Vittorio De Sica

Vittorio de Sica
	Vittorio de Sica (1959)
Rodné jméno	Vittorio Dominico Stanislo Gaetano Sorano De Sica
Narození	7. července 1901 ; Sora
Úmrtí	13. listopadu 1974 (ve věku 73 let) ; Neuilly-sur-Seine
Příčina úmrtí	rakovina plic
Místo pohřbení	Campo Verano
Povolání	filmový režisér, scenárista, divadelní herec, filmový herec, herec, výkonný producent, filmový producent a režisér
Manžel(ka)	Giuditta Rissone (1937–1954); María Mercader (1959–1974)
Děti	Christian De Sica; Manuel De Sica; Vicky Lagos; Emi De Sica
Příbuzní	Elmo De Sica (sourozenec); Achille Campanile; Brando De Sica (vnuk)
Významná díla	Zloději kol; Umberto D.; The Children Are Watching Us; Miracle in Milan; Horalka; … více na Wikidatech
Ocenění	Oscar (1948); Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1961 a 1949); Zlatý glóbus (1950); National Board of Review Award for Best Film; Leopard for Best Direction; Kinema Junpo; Nastro d'Argento; … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vittorio De Sica [de ˈsiːka] (7. července 1901 Sora – 13. listopadu 1974 Neuilly-sur-Seine) byl italský kritikou uznávaný herec a režisér, představitel italského neorealismu.

Život

Narodil se v chudé rodině v italské Soře blízko Frosinone. Svoji kariéru započal jako divadelní herec ve 20. letech 20. století a v roce 1923 stal se členem Divadla Tatiana Pavlova.

O deset let později založil se svojí ženou Giudittou Rissone a Sergiem Tofanem svoji vlastní divadelní společnost. Uváděli především komedie, ale například i hry Beaumarchaise a spolupracovali se slavnými režiséry, například Luchinem Viscontim.

Setkání s Cesarem Zavattinim bylo velkou událostí - společně vytvořili několik z nejvýznamnějších filmů neorealistického období, například Shoeshine a Zloději kol, oba dva De Sica režíroval.

Jedním z nejlépe přijatých filmů byla Horalka (1960), natočena podle románu italského spisovatele Alberta Moravia. Sophia Lorenová za hlavní roli v tomto filmu získala Oscara.

Zemřel 13. listopadu 1974 poblíž Paříže v Neuilly-sur-Seine.

Filmografie

Výrazně neorealistické filmy

Další filmová tvorba

Filmové role

Jako herec vystupoval ve filmech:

Manon Lescaut
Chléb, láska a fantazie
Chléb, láska a žárlivost
Otcové a synové
Lékař a šarlatán
Generál Della Rovere
Hon na lišku 1966

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vittorio de Sica na Wikimedia Commons
Vittorio de Sica v Česko-Slovenské filmové databázi
Vittorio de Sica v Internet Movie Database (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Donatellův David pro nejlepšího herce

1956–1959	Vittorio De Sica (1956)

1960–1969	Vittorio Gassman / Alberto Sordi (1960) • Alberto Sordi (1961) • Raf Vallone (1962) • Vittorio Gassman (1963) • Marcello Mastroianni (1964) • Vittorio Gassman / Marcello Mastroianni (1965) • Alberto Sordi (1966) • Vittorio Gassman / Ugo Tognazzi (1967) • Franco Nero (1968) • Nino Manfredi / Alberto Sordi (1969)

1970–1979	Nino Manfredi / Gian Maria Volonté (1970) • Ugo Tognazzi (1971) • Giancarlo Giannini / Alberto Sordi (1972) • Alberto Sordi (1973) • Nino Manfredi (1974) • Vittorio Gassman (1975) • Ugo Tognazzi (1976) • Alberto Sordi (1977) • Nino Manfredi (1978) • Vittorio Gassman (1979)

1980–1989	Adriano Celentano (1980) • Massimo Troisi (1981) • Carlo Verdone (1982) • Francesco Nuti (1983) • Giancarlo Giannini (1984) • Francesco Nuti (1985) • Marcello Mastroianni (1986) • Vittorio Gassman (1987) • Marcello Mastroianni (1988) • Roberto Benigni (1989)

1990–1999	Paolo Villaggio / Gian Maria Volonté (1990) • Nanni Moretti (1991) • Carlo Verdone (1992) • Sergio Castellitto (1993) • Giulio Scarpati (1994) • Marcello Mastroianni (1995) • Giancarlo Giannini (1996) • Fabrizio Bentivoglio (1997) • Roberto Benigni (1998) • Stefano Accorsi (1999)

2000–2009	Bruno Ganz (2000) • Luigi Lo Cascio (2001) • Giancarlo Giannini (2002) • Massimo Girotti (2003) • Sergio Castellitto (2004) • Toni Servillo (2005) • Silvio Orlando (2006) • Elio Germano (2007) • Toni Servillo (2008) • Toni Servillo (2009)

od 2010	Valerio Mastandrea (2010) • Elio Germano (2011) • Michel Piccoli (2012) • Valerio Mastandrea (2013) • Toni Servillo (2014) • Elio Germano (2015) • Claudio Santamaria (2016) • Stefano Accorsi (2017) • Renato Carpentieri (2018)