Vilemína Ernestina Dánská
| Vilemína Ernestina Dánská | |
|---|---|
| kurfiřtka falcká | |
 Vilemína Ernestina Dánská | |
| Doba vlády | 1680 – 1685 |
| Narození | 1650 Kodaň |
| Úmrtí | 1706 zámek Lichtenburg u Prettinu |
| Pohřbena | Freiberg |
| Předchůdce | Šarlota Hesensko-Kasselská |
| Nástupce | Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská |
| Manžel | Karel II. Falcký |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Frederik III. Dánský |
| Matka | Žofie Amálie Brunšvická |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilemína Ernestina Dánská (20. nebo 21. června 1650, Kodaň – 22. nebo 23. dubna 1706, zámek Lichtenburg u Prettinu) byla rodem dánská a norská princezna z oldenburské dynastie a jako manželka falckého kurfiřta Karla II. Falckého v letech 1680–1685 falcká kurfiřtka.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako třetí dcera (čtvrté z osmi dětí) dánského a norského krále Frederika III. a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické. Jejím starším bratrem byl budoucí dánský a norský král Kristián V.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
23. dubna 1670 se v Kodani zasnoubila a 20. září roku 1671 v Heidelbergu provdala za následníka falckého kurfiřta Karla Ludvíka Falckého, prince Karla. V průběhu svatebního veselí musel údajně žádat Karel o radu, co si má muž o svatební noci počít. Manželé si od počátku nebyli nakloněni, z dynastických důvodů uzavřené manželství nebylo šťastné a zůstalo bezdětné. Úsilí o anulaci sňatku, které Karlův otec kurfiřt Karel Ludvík Falcký vyvinul v roce 1677, ztroskotalo na odporu Karlovy matky Šarloty Hesensko-Kasselské (1627–1686).
Karel zemřel 26. května roku 1685 po pěti letech vlády (na trůn nastoupil v roce 1680 po smrti svého otce) a v jeho osobě vyhasla protestantská linie falckých Wittelsbachů; na falcké dědictví vznesla nárok na jedné straně katolická větev Wittelsbachů Pfalz-Neuburg, na druhé straně pak Francie v osobě mladší Karlovy sestry Alžběty Šarloty, provdané vévodkyně orleánské (manželky Filipa I. Orleánského, mladšího bratra francouzského krále Ludvíka XIV). To vyvolalo devastující válečný konflikt – válku o falcké dědictví (1688-1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států (Augšpurská liga) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované Filipem Vilémem Falckým, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.
Vdovství[editovat | editovat zdroj]
Po manželově smrti Vilemína Ernestina přesídlila ke své sestře, saské kurfiřtce-vdově Anně Žofii na její vdovské sídlo na zámku Lichtenburg u Prettinu, kde pak žila dalších dvacet let. Zemřela 22. nebo 23. dubna roku 1706 a byla pochována do hrobky, kterou vybudoval Balthasar Permoser pro její sestru, jež byla po jejím boku uložena o jedenáct let později. Náhrobek byl v roce 1811 přeložen do knížecí kaple dómu ve Freibergu.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- GENEALOGY.EU
- http://thepeerage.com/p10556.htm#i105556 thepeerage.com
- http://runeberg.org/dbl/18/0595.html Dansk biografisk Lexikon
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilemína Ernestina Dánská na Wikimedia Commons
Falcká kurfiřtka | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Šarlota Hesensko-Kasselská |
1680–1685 Vilemína Ernestina Dánská |
Nástupce: Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská |
