Vilém V. Akvitánský
| otec | Vilém IV. Akvitánský |
|---|---|
| matka | Ema z Blois |
| I. manželka | Almodis Provensálská |
| syn | Vilém VI. Akvitánský |
| II. manželka | Brisca (Sancha?) Gaskoňská |
| syn | Odo Akvitánský |
| syn | Theobald |
| dcera | Adéla |
| III. manželka | Anežka Burgundská |
| syn | Vilém VII. Akvitánský |
| syn | Vilém VIII. Akvitánský |
| dcera | Anežka Akvitánská |
| dcera | Beatrix |
Vilém V. Akvitánský zv. Veliký (fr. Guillaume le Grand, 969/970? - 31. ledna 1030 klášter Maillezais) byl vévoda akvitánský a hrabě z Poitiers.
Obsah |
Život [editovat]
Vilém byl starším synem akvitánského vévody Viléma a Emy z Blois, dcery Theobalda z Blois.
| „ | ...byl již ve svém dětství vzděláván v literatuře a velmi dobře znal Písmo. Ve svém paláci přechovával množství knih, a když náhodou nemusel válčit, věnoval se čtení. Setrvával pak dlouhé noci nad knihami ponořen do meditací, dokud jej spánek nepřemohl... | “ |
| — Adémar z Chabannes [1] | ||
Vévodství převzal ještě jako nezletilý po otcově smrti roku 995 či 996[2] a ambiciózní matka byla po několik let regentkou.
| „ | Vévoda z Akvitánie a hrabě z Poitiers, tento proslulý a neobyčejně moudrý Vilém, se ukázal být laskavým ke všem a všemu, vynikal moudrostí a svobodnou ušlechtilostí, byl ochráncem chudáků, otcem všech mnichů, přítelem a stavitelem kostelů, přítelem Svaté církve římské... | “ |
| — Adémar z Chabannes[1] | ||
Vilém, přítel Fulberta ze Chartres, nebyl příliš nadaným vojevůdcem. Akvitánský dvůr byl kulturním centrem a vévoda udržoval přátelské vztahy s okolními panovníky včetně navarrského, francouzského a anglicko-dánského krále.[1] S podporou francouzského krále Roberta II.[3] aspiroval roku 1024 na italskou královskou korunu. Po korunovaci Konráda Sálského se mocenských nároků za sebe i syna vzdal.[3] Roku 1026 se vydal na cestu do Svaté země[4] a po návratu jej údajně napodobilo mnoho dalších urozených pánů. Společně s Odem II. z Blois podpořil roku 1027 královu volbu prince Jindřicha spolukrálem.[5] Zemřel o tři roky později a po jeho smrti začaly spory o vládu nad Akvitánií mezi syny z prvního, druhého a třetího vévodova manželství.[5] Jeho ostatky byly pohřbeny na místě skonu v benediktinském klášteře Maillezais.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c DUBY, Georges. Rok tisíc. Praha : Argo, 2007. ISBN 80-7203-819-2. s. 24.
- ↑ www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ a b KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. s. 94.
- ↑ Rok tisíc. str. 110
- ↑ a b Francouzští králové, str. 91
Externí odkazy [editovat]
- (německy) Genealogie
