Veselý Kopec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Veselý Kopec
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVysočina
OkresChrudim
KrajPardubický kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°45′46″ s. š., 15°50′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel10 (2021)[1]
Katastrální územíDřevíkov (2,27 km²)
PSČ539 01
Počet domů8 (2011)[2]
Veselý Kopec
Veselý Kopec
Další údaje
Kód části obce187917
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselý Kopec je vesnice na části katastrálního území Dřevíkov s rozsahem poloh přibližně 535–579 m n. m.na území Železných hor[3] v CHKO Žďárské vrchy, v rámci administrativně správním část obce Vysočina[4] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.[5]

Původní zástavba i do lokality přemístěné objekty lidové architektury a technického stavitelství (exponáty Muzea v přírodě Vysočina) leží na jihovýchodě katastrálního území Dřevíkov.[6] Původně osada Dřevíkov[7] byla v letech 1910–1960 součástí samostatné obce Svobodné Hamry,[8] sloučené s okolními, též samostatnými obcemi (Možděnice a rozlohou největší Rváčov). Společně vytvořily jednu obec s názvem Vysočina o rozloze 1790,133 ha[9] a sídlem obecního úřadu v Dřevíkově.[10]

V roce 2001 žilo v sídelní lokalitě trvale 20 obyvatel,[11] v roce 2009 zde bylo evidováno 12 adres[12] a v roce 2017 celkem 11 stavebních objektů.[13] Obec Vysočina, jejíž částí je Veselý Kopec, přísluší do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hlinsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně osada osídlována snad ve 14. století. Váže se k ní pověst o králi Václavu II., který měl nařídit stavbu vodního mlýna a pily (Králova Pila, pravděpodobně založená v roce 1302, lokalita Milesimov)[14] a v té souvislosti se zúčastnit „veselé“ slavnosti na kopci nad řekou Chrudimkou. Místu se pak mělo říkat Veselý Kopec. Později osada se čtyřmi usedlostmi, včetně vodního mlýna, náležela k sousední vsi Dřevíkov.[15]

První písemná zmínka o sídelní lokalitě pochází z roku 1654.[16] Původní osadu tvořily rozptýlené zemědělské usedlosti na stráních údolí s řekou Chrudimkou, vznikaly postupně od 16. století, stávalo zde několik stavení, mlýn, pekařství a hostinec.[17]

Původní zemědělská usedlost čp. 4 na Veselém Kopci, kulturní památka v roce 2013 získána Národním památkovým ústavem České republiky

Na kulturně významnou památku lidového stavitelství, v podobě roubené usedlosti čp. 4 na Veselém Kopci, poukázal památkář PhDr. Jaroslav Herout v 50. letech 20. století a navrhl ji zapsat mezi památkově chráněné objekty, společně s dalšími v okolních vesnicích (kovárna v Možděnici, venkovský zámek a železný hamr ve Svobodných Hamrech, židovské památky v Dřevíkově aj.).[15]

Zemědělská usedlost na Veselém Kopci je památkově chráněná od 3. května 1958 a patří mezi nejvýznamnější dochované, tzv. poloselské grunty s obytným stavením a chlévy, stodolou a roubeným haltýřem nad pramenem vody (holubníkem doplněn později), dokumentující pasekářské osídlování Železných hor.[18] Stavba uvedena v písemné zprávě pocházející z roku 1654, tzv. soupisu berní ruly neboli daňových povinností v Českém království. V roce 1775 prodala vrchnost ze Svobodných Hamrů usedlost s poli a loukami a následně se střídali její majitelé.

V letech 1971–1972 památkově chráněný objekt opravován a po dohodě s majiteli v něm byla v roce 1972 zpřístupněna veřejnosti první expozice, světnice tkalce a stodola, v muzeu v přírodě s původním názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina. Postupně byly do lokality přemístěny další objekty představující kulturní historii venkova.

V roce 2013 byla jediná původní stavba (čp. 4) získána do vlastnictví Národního památkového ústavu a v letech 2014–2016 zrekonstruována.[15]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Zimní krajina v lokalitě Veselý Kopec nad řekou Chrudimkou v Železných horách

Sídelní lokalita leží přibližně 5 km západně od Hlinska. Původní zástavba a objekty kulturních památek se nachází nad soutokem Dlouhého potoka s řekou Chrudimkou,[19] na východních až jihovýchodních svazích vyvýšeniny se zeměpisným názvem (oronymum) Na Veselém Kopci (578,5 m n. m.). Geograficky je součástí členité Stružinecké pahorkatiny, geomorfologického okrsku Sečské vrchoviny v jihovýchodní části pohoří Železných hor.

Krajina v lokalitě Veselého Kopce, její georeliéf, byl jedním z kriterií pro výběr umístění zamýšlené expozice muzea v přírodě, zejména orientace svahu vyvýšeniny Na Veselém Kopci, na který měly být postupně přeneseny stavby z jiných lokalit Českomoravské vrchoviny. Otevřený svah od jihovýchodu až jihu a naopak chráněný od severozápadu vrcholovou částí kopce byly důležité podmínky pro menší zátěž dřevěných částí staveb povětrnostními vlivy (kromě sídelní lokality Veselý Kopec zvažovány jako místa pro umístění muzea v přírodě městys Trhová Kamenice a vesnice Vortová, Všeradov, Zubří).[20]

Muzeum v přírodě[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Muzeum v přírodě Vysočina.
Vstup do areálu Veselý Kopec, v zimním období expozice Muzea v přírodě Vysočina spojena zejména s tradicemi Vánoc a masopustu, běžně otevřená zpravidla v měsících duben až říjen

Zakladatelem expozice lidové architektury a technického stavitelství na Veselém Kopci byl Luděk Štěpán (1932 – 2017), dobrovolný památkář v okrese Chrudim a v letech 1982–1992 jeho vedoucí, po profesionalizaci muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina. V průběhu existence muzea do sídelní lokality přeneseno vícero významných památek lidového stavitelství z různých míst Českomoravské vrchoviny, například v roce 1985 mělo muzeum již 25 objektů představujících lidové stavby z Hlinecka, okolí Poličky a Litomyšle. Na výstavbě exponátů spolupracovali také dobrovolníci z Dřevíkova, Svobodných Hamrů, Veselého Kopce i jiných míst.[15]

V současnosti Veselý Kopec známý zejména jako muzeum v přírodě,[21] po začlenění části venkovských domků urbanistického celku Betlém v centru města Hlinsko[22] v roce 1989 (vesnická památková rezervace od roku 1995)[23] jedna z expozic Souboru lidových staveb Vysočina, v letech 2003 až 2018 ve správě Národního památkového ústavu (v letech 2013 – 2018 v rámci Územní památkové správy na Sychrově).[24]

Národopisná muzejní expozice v přírodě, někdy též lidově označovaná jako skanzen podle švédského „vzoru“, reprezentuje v sídelní lokalitě Veselý Kopec, pod vrcholem vyvýšeniny Na Veselém Kopci (578,5 m n. m.), původní objekty lidového stavitelství pocházející z 18. a 19. století, především z tzv. Českého Horácka v rámci národopisné oblasti Horácko a geograficky navazujících regionů, Chrudimska a Litomyšlska.[25]

Expozice každoročně spojena se slavnostmi masopustu, dožínek, veselokopeckého jarmarku a také vánočních obyčejů, pravidelně se na Veselém Kopci představují také různá tradiční řemesla. Od 11. prosince 2018 expozice vesnice součástí Muzea v přírodě Vysočina, organizačně začleněného do Národního muzea v přírodě.

Skanzen ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Skanzen je také využíván filmaři. Vznikly zde tyto filmy a pohádky:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. AOPK ČR: Přírodní poměry / Geomorfologie [online]. [cit. 2017-11-01]. Aplikace MapoMat. Dostupné online. 
  4. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa: obec Vysočina [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa České republiky: Veselý Kopec [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa: katastrální území Dřevíkov [online]. Mapy.cz [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-20. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2011 [online]. [cit. 2018-03-01]. Heslo Dřevíkov, s. 111. Soubor ve formátu PDF ke stažení. Dostupné online. 
  9. ↑ Územně identifikační registr ČR: obec Vysočina [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. 
  10. ↑ Obec Vysočina [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Veselý Kopec: stavební objekty [online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ Obec Všeradov: historie [online]. [cit. 2017-12-06]. Králova Pila, rok založení (1302) na informačním panelu v obci. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-06. 
  15. ↑ a b c d VOJANCOVÁ, Ilona; KŘIVANOVÁ, Magda, a kolektiv. Soubor lidových staveb Vysočina. Příprava vydání Ilona Vojancová, Magda Křivanová. 1. vyd. Chrudim: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2016. 120 s. ISBN 978-80-905871-8-2. 
  16. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 518. 
  17. ↑ Obec Vysočina: Historie [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: venkovská usedlost čp. 4, Veselý Kopec [online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ Zeměpisná mapa Česka: Veselý Kopec [online]. Mapy.cz [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ Český rozhlas. Český rozhlas: Luděk Štěpán – zakladatel Veselého Kopce [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  21. ↑ Veselý Kopec, expozice muzea v přírodě [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-28. 
  22. ↑ Betlém Hlinsko, expozice muzea v přírodě [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-13. 
  23. ↑ památková rezervace Hlinsko Betlém [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Národní památkový ústav. Soubor lidových staveb Vysočina: Veselý kopec [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-31. 
  25. ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: soubor lidových staveb Vysočina [online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

VOJANCOVÁ, Ilona; KŘIVANOVÁ, Magda, a kolektiv. Soubor lidových staveb Vysočina. 1. vyd. Chrudim: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2016. 120 s. ISBN 978-80-905871-8-2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Vysočina
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Veselý_Kopec&oldid=23137078“