Viktor Korčnoj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viktor Korčnoj

Viktor Lvovič Korčnoj (* 23. března 1931, Petrohrad, dříve Leningrad, Rusko) je dříve sovětský a nyní švýcarský šachový velmistr ruské národnosti. Dvakrát se neúspěšně střetl s Karpovem o titul mistra světa. Díky svému nekompromisnímu stylu boje je přezdíván Viktor Hrozný. Je velmi ctěn pro vytrvalost, s níž se navzdory vysokému věku účastní vrcholných turnajů a drží ve světové špičce - i ve svých 77 letech se pohyboval na počátku druhé stovky celosvětového šachového žebříčku.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se židovce z Ukrajiny, excentrické pianistce a polskému inženýrovi, katolíkovi a komunistovi. Přežil blokádu Leningradu 1941-1944. V roce 1954 ukončil studium historie na leningradské univerzitě. roku 1958 se oženil s Isabelou (Gruzínka), se kterou má syna Igora. V červenci roku 1976 na turnaji v Amsterdamu požádal v Nizozemsku o azyl. Nakonec se v roce 1978 usadil ve Švýcarsku, kde mu byl azyl udělen. V roce 1992 získal švýcarské občanství. Režim v Sovětském svazu zabránil manželce a synovi ve vycestování, odsuzující dopisy napsal i Karpov. Korčného jméno bylo vymazáno z literatury, jeho partie nesměly být publikovány. KGB dokonce najala při zápase s Karpovem v roce 1978 hypnotizéra, který měl narušit jeho soustředění při partiích. V roce 1982 bylo povoleno vycestovat manželce a synovi, po třech letech se však rozvedli. Korčnoj se znovu oženil v roce 1992[zdroj?] s Rakušankou[zdroj?] Petrou Leeuwerikovou. Michail Gorbačov mu vrátil v roce 1990 sovětské občanství.

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Šachy začal hrát v šesti letech, v roce 1947 a 1948 vyhrál přebor SSSR mládeže. V roce 1956 se stal mezinárodním velmistrem. Viktor Korčnoj vstoupil do absolutní světové špičky již v roce 1962 kvalifikací na turnaj kandidátů v Curaçau a poté, s výjimkou roku 1965 byl jeho účastníkem nepřetržitě po dalších více než 30 let. Roku 1978 se stal vyzyvatelem tehdejšího mistra světa Anatolije Karpova a v zcela vyrovnaném zápase mu nakonec podlehl 6:5 při 21 remízách. V dalším zápase o titul r. 1981 v Meranu však již Karpov dominoval a zvítězil 6:2. V roce 1983 podlehl v zápase turnaje kandidátů mladému Garri Kasparovovi, který tak překonal vážnou překážku ve své cestě k titulu mistra světa. Naopak pro Korčného to znamenalo postupný ústup z absolutní světové špičky. Zůstal však účastníkem elitních velmistrovských turnajů až do svých bezmála 70 let, poslední významný turnaj hrál v holandském Wijk aan Zee r. 2000. Nejvyšší ELO 2695 měl v roce 1979, nyní je s 2544 body na 460. místě. Od září do prosince 1965 byl šachovou jedničkou, desítku nejlepších hráčů opustil až v roce 1990. I když se nikdy nestal mistrem světa, Viktor Korčnoj bezpochyby patří mezi nejvýznamnější šachisty dvacátého století.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

  • desetinásobný kandidát mistrovství světa
  • dvojnásobný účastník zápasu o titul mistra světa
  • čtyřnásobný vítěz mistrovství Sovětského svazu, stejně tak i Švýcarska, jednou Nizozemska
  • šestkrát získal s týmem SSSR titul na šachové olympiádě
  • v roce 1978 získal Oskara pro nejlepšího šachistu světa
  • v roce 2006 se stal mistrem světa veteránů
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu