Vlčí Doly
| Vlčí Doly | |
|---|---|
 letecký pohled od jihu, 2011 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Věžky |
| Okres | Kroměříž |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′32″ s. š., 17°15′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 73 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vlčí Doly (1,61 km²) |
| PSČ | 768 33 Morkovice-Slížany |
| Počet domů | 51 (2021)[2] |
  Vlčí Doly | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 181340 |
| Kód k. ú. | 781347 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlčí Doly jsou vesnice, část obce Věžky v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Nacházejí asi dva kilometry severozápadně od Věžek. Žije zde 73[1] obyvatel.
Je zde celkem 50 objektů k bydlení, z nichž trvale obydlených je 29, pro rekreační účely jich slouží 19 a prázdných domů či domů určených k prodeji jsou 2.[kdy?] Dále se ve vsi nachází dva obecní objekty pro kulturní či společenskou činnost (budova bývalé radnice č. 37, „chata“ č. 10) a kaplička. Vedena jsou ještě dvě čísla popisná, která již k bydlení neslouží, a to č. 1 (tato budova byla novým majitelem přestavěna a slouží jako hospodářské stavení) a č. 48 (po nedokončené rekonstrukci zůstala budova opuštěná a kvůli neustálému chátrání došlo k jejímu úplnému zborcení).
Vlčí Doly je také název katastrálního území o rozloze 1,61 km2.[3]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice leží v malém údolíčku obklopena posledními výběžky Litenčické pahorkatiny, takřka na rozhraní tří okresů – kroměřížského, prostějovského a přerovského. Na severní straně je otevřena Hané, kdy lze za jasného počasí spatřit velkou část jejího území od Prostějova až k Přerovu či Olomouci, nebo při dobré viditelnosti dokonce i vzdálenou siluetu hory Praděd, mnohdy s bílou sněhovou pokrývkou. Skrz vesnici protéká dnes již zatrubněný potok Vlčídolka, vlévající se za Křenovicemi do říčky Hané. Pramení asi jeden kilometr za vsí v lesíku Boří pod Srnovem, s přítoky ze zmoly „pod Kozlovem“ a z vitčické zmoly a dalším přítokem vytékajícím ze studánky ve Stříbrnském lese. Je zdrojem vody i pro nově zbudovaný rybník spolu s mokřady nad vesnicí. Během léta za dlouhotrvajícího sucha prameny v Boří a ve zmole „pod Kozlovem“ často vysychají.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historické počátky Vlčích Dolů se jako u většiny malých vsí ztrácí v neznámu. Jméno pochází pravděpodobně od místní polohy a již ve staré německé literatuře, zvláště ve spisu Morava, se lze dočíst, že je odvozeno od jam, v nichž se při příchodu Slovanů do těchto končin zdržovali vlci. Také skutečně krajina tomu jménu odpovídala a jméno bylo pro tento kraj velmi výstižné. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1377, kdy Jan „de Wlciedol“ prodal Zbyňkovi z Dřínova pět čtvrtí lánu „in Wlczidol“.
Ves pro svou polohu zřejmě nikdy nehrála důležitou roli a vyvíjela se poněkud zapomenutá stranou. Proto ani záznamů z historie není mnoho. Jak se lze dočíst z dostupných pramenů, měnily v dávných staletích pozemky a usedlosti i s obyvateli velice často své majitele, až nakonec byly rozděleny (snad potokem) na dvě části, z nichž jedna patřila dřínovskému a druhá věžeckému panství, až do začátku dvacátého století.
Teprve po první světové válce a vyhlášení samostatné Československé republiky došlo v obci k všestrannému rozvoji. Proběhla parcelace pozemků velkostatků Dřínov a Věžky, což spolu s předáním obecních pozemků k pronájmu místním malozemědělcům značně zlepšilo hospodářský stav v obci. Na neplodných plochách se vysazovaly ovocné stromy, převážně třešně, ale i švestky a ořechy. Osazovaly se i zmoly akáty, olšemi a topoly. Byla konečně zbudována silnice spojující Vlčí Doly s Dřínovem, neboť do té doby zůstávaly Vlčí Doly jedinou obcí tehdejšího zdouneckého okresu, do které zpevněná silnice nevedla. Taktéž řádně vyspraveny byly komunikace místní. I přes zdrženlivost občanů byla jako v jedné z posledních obcí provedena elektrizace v roce 1941 a na sklonku léta 1951 byl zaveden místní rozhlas. Přestalo se tak chodit a vyhlašovat po vsi s bubnem.
Po druhé světové válce se rozběhl také pestrý kulturní život. Hrála se divadla, kabarety, promítaly se filmy, velmi často byly pořádány zábavy, při kterých hrála místní kapela. 10. ledna 1947 byl v obci založen místní hasičský sbor. Začátkem let padesátých došlo k založení JZD. Postupem času se začalo uvažovat o sloučení jak JZD, tak i MNV buď s Věžkami nebo Dřínovem. Na veřejné schůzi 8. března 1960 bylo hlasováním všech přítomných rozhodnuto o sloučení JZD i MNV obcí Vlčí Doly a Věžky. V roce 1965 byla vystavěna zvonice – kaplička na místě bývalé mlatevny Zapletalů. Je zasvěcena svaté Anně, na kterýžto den připadají ve vsi hody. Se sedmdesátými léty dvacátého století se počal postupně měnit i vzhled vesnice. Byly zaváženy zmoly přes dědinu i na Krajině. Bylo dobudováno výbojkové veřejné osvětlení, vydlážděny chodníky. Po úplném zavezení zmoly přes dědinu v osmdesátých letech byla tato osázena rozmanitými okrasnými keři a stromy a do jejího čela byl přemístěn pomník věnovaný padlým spoluobčanům v první světové válce, který nechali vystavět občané Vlčích Dolů v roce 1920. Rekonstrukcí prošly veškeré vozovky ve vsi a bylo postaveno nové kulturní zařízení na Krajině (chata).
V posledních letech[kdy?] došlo k celkové modernizaci vesnice. Vyrostla nová spojovací silnice z Vlčích Dolů do Věžek. Byl vybudován veřejný vodovod se sítí hydrantů a dokončena plynofikace vsi. Po položení telekomunikačního vedení a ukončení výkopových prací byly všechny vozovky ve vesnici opatřeny novým povrchem. Koncem roku 2007 bylo po mnoha dlouhých letech ukončeno vyvážení domovního a průmyslového odpadu na místní skládku – poslední úsek vitčická zmola, a tato poté prošla rekultivací. V rámci protipovodňových opatření byl v roce 2011 rekultivován i místní rybník, nad nímž po jeho zvětšení a prohloubení přibyly ještě dva menší mokřady. V roce 2013 bylo započato s rekonstrukcí místního kulturně-společenského stánku - „Chaty“. Budova byla opravena, kompletně zateplena, dostala nové vchodové dveře. Její okolí zkrášlilo v roce 2016 položení zámkové dlažby, výstavba venkovního zastřešení a zbudování nádherného dětského hřiště poblíž.
Vlčí Doly i dnes jsou nejmenší vesnicí na okrese co do rozlohy. Již od počátku dvacátého století se pozvolna vylidňují, nikdy zde nebylo ani dostatek pracovních příležitostí.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ke konci roku 2016 zde žilo celkem 69 obyvatel (i když osob hlášených k trvalému pobytu je 74) – 33 mužů, 26 žen, 10 dětí, z čehož je 36 pohlaví mužského a 33 pohlaví ženského. Zastoupení obou pohlaví je tedy téměř vyrovnané. V obci nežije žádná z národnostních menšin, dva občané se hlásí k národnosti slovenské.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 219 | 213 | 224 | 223 | 218 | 222 | 239 | 190 | 193 | 172 | 139 | 77 | 60 | 63 | 73 |
| Počet domů | 36 | 42 | 42 | 43 | 44 | 44 | 50 | 53 | 53 | 50 | 43 | 50 | 49 | 50 | 51 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Vlčí Doly byly samostatnou obcí v okrese Kroměříž. Od roku 1960 jsou částí obce Věžky v okrese Kroměříž.[6]
Osobnosti - rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Josef Šebestík (1809–1876) – římskokatolický kněz, čestný papežský komoří
- Bedřich Zelinka (8. listopadu 1889–26. července 1942) – místní politik, zemřel v Osvětimi
- Jaroslav Horák (1922–1994) – vinařský odborník a šlechtitel
- Jan Štěpánek (29. ledna 1938–14. října 2013) – sbormistr a pedagog, nositel Ceny Františka Lýska[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-14.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 627.
- ↑ Týdeník Kroměřížska 30.10.2018 - J.Jablunka: Na Jan Štěpánka nelze zapomenout
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEŘINKA, František Vácslav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Zdounecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1910. 460 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlčí Doly na Wikimedia Commons - Vlčí Doly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
