Veselá (okres Zlín)
| Veselá | |
|---|---|
 Obecní dům Veselá | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vizovice |
| Obec s rozšířenou působností | Vizovice (správní obvod) |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′15″ s. š., 17°46′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 854 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,44 km²[2] |
| Katastrální území | Veselá u Zlína |
| Nadmořská výška | 346 m n. m. |
| PSČ | 763 15 |
| Počet domů | 260 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Veselá 33 763 15 Slušovice ou@veselauzlina.cz |
| Starosta | Daniel Juřík |
| Oficiální web: www | |
  Veselá | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 585921 |
| Kód části obce | 180581 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veselá je obec, která se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Zlín. Žije zde 854[1] obyvatel. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Veselá, TJ Sokol Veselá, Unie rodičů a myslivecké sdružení.
Obec Veselá se nachází 13 kilometrů východně od Zlína. Patří do regionu Valašsko. První zmínka o obci pochází z roku 1407. Obec má vybudovanou infrastrukturu. Má autobusové spojení se Zlínem. Ve středu obce stojí kaplička zasvěcená sv. Anně, která slouží pro konání náboženských obřadů (pouť a hody). Obec má mateřskou školu a základní školu pro první stupeň. Ke sportovnímu vyžití občanů slouží vybudované hřiště s umělým povrchem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407, kdy příslušela k Lukovskému zboží (panství). Jeho součástí byla i roku 1480, když Albrecht ze Šternberka postoupil toto zboží Albrechtovi ml. ze Šternberka a stejně tak i v roce 1516 kdy dcera Albrechta ml. Ludmila ze Šternberka vložila Lukov Vilímovi Kuně z Kunštátu.
Od Lukovského panství byla odtržena současně s Klečůvkou i Veselá, a to se stalo dokonce dvakrát. Poprvé se tak stalo v r. 1662 při exekučním řízení. Jan Adam Minkvicburk je poprvé v roce 1688 připomínán jako držitel Klečůvky a sousední Veselé.[p. 1]
Prvními majiteli samostatného panství Klečůvka byli věřitelé bývalých pánů rytíři Zehentnerové z Reichersdorfu, kteří byli patrně zakladateli dvora na Klečůvce. Zámeček sloužil jako sídlo vrchnosti, která majitele zastupovala. Roku 1667 kupuje panství baron Melichar Lednický z Ledenic. Následuje v r.1671 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit a roku 1673 kupuje Klečůvské panství baron Jan Bedřich z Minkwitzburku, majitel Lukova, který Klečůvku včetně Veselé opětovně spojil s Lukovem.
Šlechtické sídlo je v Klečůvce poprvé předpokládáno až v r. 1690 v souvislosti s Janem Adamem z Minkwitzburku, který zde sídlil. V r. 1701 je sídlo označováno jako „panský dům.“ Roku 1710 je Klečůvka opět odtržena od panství Lukov. Nyní museli Minkwitzburkové opustit Lukov. Z lukovského panství tak zůstala pánům z Minkwitzburku jenom Klečůvka s Veselou.
Nedaleko od Vizovic je Šibeniční vrch ve vzdálenosti necelé 3 kilometry, kde se minulosti nacházelo popraviště. Poslední známa poprava se uskutečnila 1727. Odsouzený byl Josef Dobeš z Veselé na Klečůvském panství, který byl obviněn ze spolčení s loupežníky. z těchto historických pramenů můžeme usuzovat, že hrdelní soudy s jurisdikcí byly ve Vizovicích pro Klečůvské panství a tím i pro Veselou.[4][5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svaté Anny
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Letecký snímek obce Veselá -
Vjezd do obce -
Prodejna potravin -
Obecní úřad s knihovnou -
Hřiště s umělým povrchem -
MŠ a ZŠ Veselá -
Kříž na Cigánově -
Kaple sv. Anny -
Obec Veselá
,_vjezd_do_obce.jpg)
,_h%C5%99i%C5%A1t%C4%9B_s_um%C4%9Bl%C3%BDm_povrchem.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Roku 1688 se uvádí jako pán na Klečůvce a Veselé Jan z Minkvicburku, SOA Brno, E 67, č. 6 - matriky Fryšták, str. 19, 40, 43, 181; č. 7 - matrika Hvozdná, str. 122. Zdá se, že Jan Adam Minkvicburk převzal Klečůvku s Veselou někdy v letech 1685-1688, protože Veselá se ještě r. 1685 uvádí jako součást slušovického dílu lukovského panství. SOA Brno, D 2, R 363/2. R. Hurt, Dějiny Lukova, str. 109. Připojení Veselé, kde bylo už r. 1671 všech 13 usedlostí řádně osazeno. SOA Brno, D 1, č. 363.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ NEDBÁLEK, Karel, Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice, Slušovice: Monument, 2019. ISBN 978-80-88143-27-7, str. 155.
- ↑ Jana Nedbálková, Karel Nedbálek (1956), Karel Nedbálek (1986), „Kronika rodu Nedbálkových z Březové, Veselé, Klečůvky a Želechovic a spřízněných rodin s rodokmenem,“ Monument, Slušovice: 2016. ISBN 978-80-88143-02-4, str. 249.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselá na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Veselá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Veselá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
