Virtuální práce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako virtuální práce se ve fyzice označuje práce, která je výsledkem působení všech vtištěných sil působících na částici při jejím libovolném virtuálním posunutí.
Vzhledem k tomu, že virtuální posunutí nejsou skutečná, není ani práce při virtuálním posunutí skutečná.
Pro vyjádření rovnováhy mechanické soustavy lze použít princip virtuální práce.
Obsah |
[editovat] Matematická formulace
Pokud na i-tou částici působí síly s výslednicí
, pak při virtuálním posunutí
lze virtuální práci vyjádřit jako
Celková virtuální práce působící na soustavu n částic se získá součtem virtuálních prací jednotlivých složek, tzn.
[editovat] Princip virtuální práce
Úkolem vazbových sil je zajistit splnění vazeb za současného působení explicitních sil. Vazby tedy nesmějí mít vliv na pohyb soustavy ve směrech dovolených v daném okamžiku vazbami. Složky vazbových sil ve směrech dovolených vazbami jsou tedy rovny nule a při pohybech soustavy v těchto směrech nekonají žádnou práci. Tento předpoklad se vyslovuje jako princip virtuální práce (někdy též označovaný jako Lagrangeův princip). Tento princip tedy vyjadřuje podmínku rovnováhy mechanické soustavy.
Princip virtuální práce je diferenciální princip používaný v lagrangeovské mechanice.
Princip lze formulovat tak, že
- Virtuální práce vazbových sil je rovna nule.
Znamená to, že musí platit rovnice
,
kde
jsou výslednice vazbových sil i-tého hmotného bodu a
jsou virtuální posunutí.
Z principu vyrtuální práce lze získat dva nejznámější ze starších dynamických principů, a to princip virtuálních posunutí a d'Alembertův princip.
[editovat] Princip virtuálních posunutí
Princip virtuálních posunutí lze vyslovit tak, že
- Vázaná mechanická soustava může být v rovnováze jen tehdy, když se práce explicitních sil rovná nule pro všechny virtuální posunutí.
Pokud je vázaná soustava v klidu, pak jsou všechna zrychlení nulová a z pohybových rovnic plyne
pro i = 1,2,...,n, kde i označuje jednotlivé hmotné body soustavy.
Za rovnováhy jsou tedy vazbové síly v rovnováze s explicitními silami a z principu virtuální práce plyne
Tato rovnice vyjadřuje princip virtuálních posunutí.
Z tohoto principu plynou např. podmínky rovnováhy na páce, na kladkostroji apod. Tento princip má tedy význam především v teorii jednoduchých strojů.
Z principu virtuálních posunutí je možné pro konzervativní soustavy odvodit tzv. Dirichletovu větu, která říka, že
- Soustava může být v rovnováze jen v takové poloze, při níž je její potenciální energie stacionární.
V konzervativní soustavě platí vztahy
pro i-tý hmotný bod soustavy, kde Ep označuje celkovou potenciální energii soustavy, která je obecně funkcí souřadnic všech hmotných bodů. Z principu virtuálních posunutí pak vyplývá
,
kde δEp označuje variaci potenciální energie. Virtuální změna polohy tedy nemění potenciální energii. Říká se, že Ep je v této poloze stacionární. To umožňuje určit typ rovnovážného stavu, v němž se soustava nachází. Dosahuje-li totiž Ep minima, je soustava ve stabilní poloze, dosahuje-li maxima, je soustava v poloze labilní. Ve zbývajících případech se jedná o soustavy v indiferentní poloha.
[editovat] d'Alembertův princip
- Podrobnější informace naleznete v článku d'Alembertův princip.
Tento pricip lze vyjádřit tak, že
- Při pohybu mechanické soustavy jsou setrvačné síly v rovnováze s explicitními silami.
Vychází se přitom ze vztahu
,
kde
jsou vtištěné síly a
jsou síly vazbové. Vyjádřením vazbových sil a použitím principu virtuální práce lze pak vyjádřit d'Alembertův princip ve tvaru







