Vimperk
Vimperk | |
---|---|
Vimperské Náměstí Svobody se zvonicí a kostelem | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Vimperk |
Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°3′9″ s. š., 13°46′27″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 347 (2023)[1] |
Rozloha | 80,04 km²[2] |
Nadmořská výška | 694 m n. m. |
Počet domů | 1 156 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 16 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Vimperk Steinbrenerova 6 385 17 Vimperk urad |
Starosta | Mgr. Pavel Dvořák[4] |
Oficiální web: www | |
Úřední web: www | |
Vimperk | |
Další údaje | |
Kód obce | 550647 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vimperk (německy Winterberg) je historické město v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, 25 km jihozápadně od Strakonic, na úpatí Boubína na Šumavě. Žije zde přibližně 7 300[1] obyvatel.
Město patrně vzniklo na Zlaté stezce, po které se do Čech dopravovala sůl. Je zde zámek, gotický kostel, svérázné svažité náměstí s městskou věží a zachovalé části městských hradeb. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Charakter města
Vimperk je výchozím bodem pro velkou část turistických výprav na Šumavu. Pro výrobu zde mívaly hlavní význam oděvní, polygrafické, sklářské ale hlavně dřevozpracující závody. Dnes je to především omezená tradiční polygrafická výroba, výroba měřicích přístrojů a další menší závody. Po válce odsunutí sudetští Němci byli nahrazeni novými přistěhovalci.
Ve městě najdeme zimní stadion, fotbalové hřiště, letní koupaliště, dva kulturní domy, zámek a muzeum, kino, bývalé letní kino, camp, biker trať, supermarkety a v centru města síť obchodů.
Na severozápadním okraji města leží místní část číslo II, kde je zámek i poměrně zachovalé centrum města, které také nejvíce navštěvují turisté. Historická část leží na skalnatém ostrohu nad řekou Volyňkou, která ji bezpečně chránila z jihu. Na severní straně je rovnoběžné údolí (dnes Pivovarská ulice), které město odděluje od zámku. Centrum tvoří silně svažité velké náměstí s radnicí, městskou věží a kostelem, dále malé náměstí, které je neoficiálním centrem, síť ulic kolem Pivovarské ulice a městský park.
Koncem září se ve městě pravidelně koná mezinárodní filmový festival „NaturVision“. Prezentují se na něm filmy o přírodě a o zvířatech.[5]
Doprava
Město leží na železniční trati 198 Strakonice – Volary, která zde má nádraží ve východní části města a zastávku západně od města. Přes Vimperk vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova, která se blízko nádraží kříží se silnicí II/145. Blízko je také autobusové nádraží s přímými spoji do Prachatic, Strakonic, Kašperských Hor, Českých Budějovic, do Prahy a dalších měst..
Historie
Město vzniklo jako kolonizační osada, nad níž v letech 1251 – 1260 vybudoval Purkart z Janovic hrad. Osadu roku 1423 vypálili husité, v roce 1479 ji král Vladislav Jagellonský povýšil na město, které si pak postavilo mohutné hradby, zčásti dosud zachované. Od konce 13. do 17. století bylo město cílovou stanicí jedné ze tří větví Zlaté stezky, po níž se do Čech z Pasova dopravovala sůl. Stezka vstupovala do města brankou blízko horního (západního) konce náměstí (dnešní ulice Zlatá stezka). Z tohoto obchodu město zbohatlo a prosperovalo do roku 1637, kdy Ferdinand II. zakázal, aby se sůl z Rakouska dopravovala přes Bavorsko. Tím město ztratilo na významu a obchod se solí se přesunul do Českých Budějovic. Od roku 1395 patřilo město Kaplířům ze Sulevic a od roku 1494 Malovcům z Chýnova. Malovcové Vimperk ztratili svou účastí na protihabsburském povstání v roce 1547.
Roku 1484 pracoval ve Vimperku pasovský tiskař Johann Alacraw, takže Vimperk je po Plzni patrně druhým českým městem, kde se tiskly knihy. Dva z jeho latinských tisků jsou vystaveny v muzeu na zámku. Od roku 1563 patřil Vimperk Vilémovi z Rožmberka, od roku 1630 Eggenbergům a od roku 1798 až do vyvlastňování ve 20. století patřilo rodu Schwarzenbergů (tzv. Hlubocké větve). Roku 1855 založil zde Jan Steinbrenner tiskárnu, která se zabývala hlavně tiskem modlitebních knih, kalendářů a později i dětských knih. Roku 1930 vytiskla přes 34 milionů kalendářů, přes 96 milionů modlitebních knih v mnoha jazycích a proslavila se zejména tiskem miniaturních bibliofilských knížek[6] a Koránů[7]. V současné době je objekt tiskáren z velké části opraven a nachází se v něm Penzion Volyňka.[8] Nakladatelství J. Steinbrenner bylo po roce 1945 přeneseno do hornorakouského města Schärdingu.
Roku 1900 měl Vimperk 314 domů, 464 obyvatel, kteří při sčítaní uvedli za svou řeč češtinu a 4225, kteří uvedli jako svou řeč němčinu.[9] V roce 1930 mělo město 4823 obyvatel, z toho 1185 Čechů. Roku 1904 velká část města vyhořela a domy na náměstí dostaly nové fasády.[10] Ve 20. století se město silně rozrostlo severovýchodním i jihovýchodním směrem, vznikl nový průmysl a velká kasárna. Rozvoj automobilismu v 2. polovině století si vyžádal silniční průtah centrem města, silnice I/4 však historické město objíždí z jihu, údolím Volyňky.
Pamětihodnosti
- Zámek, původně hrad, přestavěný v 16. a 17. století, v současnosti Národní kulturní památka. Roku 2009 prošel rozsáhlým zkoumáním archeologů a památkářů. V současnosti funguje především jako muzeum. Vzniknout by zde mělo mezinárodní Environmentální vzdělávací centrum.
- Kostel Navštívení P. Marie je nepravidelné gotické trojlodí s jednou věží, původně ze 13. století, přestavěn 1365 a v 16. století znovu zaklenuta loď jednoduchou síťovou klenbou. Barokně byl kostel upraven v 18. století. Na hlavním oltáři z roku 1702 je také kamenná gotická socha Madony (kolem 1400), dřevěná Vimperská madona (kolem 1420) je v Národní galerii a v kostele je řada cenných barokních obrazů. Po stranách hlavního oltáře jsou dvě velké vitráže z konce 19. století, vytvořené Janem Zachariášem Quastem pro světovou výstavu ve Vídní a poté věnované kostelu. Jsou to obrazy Ježíše a Panny Marie bohatě zdobené rostlinnými a architektonickými prvky.
- Městská věž z doby kolem 1500 s gotickým portálem a sgrafity, upravená roku 1909.
- Stará radnice, barokní stavba s ozdobným průčelím.
- Hřbitovní kostel sv. Bartoloměje ze 13. století má cenné nástěnné malby z druhé poloviny 15. století. Vnější vzhled byl upraven v 19. stol.
- Zbytky hradeb, zejména v západní části, se sedmi zachovanými baštami a Černou branou na cestě do zámku.[10]
- Přírodní rezervace Radost
- Památné stromy:
- Naučné stezky v okolí Vimperka Chalupská slať, Pravětínský okruh, Sudslavická stezka, Povydří, Boubínský prales, Medvědí stezka, Jezerní slať, Mařský vrch – kamenné moře.
- Křížová cesta
-
Kostel P. Marie
-
Městská věž
-
Stará radnice
-
Kostel sv. Bartoloměje, fresky
-
Objekt bývalých tiskáren
Starostové
- 2010–2014 Ing. Bohumil Petrášek
- od 2014 Ing. Jaroslava Martanová
Části města
- Arnoštka
- Bořanovice
- Boubská
- Cejsice
- Hrabice
- Klášterec
- Korkusova Huť
- Křesanov
- Lipka
- Michlova Huť
- Modlenice
- Pravětín
- Skláře
- Solná Lhota
- Sudslavice
- U Sloupů
- Veselka
- Vimperk I
- Vimperk II
- Vimperk III
- Vnarovy
- Výškovice
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/102-zpravy/12157-zemetreseni-na-radnici
- ↑ KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s.
- ↑ http://www.vimperk.cz/27/cz/normal/turistika-ve-meste-vimperk-a-okoli/?artid=144&lang=cz&mode=n
- ↑ https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/prachatice/1297-33461-vimperske-korany-se-vyvazely-do-celeho-nejen-arabskeho-sveta-.html
- ↑ [1]
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Vimperk
- ↑ a b E. Poche (red.), Umělecké památky Čech IV., str. 230-236.
Literatura
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
- Ottův slovník naučný, heslo Vimperk. Sv. 26, str. 712.
- E. Poche (red.), Umělecké památky Čech IV. Praha:Academia 1982. Heslo Vimperk.
- Josef Puhani (1878-1947): "Chronologische Notizen zur Geschichte von Winterberg und Umgebung, 1195-1926 [Chronological Notes on the History of Vimperk and Its Surroundings, 1195-1926]"; http://www.kohoutikriz.org/priloha/puhan.php ; http://www.kohoutikriz.org/data/w_puhan.php
- Jan Ziny Vávra, Kouzelné Zemní zrcadlo; http://zakrasnejsivimperk.cz/?p=33619
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vimperk na Wikimedia Commons
- Vimperk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.vimperk.cz/ Oficiální stránky
- http://www.vimperk.eu/ Zpravodajství
- http://zakrasnejsivimperk.cz/ Nezávislé zpravodajství