Veslování na Letních olympijských hrách 2000
Veslování na Letních olympijských hrách 2000 | |||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Základní údaje | |||||||||||||||||||||||
Pořadatel | Mezinárodní veslařská federace Mezinárodní olympijský výbor | ||||||||||||||||||||||
Dějiště | Sydney International Regatta Center | ||||||||||||||||||||||
Datum | 17. - 24. září 2000 | ||||||||||||||||||||||
Soutěže | 14 (8 mužů, 6 žen) | ||||||||||||||||||||||
Startující | 547 z 51 zemí | ||||||||||||||||||||||
Soutěže | |||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||
|
Veslování na Letních olympijských hrách 2000 patřil kanál v Penrithu. Celkem se rozdělily medaile v 14 disciplínách. Program od rozjížděk po finále trval od 17. do 23. září. Zúčastnilo se 549 veslařů z 51 zemí.[1]
Průběh soutěží[editovat | editovat zdroj]
Steve Redgrave zastínil všechny soupeře, když pomohl britské čtyřce bez kormidelníka k vítězství. Jeho posádka sice po tříleté vítězné sérii tři měsíce před olympiádou nečekaně propadla na tradiční regatě v Luzernu, kde Steve Redgrave poprvé po 11 letech v nějakém závodu chyběl na stupních vítězů,[2] ale v olympijském finále Britové odrazili trvalý nápor Itálie a získali zlatou medaili. Pro 38letého Redgravea to byla pátá zlatá olympijská medaile, stal se prvním veslařem, který vyhrál olympijské závody v rozpětí 16 let.[2] Spolu s ním vesloval Matthew Pinsent, jeho zlatý partner z předchozích dvou olympiád, a doplnili je Tim Foster a James Cracknell.[3] Závod sledovalo v půl jedné ráno londýnského času 6,6 milionu britských televizních diváků.[4] Redgrave pak 1. října nesl britskou vlajku při slavnostním zakončení Her.[5]
Britův úspěch zastínil i jinou vynikající veslařskou osobnost, Ital Agostino Abbagnale vybojoval v párové čtyřce svou třetí zlatou olympijskou medaili.[6] Totéž se povedlo i Němce Kathrin Boronové. Rumunky Doina Ignatová a Georgeta Damianová získaly dvě zlaté medaile v průběhu jediných Her - v Sydney spolu usedly do zlaté dvojky bez kormidelnice a osmiveslice. V ní získala Elisabeta Lipová svou sedmou olympijskou medaili.[7]
Česko reprezentoval jediný veslař, ale s velkými ambicemi. Václav Chalupa startoval na svých čtvrtých olympijských hrách a chtěl se pokusit o svou druhou medaili po stříbru z olympijských her 1988 v Soulu. Před semifinále ho ale postihla a oslabila nemoc, únava se přenesla i do závodu, kde dojel poslední.[8] Do finále B již nenastoupil.
Velký Chalupův rival z minulosti Slovinec Iztok Čop přesedl z obavy před neúspěchem na sólové lodi do dvojskifu a s partnerem Lukou Špikem jasně vyhráli finále před norskou posádkou, v níž byl další Chalupův dlouholetý soupeř Olaf Tufte.
Olympijské zlato z Olympiády 1996 v Atlantě obhájila i po mateřské pauze Jekatěrina Karstenová-Chodotovičová z Běloruska. Do cíle dorazila prakticky stejně jako Bulharka Rumjana Nejkovová, cíloví rozhodčí zkoumali videozáznam 23 minut,[9] než určili rozdíl 12 tisícin sekundy. Jejich rozhodnutí nezvrátil ani protest bulharské výpravy.[10]
Medailisté[editovat | editovat zdroj]
Muži[editovat | editovat zdroj]
Ženy[editovat | editovat zdroj]
Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|
1 | Rumunsko (ROU) | 3 | 0 | 0 | 3 |
2 | Německo (GER) | 2 | 1 | 3 | 6 |
3 | Velká Británie (GBR) | 2 | 1 | 0 | 3 |
4 | Francie (FRA) | 2 | 0 | 1 | 3 |
5 | Itálie (ITA) | 1 | 2 | 1 | 4 |
6 | Bělorusko (BLR) | 1 | 0 | 0 | 1 |
Nový Zéland (NZL) | 1 | 0 | 0 | 1 | |
Polsko (POL) | 1 | 0 | 0 | 1 | |
Slovinsko (SLO) | 1 | 0 | 0 | 1 | |
10 | Austrálie (AUS) | 0 | 3 | 2 | 5 |
11 | Nizozemsko (NED) | 0 | 3 | 0 | 3 |
12 | Spojené státy americké (USA) | 0 | 1 | 2 | 3 |
13 | Bulharsko (BUL) | 0 | 1 | 0 | 1 |
Norsko (NOR) | 0 | 1 | 0 | 1 | |
Švýcarsko (SUI) | 0 | 1 | 0 | 1 | |
16 | Kanada (CAN) | 0 | 0 | 1 | 1 |
Chorvatsko (CRO) | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Dánsko (DEN) | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Litva (LTU) | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Rusko (RUS) | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Celkem | 14 | 14 | 14 | 42 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Official Report - Results. Participation by NOC, s. 5.
- ↑ a b WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London: Aurum Press, 2004. 1171 s. ISBN 1-85410-990-1. S. 905. (anglicky)
- ↑ Five in a row : Redgrave extends legacy with fifth gold [online]. CNN Sports Illustrated, 2000-09-30 [cit. 2008-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-03-06. (anglicky)
- ↑ Redgrave's golden glory [online]. BBC, 2000-09-23 [cit. 2008-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AFP. Redgrave to carry British flag at Closing Ceremony [online]. CNN Sports Illustrated, 2000-09-30 [cit. 2008-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-03-06. (anglicky)
- ↑ Piccolo grande Agostino : Un altro Abbagnale nella storia [online]. Pompei Online, po 2000-09-24 [cit. 2008-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-25. (italsky)
- ↑ WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London: Aurum Press, 2004. 1171 s. ISBN 1-85410-990-1. S. 927. (anglicky)
- ↑ SVOBODA, Vilém. Skifař Chalupa prohrál s horečkou [online]. iDNES, 2000-09-21 [cit. 2008-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Ekaterina Karsten - Close Finish [online]. jrank, [po 2002] [cit. 2008-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London: Aurum Press, 2004. 1171 s. ISBN 1-85410-990-1. S. 922. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Veslování na Letních olympijských hrách 2000 na Wikimedia Commons
- Official Report of the XXVII Olympiad – Results. 1.. vyd. Sydney: International Olympic Committee, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. ISBN 0-9579616-1-8. Kapitola Rowing. (anglicky)