Vilém V. Akvitánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
otec Vilém IV. Akvitánský
matka Ema z Blois
I. manželka Almodis Provensálská
syn Vilém VI. Akvitánský
II. manželka Brisca (Sancha?) Gaskoňská
syn Odo Akvitánský
syn Theobald
dcera Adéla
III. manželka Anežka Burgundská
syn Vilém VII. Akvitánský
syn Vilém VIII. Akvitánský
dcera Anežka Akvitánská
dcera Beatrix

Vilém V. Akvitánský zv. Veliký (fr. Guillaume le Grand, 969/970? - 31. ledna 1030 klášter Maillezais) byl vévoda akvitánský a hrabě z Poitiers.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vilém byl starším synem akvitánského vévody Viléma a Emy z Blois, dcery Theobalda z Blois.

...byl již ve svém dětství vzděláván v literatuře a velmi dobře znal Písmo. Ve svém paláci přechovával množství knih, a když náhodou nemusel válčit, věnoval se čtení. Setrvával pak dlouhé noci nad knihami ponořen do meditací, dokud jej spánek nepřemohl...
— Adémar z Chabannes [1]

Vévodství převzal ještě jako nezletilý po otcově smrti roku 995 či 996[2] a ambiciózní matka byla po několik let regentkou.

Francie roku 1030
Vévoda z Akvitánie a hrabě z Poitiers, tento proslulý a neobyčejně moudrý Vilém, se ukázal být laskavým ke všem a všemu, vynikal moudrostí a svobodnou ušlechtilostí, byl ochráncem chudáků, otcem všech mnichů, přítelem a stavitelem kostelů, přítelem Svaté církve římské...
— Adémar z Chabannes[1]

Vilém, přítel Fulberta ze Chartres, nebyl příliš nadaným vojevůdcem. Akvitánský dvůr byl kulturním centrem a vévoda udržoval přátelské vztahy s okolními panovníky včetně navarrského, francouzského a anglicko-dánského krále.[1] S podporou francouzského krále Roberta II.[3] aspiroval roku 1024 na italskou královskou korunu. Po korunovaci Konráda Sálského se mocenských nároků za sebe i syna vzdal.[3] Roku 1026 se vydal na cestu do Svaté země[4] a po návratu jej údajně napodobilo mnoho dalších urozených pánů. Společně s Odem II. z Blois podpořil roku 1027 královu volbu prince Jindřicha spolukrálem.[5] Zemřel o tři roky později a po jeho smrti začaly spory o vládu nad Akvitánií mezi syny z prvního, druhého a třetího vévodova manželství.[5] Jeho ostatky byly pohřbeny na místě skonu v benediktinském klášteře Maillezais.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DUBY, Georges. Rok tisíc. Praha : Argo, 2007. ISBN 80-7203-819-2. S. 24.  
  2. www.mittelalter-genealogie.de
  3. a b KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. S. 94.  
  4. Rok tisíc. str. 110
  5. a b Francouzští králové, str. 91

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]