Vlastimil Bubník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlastimil Bubník
Osobní informace
Datum narození18. března 1931
Místo narozeníKelč, Československo
Datum úmrtí6. ledna 2015 (ve věku 83 let)
Místo úmrtíBrno, Česko
StátČeskoslovensko
Výška176 cm
Hmotnost70 kg
Držení holevpravo
Manžel(ka)Hana Machatová
Klubové informace
Současný klubukončil kariéru
Pozicepravé křídlo
Předchozí klubySpartak Královo Pole
Rudá hvězda Brno
VŽKG Ostrava
VEU Feldkirch
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
bronz 1964 Innsbruck ČSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronz MS 1955 ČSR
stříbro MS 1961 ČSSR
bronz MS 1963 ČSSR
Československá liga ledního hokeje
zlato 1954/1955 Rudá hvězda Brno
zlato 1955/1956 Rudá hvězda Brno
zlato 1956/1957 Rudá hvězda Brno
zlato 1957/1958 Rudá hvězda Brno
zlato 1959/1960 Rudá hvězda Brno
zlato 1960/1961 Rudá hvězda Brno
zlato 1961/1962 Rudá hvězda Brno
zlato 1962/1963 ZKL Brno
zlato 1963/1964 ZKL Brno
zlato 1964/1965 ZKL Brno
zlato 1965/1966 ZKL Brno
Mistrovství Evropy ve fotbale
bronz ME 1960 fotbal

Vlastimil Bubník (18. března 1931 Kelč6. ledna 2015 Brno[1]) byl český hokejista a fotbalista. V obou sportech reprezentoval Československo a hrál za brněnské kluby. Od roku 1997 je členem Síně slávy IIHF a v roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.[2] Od roku 1976 byla jeho manželkou Hana Bubníková (rozená Machatová) a jeho tchánem byl Oldřich Machat.[3]

Lední hokej[editovat | editovat zdroj]

Vlastimil Bubník se zúčastnil čtyř zimních olympiád, v roce 1952 (4. místo), 1956 (5. místo; byl zde také vlajkonošem československé výpravy), 1960 (4. místo) a 1964. Na své poslední olympiádě v Innsbrucku získal bronzovou medaili. Na olympiádách zaznamenal 36 kanadských bodů,[4] což překonal až Teemu Selänne na ZOH 2010.[5] Na mistrovstvích světa hrál v letech 1952–1956, 1960–1961 a 1963–1964 a získal třikrát bronz a jednou stříbro. V roce 1997 ho IIHF zařadila do své Síně slávy. Nastoupil celkem ke 127 mezistátním utkáním, v nichž vstřelil 121 gólů.[6]

Na klubové úrovni vybojoval v dresu brněnského týmu (zpočátku Rudé hvězdy, později ZKL Brno) v letech 1955–1958 a 1960–1966 všech 11 titulů mistra republiky. Tohoto počtu titulů dosáhli kromě Bubníka v Brně ještě Bronislav Danda, Ladislav Olejník, František Mašlaň, Rudolf Scheuer a František Vaněk.

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

Fotbal hrál za Královo Pole (1943–1953), Rudou hvězdu Brno (1953–1962),[7] poté po fúzi s Rudou hvězdou Brno za TJ Spartak ZJŠ Brno (1962–1966) a TJ ZKL Brno (1964–1965).

V československé nejvyšší soutěži nastoupil ke 103 utkáním, vsítil 32 branky (1957–1961 za Rudou hvězdu Brno: 69 / 26, 1962–1966 za Zbrojovku: 34 / 6). Ve druhé fotbalové lize hrál 5 sezon za Rudou hvězdu Brno (1953–1956, 1961/62), během nichž vstřelil 40 branek. Druhou ligu hrál i za Královo Pole a ZKL Brno. V sezoně 1959/60 byl nejlepším střelcem Rudé hvězdy Brno v lize. Ve fotbalové lize docílil jednoho hattricku – 19. května 1959 do sítě Tatranu Prešov. Nastoupil k 5 utkáním evropských pohárů, docílil 3 branek (PVP 1960/61: 3 / 2 za Rudou hvězdu Brno, Veletržní pohár 1966/67: 2 / 1 za Spartak ZJŠ Brno).

Vlastimil Bubník nastoupil i k 11 reprezentačním utkáním, v nichž vsítil čtyři góly.[8] Na Mistrovství Evropy ve fotbale 1960 získal bronz. V utkání o třetí místo proti domácí Francii vstřelil branku.[9] Mohl se zúčastnit i mistrovství světa v roce 1962, ale dal přednost studiu.[6]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Tabulka se jménem patrona v tramvaji DPMB


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VYMYSLICKÝ, Martin. Zemřela největší brněnská legenda. Bubník zářil v Kometě i Zbrojovce [online]. Brnensky.denik.cz, 2015-01-06 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online. 
  2. JANČÍKOVÁ, Markéta; HUBEROVÁ, Vladimíra. Encyklopedie dějin města Brna [online]. Brno: Muzeum města Brna, rev. 2015-01-07 [cit. 2015-05-19]. Kapitola Vlastimil Bubník. Dostupné online. 
  3. SOUKUPOVÁ, Jana. To už se nikomu nepodaří: Sestry Machatovy vynikaly v gymnastice i baletily v divadle [online]. brno.idnes.cz, 2008-06-29 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. 
  4. http://www.ct24.cz/vancouver-2010/81373-obhajci-titulu-ze-svedska-si-poradili-s-nemeckem-vyhrali-i-finove/[nedostupný zdroj]
  5. http://www.reuters.com/article/idINIndia-46327520100220
  6. a b Archivovaná kopie. www.hokej.cz [online]. [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-15. 
  7. http://hokej.idnes.cz/meixner-o-bubnikovi-048-/reprezentace.aspx?c=A150107_085954_reprezentace_par
  8. www.fotbal.cz [online]. [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-08. 
  9. Archivovaná kopie. eurofoot2008.fr [online]. [cit. 2010-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-05. 
  10. Urna s ostatky Vlastimila Bubníka se přesunula na čestné místo [online]. Brněnský deník [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  11. vh. Nové tramvaje v Brně. Po městě jezdí Menšík, Gollová i generál Boček [online]. idnes.cz [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 80–81. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 153. 
  • Antonín Zabloudil, František Čapka: 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno, Brno, CERM 2013.
  • ŠTĚPANÍK, Jaroslav. Nedávno tu byli. Brno: Šimon Ryšavý, 2018. ISBN 978-80-7354-202-3. S. 15–20. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]