Vinnycja
| Vinnycja Вінниця | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°14′ s. š., 28°29′ v. d. |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast |  Vinnycká |
| Administrativní dělení | 3 rajóny |
  Vinnycja | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 60,94 km² |
| Počet obyvatel | 369 739 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 6 067,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (přes 90 %), Rusové, Bělorusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství, katolictví |
| Správa | |
| Starosta | Serhiy Morhunov |
| Vznik | 1363 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 432 |
| PSČ | 21000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vinnycja (ukrajinsky Вінниця [vinnyc’ja]; polsky Winnica; rusky Винница [vinnica], česky též Vinnica, Vinica či Vinice) je město na střední Ukrajině. Leží v mírně zvlněné krajině na obou březích řeky Jižní Bug, zhruba 250 km jihozápadně od Kyjeva. Vinnycja je kulturním a hospodářským centrem nejen současné Vinnycké oblasti, ale i historického regionu Podolí. Nachází se zde základna ukrajinského vojenského letectva. V současnosti zde žije přes 370 000 lidí.
Dějiny
Sídlo zde bylo již za časů Kyjevské Rusi, první doklady jsou z roku 1363. V roce 1565 se Vinnycja stala okresním městem Braclavského vojvodství; roku 1640 obdržela Magdeburské právo. Během kozácké éry se město stalo jedním z dějišť Chmelnického povstání.
Prudký rozvoj nastal po roce 1871 s příchodem železnice. Roku 1914 se Vinnycja nakrátko stala centrem Podolské gubernie, od roku 1931 je střediskem Vinnycké oblasti. Za druhé světové války bylo město těžce poničeno německými okupanty; během let 1941–1945 klesl počet obyvatel ze 100 000 na 27 000 a bylo zničeno na 1880 obytných budov. Deset kilometrů severně od města zřídili nacisté jeden z Hitlerových hlavních stanů s názvem Werwolf.
Po roce 1948 nastal opětovný rozvoj, zejména průmyslu.
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 ve Vinnycji žilo 354 600 lidí následujících národností:[2]
- Ukrajinci – 309 300 (87,2 %)
- Rusové – 36 100 (10,2 %)
- Židé – 1 700 (0,5 %)
- Poláci – 1 600 (0,5 %)
- Bělorusové – 1 300 (0,4 %)
Kultura a pamětihodnosti
- množství pravoslavných, katolických i evangelickým kostelů
- Vinnycká televizní věž vysoká 350 m, jedna z nejvyšších v zemi
- Muzeum afghánské války
Galerie
-
Dominikánský kostel z roku 1758, příklad východoevropského baroka -
Jednou z dominant města je stará vodárenská věž -
Tramvaj Tatra KT4 ve vinnyckých ulicích
Partnerská města
Hospodářství a doprava
Ve městě je rozvinut především elektro- a radiotechnický průmysl a slévárenství.
Město leží na významné železniční trati Kyjev – Žmerynka, která je součástí spojení Ruska a Ukrajiny se střední a jihovýchodní Evropou a zároveň spojení západní Ukrajiny s Kyjevem a východními částmi země. Vinnycja má denně přímé železniční spojení s Prahou (33 hod.). Městem prochází také hlavní silniční tah Lvov – Umaň.
Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje.
Osobnosti
- Nikolaj Ivanovič Pirogov (1810–1881), ruský anatom a chirurg
- Mychajlo Kocjubynskyj (1864–1913), ukrajinský spisovatel
- Matvej Petrovič Bronštejn (1906–1938), sovětský fyzik
- Volodymyr Hrojsman (* 1978), ukrajinský politik
Odkazy
Reference
- ↑ Ukrajinská státní statistická služba: Number of Present Population of Ukraine, as of January 1, 2022. Kyjev. Dostupné online.
- ↑ http://ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/vinnyca/
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinnycja na Wikimedia Commons - Oficiální informační portál
