Vláda Ehuda Olmerta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vláda Ehuda Olmerta

Předseda vlády Olmert
Pořadí 31.
Předseda Ehud Olmert
Místopředsedové Šimon Peres (do r. 2007)
Chajim Ramon
Politické subjekty Kadima, Strana práce, Šas, Gil, Jisra'el bejtejnu (2006–2008)
Vyslovení důvěry 4. května 2006
Konec v úřadu 31. března 2009
Kauzy 2. libanonská válka
operace Ovocný sad
operace Lité olovo
Webová stránka http://www.knesset.gov.il/govt/eng/GovtByNumber_eng.asp?govt=31
                 

Vláda Ehuda Olmerta, která byla v pořadí třicátou první izraelskou vládou, byla vytvořena 4. května 2006 po březnových parlamentních volbách. Sestávala ze stran Kadima, Strana práce, Šas a Gil. V listopadu 2006 s jedním z koaličních partnerů stala pravicová strana Jisra'el bejtejnu, vládu však opustila v lednu 2008 na protest proti mírovým jednáním s palestinskou samosprávou.[1] Olmertova vláda vládla až do předčasných voleb v březnu 2009, kdy ji nahradila druhá Netanjahuova vláda pod vedením strany Likud.

Události během této vlády[editovat | editovat zdroj]

V první rok Olmertovy vlády došlo k druhé libanonské válce, kterou Izrael vedl proti libanonskému hnutí Hizballáh. Konflikt však skončil, aniž by se podařilo dosáhnout stanovených cílů, za což byla vláda kritizovaná jak veřejností, tak Winogradovou vyšetřovací komisí.[2] Olmert se angažoval v mírovém procesu, a to jak s palestinskou autonomií, tak se Sýrií. Ani jeden z pokusů nebyl úspěšný. V září 2007 podniklo izraelské letectvo útok v rámci operace Ovocný sad, při němž vybombardovalo budovaný syrský jaderný reaktor.[3] Na přelomu let 2008 a 2009 podnikla izraelská armáda rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy, známou jako operace Lité olovo, v reakci na neustálé palestinské raketové útoky.[4]

Během své vlády byl Olmert několikrát obviněn z korupce, které se měl dopustit v dřívějších letech na různých postech ve státní správě.[5] Pro tato obvinění byl vyšetřován, což byl jeden z důvodů, proč se rozhodl nekandidovat ve stranických primárkách Kadimy v roce 2008. Po nich rezignoval na premiérskou funkci, a poté, co se úřadující premiérce Cipi Livniové nepodařilo sestavit vládu, byly vypsány předčasné volby.[6] Olmert byl nakonec v několika případech státním zástupcem obžalován z korupce – vůbec poprvé tak byl z podobného trestného činu obžalován bývalý izraelský premiér.[5]

Prvenstvím Olmertovy vlády bylo, že jako historicky první měla za člena ministra, který byl izraelský Arab, vyznáním muslim.[7] Šlo o Gháliba Madžádalu, který byl nejprve ministrem bez portfeje a následně ministrem vědy, kultury a sportu.

Seznam členů vlády[editovat | editovat zdroj]

Funkční období vlády trvalo od 4. května 2006 do 31. března 2009. V pořadí 31. izraelská vláda se skládala z následujících ministrů:[8]

portfej ministr/yně funkční období strana
předseda vlády Ehud Olmert celé Kadima
vicepremiér Šimon Peres 04/05/2006 – 13/06/2007 Kadima
Chajim Ramon 04/07/2007 – 31/03/2009
úřadující premiér Cipi Livniová celé Kadima
místopředseda vlády Amir Perec 04/05/2006 – 18/06/2007 Strana práce
Šaul Mofaz celé Kadima
Eli Jišaj celé Šas
Avigdor Lieberman 30/10/2006 – 18/01/2008 Jisra'el bejtejnu
Ehud Barak 18/06/2007 – 31/03/2009 Strana práce
ministr absorpce imigrantů Ze'ev Boim 04/05/2006 – 04/07/2007 Kadima
Ja'akov Edri 04/07/2007 – 14/07/2008
Eli Aflalo 14/07/2008 – 31/03/2009
ministr bydlení a výstavby Izraele Me'ir Šítrit 04/05/2006 – 04/07/2007 Kadima
Ze'ev Boim 04/07/2007 – 31/03/2009
ministr diaspory, společnosti a boje proti antisemitismu Jicchak Herzog 21/03/2007 – 31/03/2009 Strana práce
ministr dopravy Šaul Mofaz celé Kadima
ministr financí Avraham Hirschson 04/05/2006 – 03/07/2007 Kadima
Roni Bar-On 04/07/2007 – 31/03/2009
ministr komunikací Ariel Atias celé Šas
ministr náboženských služeb Jicchak Kohen 14/01/2008 – 31/03/2009 Šas
ministr národní infrastruktury Benjamin Ben Eliezer celé Strana práce
ministr obrany Amir Perec 04/05/2006 – 18/06/2007 Strana práce
Ehud Barak 18/06/2007 – 31/03/2009
ministr ochrany životního prostředí Gideon Ezra celé Kadima
ministr pro strategické záležitosti Avigdor Lieberman 30/10/2006 – 18/01/2008 Jisra'el bejtejnu
ministr pro záležitosti penzistů Rafi Ejtan celé Gil
ministr průmyslu, obchodu a práce Eli Jišaj celé Šas
ministr rozvoje Negevu a Galileje Šimon Peres 04/05/2006 – 13/06/2007 Kadima
Ja'akov Edri 04/07/2007 31/03/2009
ministr sociální péče a sociálních služeb Ehud Olmert 04/05/2006 – 21/03/2007 Kadima
Jicchak Herzog 21/03/2007 – 31/03/2009 Strana práce
ministr spravedlnosti Chajim Ramon 04/05/2006 – 22/08/2006 Kadima
Cipi Livniová 29/11/2006 – 07/02/2007 Kadima
Daniel Friedmann 07/02/2007 – 31/03/2009 nestraník
ministryně školství Juli Tamirová celé Strana práce
ministr turismu Jicchak Herzog 04/05/2006 - 21/03/2007 Strana práce
Jicchak Aharonovič 21/03/2007 - 18/01/2008 Jisra'el bejtejnu
Ruchama Avrahamová 14/07/2008 - 31/03/2009 Kadima
ministr vědy, kultury a sportu Ofir Pines-Paz 04/05/2006 – 01/11/2006 Strana práce
Ghálib Madžádala 21/03/2007 – 31/03/2009
ministr vnitra Roni Bar-On 04/05/2006 – 04/07/2007 Kadima
Me'ir Šítrit 04/07/2007 – 31/03/2009
ministr vnitřní bezpečnosti Avi Dichter celé Kadima
ministryně zahraničních věcí Cipi Livniová celé Kadima
ministr zdravotnictví Ja'akov Ben Jezri celé Gil
ministr zemědělství a rozvoje venkova Šalom Simchon celé Strana práce
ministr bez portfeje Ejtan Kabel 04/05/2006 – 04/05/2007 Strana práce
Ja'akov Edri 04/05/2006 – 04/07/2007 Kadima
Jicchak Kohen 04/05/2006 – 14/01/2008 Šas
Mešulam Nahari celé Šas
Ghálib Madžádala 29/01/2007 – 21/03/2007 Strana práce
Ruchama Avrahamová 04/07/2007 – 14/07/2008 Kadima
Ami Ajalon 24/09/2007 – 16/12/2008 Strana práce

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOMFALVI, Attila. Yisrael Beiteinu leaves government [online]. Ynetnews, 2008-01-16, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SMITH, David Gordon. Olmert's Fight For Survival Is Hopeless [online]. Der Spiegel, 2007-05-02, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Zničili Izraelci syrský reaktor? Důkazem má být video [online]. Aktualne.cz, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online.  
  4. Izrael zasypává raketami Gazu. Zahynulo přes 200 lidí [online]. Aktuálně.cz, [cit. 2008-12-27]. Dostupné online.  
  5. a b TUREČEK, Břetislav. Bývalému izraelskému premiérovi Olmertovi hrozí vězení za majetkovou kriminalitu [online]. Český rozhlas, 2009-08-31, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online.  
  6. Cipi Livni hází ručník do ringu, Izrael čekají předčasné volby [online]. Eretz.cz, 2008-10-26, [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.  
  7. First Arab joins Israeli cabinet [online]. BBC News, 2007-01-28, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Seventeenth Knesset: Government 31 [online]. Kneset, [cit. 2013-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]