Vilvoorde

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vilvoorde
VilvoordeChurch.jpg
Kostel Panny Marie ve Vilvoorde
Symboly obce
Vilvoorde – znak Vilvoorde – vlajka
Znak Vlajka
Poloha v rámci Belgie Belgická vlajka
VilvoordeLocatie.png BelgiumFlemishBrabant.png
Poloha města v arr. Halle-Vilvoorde a v provincii Vlámský Brabant Poloha provincie Vlámský Brabant v Belgii
Zeměpisné údaje
Region Flag of Flanders.svg Vlámsko
Společenství Flag of Flanders.svg Vlámské
Provincie Flemish Brabant Flag.png Vlámský Brabant
Arrondissement Halle-Vilvoorde

zeměpisné souřadnice:
Rozloha 21,48 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
37 609 (1. 7. 2006)
48,36 %
51,64 %
1752 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
25,84 %
57,06 %
17,10 %
Cizinci 10,68 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 9,86 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 13 917 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Jean-Luc Dehaene (CD&V)
Vládnoucí strany CD&V, sp.a, Groen!
Počet zastupitelů 31
Další informace
PSČ 1800
Telefonní předvolba 02 - 015
Oficiální web www.vilvoorde.be

Vilvoorde je belgické město v provincii Vlámský Brabant. Podle údajů z 1. července 2006 má Vilvoorde 37 609 obyvatel. Jeho rozloha činí 21,47 km² a hustota zalidnění je 1738 obyvatel na km². Součástí obce Vilvoorde je bývalá obec Peutie. Starostou města je od roku 2000 bývalý belgický předseda vlády Jean-Luc Dehaene.

Vilvoorde se nachází ve Vlámském regionu a sousedí s obcí Schaerbeek, která je součástí regionu Brusel-hlavní město. Úředním jazykem ve městě (stejně jako v celém Vlámském regionu) je nizozemština, ale žije zde významná frankofonní menšina, kterou zastupuje několik členů městské rady (3 z 31 roku 2000, 2 roku 1994, 3 roku 1988, 4 v letech 1982 a 1976).[1]

Vilvoorde má nezanedbatelné národnostní menšiny a přibližně jeden obyvatel z pěti je cizí národnosti nebo cizího původu, zejména ze Španělska a Maroka, ale také z Itálie, Francie, Nizozemska a Portugalska. Každý desátý obyvatel centra města je španělské národnosti a počet Belgičanů se španělskými kořeny je ještě vyšší. Většina příslušníků španělské menšiny přišla po druhé světové válce z andaluské obce Peñarroya-Pueblonuevo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Území města bylo pravděpodobně osídleno již kmenem Nerviů a později Římany. Mělo výhodnou strategickou polohu blízko řeky Zenne. Název Filfurdo se poprvé objevuje v dokumentu z roku 779, kterým Pipin Prostřední postoupil toto území opatství Chèvremont blízko Lutychu. Název pravděpodobně znamenal „vila u brodu“.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Ve 12. století městečko začalo růst a stalo se předmětem mocenských zájmů brabantských vévodů a pánů z Grimbergenu. Již roku 1192 mu brabantský vévoda Jindřich I. udělil listinu práv, zejména proto, aby si zajistil podporu jeho obyvatel proti mocným Flandrům. Díky právu vybudovat hradby a vyvážet zboží město zaznamenalo výrazný ekonomický růst, založený zejména na výrobě lněných tkanin. Ve 14. století se Vilvoorde díky poloze na řece Zenne stalo důležitým vojenským centrem a mohlo soupeřit s Bruselem a Lovaní o pozici nejvýznamnějšího města v Brabantsku.

Od 15. století[editovat | editovat zdroj]

Od 15. do 19. století město prožívalo období úpadku, zejména kvůli konkurenci Bruselu, krizi textilního průmyslu, epidemiím a důsledkům politických a náboženských válek.

S nástupem průmyslové revoluce na konci 18. století začalo další období hospodářského růstu. Město těžilo z blízkosti Bruselu a z dobré dopravní infrastruktury – kolem roku 1830 byly prohloubeny kanály a roku 1835 město získalo železniční spojení. Středověké budovy začaly brzy ustupovat novým stavbám, např. městskou radnici z roku 1489 nahradila neoklasicistní budova.

Ve 20. letech 20. století byl znovu rozšířen a prohlouben kanál, lemovaný novými průmyslovými zónami, a byl vybudován přístav pro nákladní lodě. Vilvoorde se stalo (a dodnes je) jednou z největších průmyslových oblastí v okolí Bruselu a počet obyvatel města se za posledních 150 let zpětinásobil. V poslední době měly na město těžký dopad ekonomické krize, zejména v roce 1997, kdy zde automobilka Renault zavřela továrnu. Na začátku 21. století je hospodářství města založeno zejména na sektoru služeb.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na hlavním náměstí stojí Neoklasicistní radnice a krytá tržnice.
  • Poblíž se nachází socha brabantského koně, která připomíná dlouhou tradici obchodu s koňmi ve Vilvoorde.
  • Dům Kijk-Uit pochází z 15. nebo 16. století.
  • Město má rovněž zajímavé kostely, například kostel Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk), jehož stavba začala ve 14. století, a baziliku Panny Marie (basiliek Onze-Lieve-Vrouw-ten-Troost), postavenou v 17. století v barokním stylu, která se nachází vedle karmelitánského kláštera.
  • Vilvoorde má také množství parků, jako například Hanssenspark s anglickými zahradami a Domein Drie Fonteinen, který se může pochlubit jak anglickými, tak francouzskými zahradami.
  • Každý rok na přelomu února a března se ve Vilvoorde koná týdenní karneval.

Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]


  • Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu

Družba[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vilvoorde na anglické Wikipedii a Vilvorde na francouzské Wikipedii.