Vlčí mléko červené

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vlčí mléko červené

plodnice vlčího mléka
plodnice vlčího mléka
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: Amoebozoa
Kmen: hlenky (Mycetozoa)
Třída: vlastní hlenky (Myxomycetes)
Řád: koromilkotvaré (Liceales)
Čeleď: mlékovité (Tubiferaceae)
Rod: vlčí mléko (Lycogala)
Druh: vlčí mléko červené
(Lycogala epidendrum)
Binomické jméno
Lycogala epidendrum
J.C. Buxb. ex L.

Vlčí mléko červené (Lycogala epidendrum), synonymem pýchavička vlčí mléko se řadí do oddělení říše amoebozoa zvané hlenky jako její nejznámější a běžně se vyskytující zástupce.

Rozšíření a výživa[editovat | editovat zdroj]

Vlčí mléko červené se vyskytuje většinou po celý rok. Největší aktivitu vykazuje od července do října. Nalezneme jej na vlhkých, tlejících pařezech, větvích či kůře, kde vytváří malé kolonie. Živí se bakteriemi, výtrusy jiných hub a ostatními mikroorganismy.

Anatomie a morfologie[editovat | editovat zdroj]

Kulovité plodnice žijící přisedle mají na povrchu malé bradavičky až šupinky. Jejich průměr se pohybuje mezi 0,3 - 1,5 cm. Mladé plodnice mají barvu v odstínech červené, jsou měkké a vyplněné slizkým plazmodiem, které je pohyblivé. Když plodnice dozrávají, jejich barva přechází přes oranžovou, olivově hnědou, šedou až   k tmavě hnědé. Na povrchu se tvoří tenká vrstva, ze které se po jejím prasknutí a vytvoření otvoru uvolňují výtrusy. Výtrusný prach má šedorůžovou barvu. Výtrusy jsou kulovitého tvaru se síťnatým povrchem. Velikost výtrusů se pohybuje mezi 6 - 7 µm.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Kulovité výtrusy nabobtnají a praskají, klíčením z nich vyrůstají myxomonády (bičíkaté buňky), které se mění v myxoaméby (měňavkovitá forma) po ztrátě bičíku. Po splynutí dvou myxoaméb vzniká amébozygota, která se měňavkovitě pohybuje a sdružuje se s dalšími amébozygotami v mnohojaderné plazmodium. Plazmodium se pohybuje za živinami. Na zralém plazmodiu vznikají fruktifikační orgány - sporokarpy a sporangia. V nich redukčním dělením dochází k tvorbě výtrusů a celý cyklus se opakuje.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Systematická nejednoznačnost[editovat | editovat zdroj]

Vlčí mléko červené stejně jako ostatní hlenky jsou označovány za organismy na pomezí živočišné a rostlinné říše - prvoky. S rostlinnou říší mají společnou produkci celulózy, stejně jako houby tvoří výtrusy. Většinu života však žijí jako buňky měňavkovitého tvaru a pohybují se za potravou, což mají společné s živočichy. Oproti staršímu pohledu, kdy byly hlenky řazeny do hub jsou v novém systematickém řazení označeny za měňavkovce z říše prvoků.

Získaný název[editovat | editovat zdroj]

Traduje se, že tato hlenka si získala svůj název podle myšlenky, že samice vlků ze svých bradavek vylučovaly po lese červené kapky mléka. Tuto myšlenku si lidé pravděpodobně přivlastnili vzhledem k výskytu vlků a pýchavičky na jednom místě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. [s.l.] : REBO Productions, 1998. 288 s.  
  • MICHAEL, Edmund. Houby. [s.l.] : Bawa Pring, 1997. 483 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]