Vladimir Nikolajevič Čelomej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimir Čelomej na ukrajinské známce

Vladimir Nikolajevič Čelomej (ukrajinsky: Володимир Миколайович Челомей) (30. června 1914, Siedlce, Ruské impérium, dnes Polsko8. prosince 1984, poblíž Moskvy) byl sovětský raketový konstruktér ukrajinského původu a člen Akademie SSSR.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Kyjevskou techniku (Polytechnický institut) a zůstal zde v roce 1936 jako asistent. Roku 1939 se stal Kandidátem věd. V roce 1941 nastoupil do Baranova ústředního ústavu leteckých motorů v Moskvě. V roce 1944 byl pověřen zkoumáním německých raket V-2. Téhož roku byl jmenován prvním ředitelem a hlavním konstruktérem Konstrukční kanceláře číslo 51 v Reutovu u Moskvy (roku 1955 přejmenovanou na Zkušebně konstrukční kancelář č. 52, dnešní NPO Mašinostrojenija. Zde se věnoval prvním sovětským křídlatým raketám 10Ch. V roce 1958 začal vyvíjet mezikontinentální raketu UR-100 Proton. Později se věnoval tajnému vojenskému projektu orbitální stanice Almaz včetně vypuštěných lodí Saljut 2, Saljut 3 a Saljut 5. Podílel se na konstrukci několika částí orbitální stanice Mir. Neúspěšně se chtěl prosadit do projektu letu lidí k Měsíci. Stal se členem Akademie věd SSSR.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 428.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]