Vlastislav Antonín Vipler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlastislav Antonín Vipler
Základní informace
Narození12. června 1903
Bílá Třemešná
Úmrtí4. června 1971 (ve věku 67 let)
Praha
Žánryklasická hudba, populární hudba a opereta
Povoláníhudební skladatel a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastislav Antonín Vipler (12. června 1903 Bílá Třemešná4. června 1971 Praha[1]) byl český dirigent a hudební skladatel. Je autorem 340 různých hudebních skladeb, z toho 25 původních českých operet.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V. A. Vipler - matriční záznam o narození

Po studiích na královédvorském gymnáziu studoval dirigování a skladbu na Pražské konzervatoři. Po dokončení školy krátce působil ve Východočeském divadle v Pardubicích, pak také ve Východoslovenském národním divadle a v bratislavském a košickém studiu Československého rozhlasu. Po návratu do Prahy dirigoval divadelní orchestry holešovického Divadla Uranie, smíchovského Švandova divadla a později i Malé Operety. Zde se seznámil s Otakarem Jeremiášem, který jej doporučil pro práci v Československém rozhlase, kde od roku 1939 pracoval jako dirigent a odborný programový pracovník až do své smrti. V letech 1945 - 47 byl uměleckým ředitelem Tylova divadla v Nuslích, pozdějšího Divadla na Fidlovačce.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Skládal zábavnou i vážnou hudbu, např. symfonickou hudbu, písně a komorní hudbu.

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • 1930 Černý plamen
  • 1932 Píseň o velké lásce
  • 1934 Na Svatém Kopečku

Operetní tvorba[editovat | editovat zdroj]

Během svého života zkomponoval celkem 25 původních českých operet. Mezi nejznáměšjí patří:

  • Děti Slovače
  • Jen ty a já
  • Na Svatém kopečku
  • Dvě srdce na prodej
  • První valčík
  • Modrý husar
  • Bílý oficír

Dirigentská činnost[editovat | editovat zdroj]

Divadelní orchestry[editovat | editovat zdroj]

Ostatní orchestry[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bibliografie českých dějin. portaro.eu [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-15. 
  2. ŠULC, Miroslav. Česká operetní kronika. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 2002. 503 s. ISBN 80-7008-121-X. S. 386, 387, 388. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pacák, Luděk: Opereta, díl 1-2, Praha 1946-47, passim
  • Hradecký, Emil – Rutová Milada: Katalog orchestrálních notových materiálů, uložených v archivech Čs. rozhlasu, Praha 1964-1965, s. 399-401
  • Československý hudební slovník osob a institucí, díl 2, Praha 1965, s. 878
  • Šulc, Miroslav: Česká operetní kronika, Praha 2002, passim
  • Janota, Dalibor: Česká a světová opereta (Praha 2020)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]