Vkladní knížka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Banka Post Office Savings Bank zavedla vkladní knížky již v 19. století

Vkladní knížka je dokument evidující potvrzení peněžního ústavu o přijatém peněžním vkladu, výběru hotovosti, připsání úroku či jiné nepeněžní operaci. V České republice (a dříve Československu) jde o nejstarší formu spoření vůbec[1] – stále ji nabízejí spořitelny i některé banky.[2] V Českém republice jsou vklady na vkladních knížkách, vedených na jméno, ze zákona pojištěny.

Podmínky založení, vkladu a výběru[editovat | editovat zdroj]

Vkladní knížky jsou vydávány v souladu se smlouvou o vkladu[3] mezi vkladatelem (který může být fyzická nebo právnická osoba) na jedné straně a peněžním ústavem na straně druhé. Vkladní knížky mohou být vydávány na jméno nebo na doručitele (jako tzv. anonymní vkladní knížky). Varianta vkladů na doručitele byla v Česku od 1. ledna 2003 zrušena[4] a poté už není přípustná.[5] Rozeznávají se vkladní knížky s výpovědní lhůtou nebo bez ní. Při hotovostním vkladu na vkladní knížku ji musí vkladatel předložit, pro zanesení záznamu o vkladu.

Vyplacení hotovosti z vkladní knížky může být (dle dohody vkladatele s peněžním ústavem) vázáno na sdělením hesla, popřípadě může být uskutečněno i jinou osobou než vkladatelem (v případech, které striktně stanovuje zákon).

Náležitosti vkladní knížky[editovat | editovat zdroj]

Vkladní knížka by měla obsahovat:

  • identifikaci banky a vkladového účtu
    • jméno banky
    • bankovní spojení pro příchozí patby
    • číslo vkladového účtu
    • délku výpovědní lhůty
  • jméno a příjmení vkladatele nebo název účtu
  • další údaje, schopné vkladatele jednoznačně identifikovat (adresa a datum narození)
  • případně další osobu(y) oprávněné manipulovat s vkladem na knížce (např. právní zástupce)
  • rubriky pro záznam o vypovězení vkladu - v této části banka potvrzuje přijetí výpovědi na vklad
  • rubriky o pohybech hotovosti na vkladní knížce - v této části banka potvrzuje provedené peněžní operace

Část o pohybech hotovosti na vkladní knížce pak obsahuje v každém záznamu:

  • datum provedení operace
  • označení operace (vklad, výběr, připsání úroku, atd.)
  • částka, o kterou byla hotovost na vkladní knížce navýšena nebo snížena
  • zůstatek na knížce po této operaci
  • razítko a příp. podpis pracovníka peněžního ústavu potvrzující operaci

Ztráta možnosti operovat s vkladní knížkou[editovat | editovat zdroj]

Možnost vkladatele vkládat a nechat si vyplácet hotovost na vkladní knížce je omezena časově. Podle zákona je tato dispozice přerušena, pokud vkladatel na knížku nic nevložil nebo si nenechal vyplatit po dobu 20 let od poslední operace.[3] Poté se vkladový vztah ze zákona zruší a vkladatel má právo na výplatu zůstatku.[6]

Tuto možnost lze též vyvolat při ztrátě nebo fyzickém zničení vkladní knížky na žádost vkladatele (který se při této žádosti musí identifikovat), kdy ji peněžní ústav prohlásí za umořenou. V případě, že se jednalo o ztrátu, tak tím peněžní ústav zároveň sníží pravděpodobnost neoprávněného výběru možným zlodějem. Po zrušení této dispozice má vkladatel právo na vyplacení zůstatku na vkladní knížce nebo jeho převod na nově vydanou knížku.[7]

Srovnání s ostatními finančními produkty[editovat | editovat zdroj]

Velkým konkurentem vkladních knížek, které je v průběhu několika posledních let vytlačil, jsou běžné účty. Ty sice mají většinou menší úrokové sazby, ale nabízejí lepší portfolio doprovodných služeb a větší pohodlí (zejména mobile a internet banking, díky kterému není nutno chodit na pobočky peněžních ústavů osobně a v úřední hodiny, v kombinaci s bankomaty). Naopak výhodou vkladních knížek oproti běžným účtům je skutečnost, že vkladní knížka může být založena i dětem (s jejich rodiči coby zákonnými zástupci, taktéž oprávněnými k operacím na ní) – tzv. dětská vkladní knížka.

Jiným konkurentem spoření na knížku jsou termínované vklady, které většinou nabízejí větší úroky, ale mají i striktnější podmínky týkající se vkladů a vysoké smluvní pokuty v případě předčasného výběru.

Alternativou ke vkladním knížkám může být též stavební spoření, které je však omezeno účelem spoření; dluhopisové fondy nebo např. podílové fondy peněžního trhu, které sice mohou být co do výnosu výhodnější, ale současně skýtají větší míru rizika.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.mesec.cz/sporeni/vkladni-knizky/
  2. Vkladní knížka, finance.idnes.cz, 17. září 2002
  3. a b http://www.pravnik.cz/a/248/vklady-vkladni-knizky.html
  4. Vkladní knížky končí! Co s tím?, Petr Štola, měšec.cz, 28. května 2002
  5. § 782 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
  6. § 785 ObčZ
  7. § 784 ObčZ

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]