Vincenzo Florio
| Vincenzo Florio | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. března 1883 Palermo |
| Úmrtí | 6. ledna 1959 (ve věku 75 let) Épernay |
| Povolání | podnikatel, podnikatel a automobilový závodník |
| Rodiče | Ignazio Florio a Giovanna D'Ondes Trigona |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vincenzo Florio (18. března 1883 Palermo – 6. ledna 1959 Épernay[1]) byl italský podnikatel ze Sicílie, automobilový závodník, zakladatel závodu Targa Florio.
Život[editovat | editovat zdroj]
Vincenzo Florio se narodil v Palermu, jeho otcem byl Ignazio Florio (1838–1891) a jeho dědečkem Vincenzo Florio starší (1799–1868), zakladatel vinařské firmy Florio. V roce 1909 se mladý Vincenzo oženil s Anninou Alliatou di Montereale. Poté, co v roce 1911 zemřela na choleru, oženil se s Lucií Henry z francouzského Épernay.
Vincenzo, jako syn bohatého otce, byl automobilovým nadšencem. Jako první přivezl na Sicílii automobil a také uspořádal první sicilský „závod“, kterého se účastnil jeho motocykl, automobil a kůň. Zvítězil v něm kůň.[2]
Inicioval a v roce 1905 finančně podpořil závod Coppa Florio, který se pod názvem Coppa Brescio jel poprvé v roce 1900. Florio vypsal odměnu 50 000 italských lir a dal v Paříži zhotovit pohár pro vítěze. V roce 1905 odjel Vincenzo Florio do Francie aby představil projekt závodu Targa Florio organizátorům a účastníkům Poháru Gordona Bennetta. Přítomna byla kromě Gordona Bennetta celá řada dalších významných osobností, jako například René de Knyff, Albert de Dion, bratři André a Édouard Michelin, Pierre de Caters, Felice Nazzaro, Léon Théry, Alessandro Cagno, Vincenzo Lancia, Arthur Duray, Camille Jenatzy, Charles Rolls a další.[2]
Inspirací pro vypsání slavného závodu Targa Florio mu byl tedy jak Pohár Gordona Bennetta, tak i diskuse s úspěšným francouzským cyklistou a sportovním novinářem magazínu L'Auto Henri Desgrangem, který jej přesvědčil, aby na Sicílii mezinárodní automobilový závod uspořádal.[2]
Florio se také automobilových závodů účastnil. Dvakrát zvítězil na trati Palermo–Cerda, vyhrál i v závodě «Targa Rignano» (Padova–Bovolenta) v roce 1903. Ten nesl jméno hraběte Rignana, což Floria později inspirovalo ke zvolení názvu Targa Florio. Účastnil se Grand Prix Francie 1906 i německého závodu Kaiserpreis v roce 1907, kde ale pro poruchu nedojel. Jel i závod Petrohrad–Moskva v roce 1908.
Vincenzo Florio zemřel v Épernay.
Odkaz[editovat | editovat zdroj]
Florio byl také malířem.[3] Jeho díla byla představila výstava Vincenzo Florio – A taste for modernity, konaná v Palermu v roce 2003. Jeho jméno nese Via Vincenzo Florio ve městě Marsala, a od roku 1992 i letiště v Trapani (Aeroporto Vincenzo Florio di Trapani-Birgi).[4]
Od roku 1999 je v provozu trajekt na trase Palermo – Neapol M/T Vincenzo Florio.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vincenzo Florio v Dourdan v roce 1904 (Mercedes 60 hp) -
Vincenzo Florio v závodě Autoklubu v Cannes (únor 1905, Mercedes 90 hp)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vincenzo Florio na anglické Wikipedii.
- ↑ Vincenzo Florio Archivováno 24. 7. 2007 na Wayback Machine., latargaflorio.it
- ↑ a b c Historicracing.com Archivováno 24. 4. 2016 na Wayback Machine., (anglicky), 2016-10-21
- ↑ “Vincenzo Florio, il gusto della modernità”. www.comune.palermo.it [online]. [cit. 2016-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.
- ↑ airgest.it
- ↑ Napoli, traghetto sperona una nave [online]. La Stampa, 1999. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenzo Florio na Wikimedia Commons
