Majuskule

Srovnání minuskul (nahoře) a majuskul (dole)

Majuskule, tradičně, zejména v paleografii, také majuskula (jinak velké písmeno, verzálka, verzála, kapitála, kapitálka), je původní forma písmen (v latince A, B, C, …), jejich opakem jsou minuskule (malá písmena, minusky: a, b, c, …), která se objevila někdy kolem 3. století př. n. l. V paleografii se majuskule definují jako znaky, které lze zapsat zpravidla mezi dvě linky psací osnovy, takže vyplňují horní a střední psací pásmo. Oproti tomu minuskule se zapisují do čtyřlinkové osnovy, takže mohou zaplňovat pouze střední pásmo, zasahovat také do horního či dolního pásma anebo do všech třech pásem.

V psací podobě ale mohou zasahovat i majuskule do spodního pásma (Y, G) - viz ukázka.

Využití

Majuskule se (např. v češtině) používají pro první písmena vlastních jmen (Josef, Praha), ve zkratkách (ČKD, AIDS), pro lepší čitelnost např. na nápisech či pro grafické zvýraznění. Většina textu bývá ovšem minuskulní.

Technika

• Ve světě počítačů, konkrétně v CSS, se pro vlastnost "text-transform" používá hodnota "uppercase".

Odkazy

Související články

• Kapitalizace
• Kapitálky
• CamelCase
• Minuskule