Vesna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vesna je bohyně mládí, života, mladé nespoutané lásky a jara ve slovanské mytologii, částečně také v Srbsku a Slovinsku.[1] Někdy byla ztotožňována s bohyní Ladou, v křesťanské angelologii je ztotožňována s archandělem Anaelem nebo bohyní Venuší. Byl jí přisuzován strom bříza, která ze všech lesních stromů na jaře raší jako první.[2]
Na rituálech, které se vedly na vesnicích během jara, byla spojována se svým druhem Vesnikem.[3] V devatenáctém století ruští sedláci oslavovali 1. března návrat jara tím, že vycházeli na pole a nesli model skřivana z hlíny ozdobeného květinami na otočném čepu. Zpívali přitom písně oslavující Vesnu.[4] Slovo "vesna" je stále v některých slovanských zemích knižně "jaro".[5]
Vesna byla také zobrazena na slovinské poštovní známce z roku 2005.[6]
V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlidněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným téd' potokům, řekám, házeli do nich obraz zmy a smrti a radostným hlaholem vítali Vesnu, líbeznou bohyni jara. [7]
Sličná Vesna kvítím pluje,
Kolem ní se bůžci koří;
Hóra poupy rozvinuje,
Bůžci vůni s barvou tvoří.[8]
[editovat] Literatura
[editovat] Externí zdroje
- Abbott, George Frederick (1903). Makedonský folklór.
[editovat] Zdroje
- ↑ Javno.com
- ↑ http://www.almanach.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=732&Itemid=64
- ↑ Slovinská pošta
- ↑ Abbott (1903), str. 19.
- ↑ Slovinská pošta
- ↑ Slovinská pošta
- ↑ Alois Jirásek, Staré pověsti české
- ↑ http://cs.wikisource.org/wiki/B%C3%A1sn%C4%9B_sm%C3%AD%C5%A1en%C3%A9/Vesna
V tomto článku je použit překlad textu z článku Vesna na anglické Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.

