Vlad II. Dracul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vlad II. Dracul (* 1390 – † 1447) byl kníže Valašského knížectví a vazal uherského krále Zikmunda Lucemburského. Svou přezdívku Dracul (česky: drak) dostal díky příslušnosti k rytířskému Dračímu řádu, kam ho přizval právě Zikmund, uherský král.

Byl nemanželským synem Mircea I. Starého. Vyrůstal na dvoře Zikmunda Lucemburského, který ho v roce 1431 jmenoval guvernérem Sedmihradska, kde se v témže roce narodil i jeho syn Vlad III. Vlad II. aspiroval na valašský trůn, který se mu v roce 1436 podařilo obsadit s pomocí Uherska a sesadit z něj Alexandra I. Aldea, svého nevlastního bratra.

O rok později (1437) byl přinucen uznat nadvládu Osmanů nad svým územím a v roce 1438 společně s nimi napadl Uhersko. Během jeho krátké nepřítomnosti na trůně Valašského knížectví zaviněné zajetím a uvrhnutím do vězení v Konstantinopoli, ho na trůnu na rok (1442) vystřídal jeho syn Mircea II..

Byl zavražděn na objednávku Vladislava v roce 1447, který dal předtím zavraždit jeho syna Mirceu II. v roce 1446.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Z prvního manželství:

  • Mircea II. – vládce Valašského knížectví v letech 1442 a 1481
  • Vlad III. Dracula (Vlad Țepeș) – vládce Valašského knížectví v letech 1448, 1456 – 1462 a 1476

Z druhého manželství:

  • Vlad IV. Monach – vládce Valašského knížectví v letech 1481 a 1482 – 1495
  • Radu III. Pěkný – vládce Valašského knížectví v letech 1462 – 1473, 1473 – 1474 a 1474 – 1475