str. 209
  6. hs. Spolek oslavuje pětadvacátiny. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 15. listopadu, s. 4B. ISSN 1210-1168. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]