Vipera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vipera

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: zmijovití (Viperidae)
Rod: zmije (Vipera)

Vipera je rod jedovatých zmijí. Tyto zmije jsou široce rozšířeny, nalézt je můžeme v Severní Africe až po Severní polární kruh přes Britské ostrovy a dále v jihovýchodní Asii. Název je patrně odvozen z latinských slov vivus a pario znamenajících „živý“ a „narodit“ nebo „zrodit“; patrně jako odkaz na fakt, že většina zmijí rodí živá mláďata. V současné chvíli je známo 23 druhů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu jsou většinou malého vzrůstu a více nebo méně statné postavy. Hlava je viditelně oddělena od krku a má trojúhelníkový tvar a u většiny druhů je pokryta malými šupinami, ačkoli některé druhy mají menší počet malých plátů na vrcholu hlavy. Hřbetní šupiny jsou na dotek hrubé, šupiny v blízkosti kloaky jsou rozděleny v párech.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rod vipera se vyskytuje ve Velké Británii a téměř všude po kontinentální Evropě, dále na některých menších ostrovech ve Středozemním moři (Elba, Montecristo, Sicílie) a Egejském moři stejně jako v severní Africe v Maroku, Alžíru a Tunisu. Výskyt byl potvrzen také na Severním polárním kruhu a východně přes severní Asii na Sachalin a v Severní Koreji.

Přirozené prostředí[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů upřednostňuje chladnější prostředí. Zmije nalezeny v nižších zeměpisných šířkách mají tendenci upřednostňovat vyšší nadmořské výšky a sušší skalnatá útočiště, zatímco zmije, které se vyskytují v severních zeměpisných šířkách, upřednostňují nižší nadmořské výšky a prostředí s bujnou vegetací a vyšší vlhkostí.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy rodu Vipera jsou pozemní hadi.

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Všechny zmije rodu Vipera rodí živá mláďata.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů rodu Vipera má jed, který obsahuje neurotoxiny a hemotoxiny. Dopady uštknutí se u jednotlivých druhů liší. Menší severské druhy, jako Vipera berus mají pouze o málo méně toxický jed, ale při uštknutí ho vystříknou pouze malé množství. Ostatní druhy, jako je Vipera ammodytes, jsou schopny při uštknutí vystříknout mnohem více jedu s možnými devastujícími účinky. Nicméně uštknutí od druhů rodu Vipera je zřídkakdy tak nebezpečné jako uštknutí od větších zástupců rodů Macrovipera nebo Daboia.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Druh Objevitel Poddruhy* Český název Výskyt
V. albicornuta Nilson & Andrén, 1985 0 Zanjan - údolí a blízké hory v severozápadním Íránu.
V. albizona Nilson, Andrén & Flärdh, 1990 0 Centrální Turecko.
V. ammodytes (Linnaeus, 1758) 4 zmije růžkatá Sever-Východ Itálie, jižní Slovensko, západní Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Makedonie, Řecko a další.
V. aspisT (Linnaeus, 1758) 4 zmije skvrnitá Francie, Andorra, severovýchodní Španělsko, okraj jihozápadního Německa, Švýcarsko, Monako, ostrov Elba a Montecristo, Sicílie, Itálie, San Marino a severozápadní Slovinsko.
V. barani Böhme & Joger, 1984 0 zmije anatolská Severozápadní Turecko.
V. berus (Linnaeus, 1758) 2 zmije obecná Od západní Evropy (Spojené království, Skandinávie, Francie) přes střední Evropu (Itálie, Albánie, Bulharsko a severní Řecko) a východní Evropu na sever Severního polárního kruhu, a Rusko až po Tichý oceán.
V. bornmuelleri Werner, 1898 0 zmije libanonská Golanské výšiny, jižní Libanon a Sýrie.
V. bulgardaghica Nilson & Andrén, 1985 0 zmije turecká středojižní Malá Asie, Turecko.
V. darevskii Vedmederja, Orlov & Tuniyev, 1986 0 zmije Darevského Arménie a přiléhající oblasti Gruzie.
V. dinniki Nikolsky, 1913 0 zmije gruzínská Rusko - (Kavkaz) a Gruzie (vysoké hory okolo řeky Inguri), východní Ázerbájdžán.
V. kaznakovi Nikolsky, 1909 0 zmije kavkazská Severovýchodní Turecko, Gruzie a Rusko (východní pobřeží Černého moře).
V. latastei Bosca, 1878 1 zmije Latasteova Úplný jihozápad Evropy (Francie, Portugalsko a Španělsko) a severozápad Afriky (Středomoří, oblast Maroka, Alžír a Tunis).
V. latifii Mertens, Darevsky & Klemmer, 1967 0 zmije Latifova Írán: vysoko položená údolí Albrozu.
V. lotievi Nilson et al., 1995 0 zmije podhorská Vysoko položená místa Velkého Kavkazu: Rusko, Gruzie, Ázerbájdžán.
V. monticola Saint-Girons, 1954 0 zmije horská Vysoký Atlas, Maroko.
V. nikolskii Vedmederja, Grubant & Rudajewa, 1986 0 zmije ukrajinská Střední(centrální) Ukrajina.
V. palaestinae Werner, 1938 0 zmije palestinská Sýrie, Jordán, Izrael a Libanon.
V. pontica Billing, Nilson & Sattler, 1990 0 zmije pontská Vyskytuje se pouze v Údolí Čoroch, severovýchodní Turecko.
V. raddei Boettger, 1890 0 Východní Turecko, severozápadní Írán, Arménie, Ázerbájdžán a patrně i Irák.
V. seoanei Lataste, 1879 1 zmije iberská Samý okraj jihozápadní Francie a severní oblast Španělska a Portugalska.
V. ursinii (Bonaparte, 1835) 0 zmije stepní Jihovýchodní Francie, východní Rakousko (vyhynulý), Maďarsko, centrální Itálie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, severní a severovýchodní Albánie, Rumunsko, severní Bulharsko až východní Čína (Sin-ťiang).
V. wagneri Nilson & Andrén, 1984 0 zmije Wagnerova Pohoří východního Turecka a přiléhající severozápad Íránu.
V. xanthina (Gray, 1849) 0 zmije turecká Samý východ Řecka až Turecko.

*) Neobsahuje soujmenovité poddruhy.
T) Typový druh.

Související články[editovat | editovat zdroj]