Vladimír Afanasjevič Obručev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sovětská poštovní známka ke 100. výročí autorova narození
Obručevův hrob v Moskvě

Vladimír Afanasjevič Obručev (rusky Владимир Афанасьевич Обручев) (10. října (28. září jul. kal.) 1863, vesnice Klepenino poblíž Rževu, Tverská gubernie19. června 1956, Zvenigorod, Moskevská oblast) byl významný ruský sovětský geolog, geograf a spisovatel literatury science fiction.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Obručev se narodil v rodině důstojníka. Roku 1886 ukončil studium na Báňském institutu v Petrohradě. Po promoci se zúčastnil výprav do Střední Asie a na Sibiř a v letech 1892–1894 stál v čele expedice Ruské geografické společnosti do severní Číny a do Mongolska. Poté pracoval jako profesor (v letech 19181919 v Simferopolu, 19191921 v Tomsku a 19211929 v Moskvě.[1]

Od roku1929 byl členem Sovětské akademie věd, od roku 1939 vedl její Ústav pro vědu o věčně zmrzlých půdách. Výsledky své vědecké práce publikoval ve více než tisíci vědeckých pojednáních a v mnoha článcích a referátech.[2] Byl čestným předsedou Sovětské zeměpisné společnosti, obdržel titul Hrdina socialistické práce, pětkrát Leninův řád a mnohá další vyznamenání.[1] Jeho jménem je pojmenován minerál obručevit, kráter na Měsíci, stanice v Antarktidě, hora a horský hřbet a mnohá další geografická pojmenování.

Své poznatky se Obručev také snažil zpopularizovat ve svých cestopisných, dobrodružných a vědeckofantastických knihách, určených především mládeži. Je také autorem knih o ruských geografech a asijských objevitelích (Prževalskij, Kropotkin a další).

Z díla[editovat | editovat zdroj]

Odborné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Центральная Азия, Северный Китай и Наньшань (19001901, Střední Asie, severní Čína a Nan-Šan), dva díly.
  • История геологического исследования Сибири(19311949), Dějiny geologického průzkumu Sibiře), pět dílů.
  • Геология Сибири (19351938, Geologie Sibiře), tři díly.

Populárně naučné knihy[editovat | editovat zdroj]

  • От Кяхты до Кульджи (1940, Z Kjachty do Kuldži), cestopis z cesty do Střední Asie a Číny, populární zpracování výsledků autorovy vědecké a cestovatelské činnosti.
  • По горам и пустыням Средней Азии (1948, Po horách a pouštích Střední Asie), cestopis,
  • Мои путешествия по Сибири (1948, Moje cesty po Sibiři), cestopis.
  • Происхождение гор и материков (1950, Jak vznikly pevniny a hory).

Krásná literatura[editovat | editovat zdroj]

Mapa Sanikovovy země z ruského vydání
  • Плутония (1924, Plutónie), česky také jako Zázračná země, vědeckofantastický příběh napsaný již roku 1915 a ovlivněný Cestou do středu Země Julesa Verna,[1] ve kterém autor na základě fantastické teorie duté zeměkoule podává čtenáři napínavým způsobem poznatky o geologických epochách Země Kromě toho je námět románu velmi podobný pozdějšímu českému filmu Cesta do pravěku.
  • Земля Санникова (1926, Země Sannikovova), vědeckofantastický román o nalezení tajemného ostrova v Arktidě, který byl v již několikrát z dálky spatřen polárními badateli, ale jehož existenci se dosud nepodařilo dokázat. Děj knihy se odehrává na počátku 19. století, kdy výprava bývalých sibiřských vyhnanců najde podivuhodnou zemi,ležící uprostřed ledových plání na obrovském kráteru dosud nevyhaslé sopky. Země oplývá bohatou vegetací a je obydlena pravěkými zvířaty a lidmi národa Onkilonů, žijících na úrovni člověka doby kamenné.
  • Золотоискатели в пустыне (1928, Zlatokopové v poušti), román ze života čínských zlatokopů v Džungarii nedaleko sovětských hranic na počátku občanské války vyvolané povstáním Dunganů v druhém polovině 19. století.
  • Рудник "Убогий" (1929, Důl "Ubohý"), historický román ze života majitelů zlatých dolů i lidí, kteří v nich pracují.
  • Происшествие в Нескучном саду (1940), Incident ve Veselé zahradě), vědeckofantastický román, ve kterém expedice Akademie věd našla na Wrangelově ostrově zmrazeného mamuta, přivezli jej do Moskvy a oživili jej.
  • Полет по планетам (1950, Létání po planetách), vědeckofantastický román, ve kterém sovětský pilot vypráví o tom, co při svém létání sluneční soustavou zažil na Merkuru, Venuši a Marsu.
  • В дебрях Центральной Азии (1951, Poklady v pustinách Střední Asie), dobrodružný román pro mládež těžící z autorových zkušenosti a zážitků z cest po severozápadní Číně v provincii Sin-ťiang.
  • Путешествия в прошлое и будущее (1961, Cesty do minulosti a budoucnosti), posmrtně vydané autorovy vědeckofantastické povídky.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Wolfgang Kasack: Slovník ruské literatury 20. století, Votobia, Praha 2000, str. 358-359
  2. a b Slovník spisovatelů Sovětského svazu II., Odeon, Praha 1978, str. 163