Benátsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Veneto)
Skočit na: Navigace, Hledání
Regione del Veneto
Stát Flag of Italy.svg Itálie
Hlavní město Benátky
Provincie Belluno
Padova
Rovigo
Treviso
Venezia
Verona
Vicenza
Počet obcí 581
Rozloha 18 391 km²
Obyvatelstvo (2013)
Počet obyvatel 4 926 818
Hustota zalidnění 268/km²
Mapa umístění
Benátsko na mapě Itálie

Benátsko (italsky Veneto) /ˈvɛːnɛto/ je oblast v severovýchodní Itálii, sousedící na jihu s Emilií-Romagnou, na západě s Lombardií, na severu s Trentino-Alto Adige a Rakouskem, na východě s Friuli-Venezia Giulia a Jadranem. V letech 1935-1963 byl region součástí oblasti Venezia Euganea. Region má rozlohu 18 391 km², 5 miliónu obyvatel a dělí se na 7 provincií. Hlavním městem jsou Benátky (Venezia), dalším významným pak Padova. Od roku 2007 je druhým oficiálním jazykem regionu, vedle Italštiny, také Benátština.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Benátsko 1796

V období římské republiky byla krajina osídlena indoevropskými Venety, odtud pochází i nynější název. Pronikali sem Etruskové, Řekové, v 4. století Germáni. Právě před nimi obyvatelstvo uprchlo až k moři. V roce 810 zde byly založeny Benátky.[1]

Většina území Veneta byla v letech 697–1797 součástí Benátské republiky. Mírem v Campo Formio z roku 1797 se stala většina území Benátska součástí Habsburské monarchie, jíž zůstala až do konce prusko-rakouské války, kdy byla po porážce Rakouského císařství začleněna do území Italského království.

Po tomto připojení nebyla benátština uznána jako oficiální jazyk, kterým byla určena Italština a i státní úředníci působící ve Venetu byli najímání z jiných částí Itálie. Na území probíhali těžké boje za první světové války i druhé světové války.

V letech 1935-1963 byl region součástí oblasti Venezia Euganea.

Po zániku království a vzniku Italské republiky předpokládala nová ústava, přijatá roku 1947 a v platnost vstoupivší roku 1948, vytvoření italských regionů, k němuž ale došlo až v roce 1970.

V roce 2014 proběhlo neoficiální internetové referendum o nezávislosti Benátského regionu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

jezero Alleghe, Belluno
delta Pádu

Benátsko leží v severovýchodní části Itálie, severně od ústí největší italské řeky Pádu do Jaderského moře. Severní část Benátska je hornatá, nachází se zde část Dolomit a Karnských Alp, jižní přímořská část je naopak pokračováním Pádské nížiny a má rovinatý charakter. Z hlediska povrchu lze Benátsko rozdělit ne sedm jednotlivých celků: alpské, předalpské a podalpské pásmo, horní a dolní nížinu a systém lagun a deltu Pádu. Sever Benátska tvoří Karnské Aply a východní Dolomity s nejvyšším vrcholem Marmoladou (3 342 m) náležící do alpského pásma. Předalpské pásmo tvoří okolí vrcholu Monte Baldo u jezera Lago di Garda, skupina Monte Lessini, Pasubio, okolí vrcholu Monte Grappa a vrcholy okolo města Belluno. Do podalpského pásma náleží vrchy v okolí jezera Lago di Garda, skupina Asolo a vrchy okolo města Conegliano. Nížinou oblast tvoří Benátská nížina, pramení zde řeky Bacchiglione a Sila. Pro dolní část nížiny jsou charakteristické rozsáhlé zavodňovací systémy. Benátské laguny bývaly členitější. Dnes se nachází dvě laguny u měst Caorle a Bibione, největší laguna leží v okolí Benátek. Deltu Pádu tvoří kultivovaná údolí, laguny, mokřady, malé ostrůvky a porosty rákosu. Žije zde velké množství ptačích druhů, např. volavky či kolihy.[2]

Řeky[editovat | editovat zdroj]

Administrativní celky a regionální samospráva[editovat | editovat zdroj]

Provincie

Provincie a obce[editovat | editovat zdroj]

Benátsko se skládá ze sedmi provincií a 581 obcí. Nejlidnatější je provincie Padova s 905 100 obyvateli, naopak nejméně obyvatel má provincie Belluno v Alpách, 213 060.

Regionální prezident a vláda[editovat | editovat zdroj]

V čele regionu stojí prezident Benátska (Presidente della Regione), jež je zároveň předsedou Benátské regionální vlády (Giunta Regionale del Veneto), jejíž členy i sám vybírá a jmenuje. Dříve byl prezident regionu jmenován, od roku 2000 je volen občany Benátska a jeho funkční období trvá 5 let.

Regionální rada[editovat | editovat zdroj]

Benátská regionální rada (Consiglio Regionale del Veneto) je regionální parlament, vznikl v roce 1970 spolu se samotným regionem. Funkční období rady je 5 let, ale pokud prezident regionu rezignuje, zemře během výkonu funkce, nebo mu je Radou vyhlášena nedůvěra, potom je Rada rozpuštěna a nové volby do ní probíhají zároveň s volbou nového Benátského prezidenta. Rada má 60 členů, standardně je 47 z nich voleno za volební okrsky v Benátsku (1 zástupce za každý okrsek), 12 je voleno v celém regionu ze speciální listiny sestavené kandidátem na prezidenta a 1 místo je rezervované pro druhého nejúspěšnějšího kandidáta na prezidenta (tomu, kdo skončí druhý za vítězem prezidentských voleb). V případě, že podporovatelé vítězného kandidátka na prezidenta získají více, jak 55% ze 47 okrsků, potom je 12 míst připadajícíh na prezidentskou kandidátskou listinu sníženo na 6 a o zbylých 6 je rozšířen počet okrsků na 53.

Hlavní centra Benátska[editovat | editovat zdroj]

Benátky[editovat | editovat zdroj]

Panorama Benátek

Ostrovní město v Benátské laguně, jímž protéká množství kanálů, nejznámější je Canal Grande. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří Náměstí svatého Marka, Bazilika svatého Marka, Dóžecí palác a množství kostelů jako například Santa Maria dei Frari, La Salute a San Giorgio Maggiore.

Je zde významná galerie Galleria dell'Accademia a galerie moderního umění Galleria Peggy Guggenheim a prestižní univerzita Ca' Foscari.

Každoročně se zde pořádá karneval, přehlídka moderního umění Biennale a filmový festival.

Od roku 1987 jsou Benátky součástí světového dědictví UNESCO.

Verona[editovat | editovat zdroj]

Aréna ve Veroně

Mezi nejvýznamnější památky tohoto města na Adiži patří bezesporu římská aréna, Castel vecchio, Basilica di San Zeno Maggiore, Dóm a kostel Chiesa di Santa Anastasia. Další turisticky atraktivní památkou je balkon Romea a Julie.

Město je od roku 2000 součástí světového dědictví UNESCO.

Padova[editovat | editovat zdroj]

Eliptický kanál na náměstí Prato della Valle, Padova

Dalším významným centrem Benátska je Padova. Je sídlem jedné z nejstarších světových univerzit (nejstarší po univerzitě v Bologni ).

V Padově se nachází Basilica di Sant’Antonio, Capella degli Scrovegni, Palazzo della Ragione, Donatellova jezdecká socha Gattamelata. Centrem města je náměstí Prato della Valle.

Patronem města je svatý Antonín Paduánský

Vicenza[editovat | editovat zdroj]

Bazilika ve Vicenze

Ve Vicenze působil především významný sochař Andrea Palladio. K jeho dílům patří Bazilika, divadlo Teatro Olimpico, Palazzo Chiericati, a slavná Villa Rotonda. Město Vicenza je od roku 1994 součástí světového dědictví UNESCO.

Treviso[editovat | editovat zdroj]

Dóm v Trevisu

Ve městě se nachází gotický kostel San Nicolò, Palazzo dei Trecento, Loggia dei Cavalieri, Dóm a kostel Svatého Františka.

Město je také sídlem mnoha muzeí a galerie Ca’ dei Carraresi.

Belluno[editovat | editovat zdroj]

V Bellunu najdeme Dóm a Palazzo dei Rettori.

Další turisticky významná města[editovat | editovat zdroj]

Opevněná města[editovat | editovat zdroj]

Montagnana
Montagnana
Soave

Přímořská letoviska[editovat | editovat zdroj]

Svatyně v Caorle

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Veneto (Benátky), s. 16.  
  2. Itálie sever. Freytag a Berndt 2007, str. 105 - 108.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]