Velký Chlumec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velký Chlumec
Velký Chlumec, kaple
Velký Chlumec, kaple
Znak obce Velký ChlumecVlajka obce Velký Chlumec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHořovice
Obec s rozšířenou působnostíHořovice
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel419 (2023)[1]
Rozloha4,53 km²[2]
Katastrální územíVelký Chlumec
Nadmořská výška420 m n. m.
PSČ267 24
Počet domů197 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMalý Chlumec 72
Velký Chlumec
267 24 Hostomice pod Brdy
ou-velkychlumec@quick.cz
StarostaMarek Kukrle
Oficiální web: www.obecvelkychlumec.cz
Velký Chlumec na mapě
Velký Chlumec
Velký Chlumec
Další údaje
Kód obce531910
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velký Chlumec se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi 15 km východně od města Hořovice. Žije zde 419[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. Na počátku roku 1421 po vyplenění a vyvraždění královského města Dobříš husity se v lese jižně od obce (dnešní Malý Chlumec) utábořil Jan Žižka se svými vojsky.

Během starší historie obec často měnila majitele. Ve středověku patřila k Pražskému hradu, do roku 1647 pak k Davelskému klášteru. Poté osovské panství, do kterého obec spadala, koupila rodina Kauniců a od nich ho roku 1804 získali Vratislavové z Mitrovic. Josef Antonín Vratislav z Mitrovic však v roce 1830 zemřel bez mužského potomka, panství Osov proto roku 1840 zdědila jeho dcera, provdaná Schwarzenbergová. Až do 20. let 20. století tak Chlumec patřil k panství rodu Schwarzenbergů, poté bylo panství částečně prodáno a částečně rozparcelováno v rámci pozemkové reformy.

Během 18. století vznikla jižně od obce nová ves, která se začala nazývat Malý Chlumec. Název původního Chlumce byl v souvislosti s tím změněn na Velký Chlumec. Koncem 18. století byla na návsi vybudována kaple zasvěcená svaté Ludmile. Kaple je zajímavá netypickou malou předsíňkou.

V roce 1901 byl slavnostně zahájen provoz na místní trati Zadní Třebaň - Lochovice. Nádraží Osov bylo postaveno tak, aby k němu bylo podobně daleko z Osova, Skřiple i Velkého Chlumce.

V obci Velký Chlumec (dohromady s Malým Chlumcem) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] 3 hostince, krejčí, kovář, výroba lihovin, obuvník, 3 pokrývači, 5 rolníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, truhlář. Obě obce měly tehdy dohromady 648 obyvatel.

Po roce 2000 v samotném Velkém Chlumci fungovalo už pouze Smíšené zboží a Restaurace u Kozohorských, v současnosti však ani tyto živnosti nefungují. Někdejší kravín na jižním okraji obce byl začátkem 21. století přestavěn na sídlo jezdecké společnosti s ustájením pro koně. Na jihovýchodním okraji obce byla zřízena dančí obora.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti pod obec Velký Chlumec spadá i jižně položená menší obec Malý Chlumec, obecní úřad, obchod se smíšeným zbožím, hospoda a centrum obce se však nachází právě v Malém Chlumci.

V místní části Velký Chlumec se nachází obecní stavba s místní knihovnou a zázemím pro dobrovolné hasiče. Dále zde funguje autoservis a další menší živnosti. Mezi Velkým a Malým Chlumcem je sportovní areál s fotbalovým, tenisovým a dětským hřištěm a s občerstvením fungujícím při zápasech.

U brodu přes Chlumecký potok se nachází památný strom. Je jím 300 let starý dub letní, vysoký asi 25 metrů s obvodem kmene 410 cm.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Velký Chlumec se skládá ze dvou částí v katastrálním území Velký Chlumec:

K obci dále náleží chatová oblast Muchov

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Individuální doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Po jižní hranici katastrálního území obce vede lesem silnice II/114 Hořovice - Hostomice - Dobříš, severním směrem lze po 2 km najet na silnici II/115 Jince - Hostomice - Řevnice - Dobřichovice.

Veřejná doprava

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Hořovice-Všeradice-Nesvačily (v pracovních dnech 1 spoj do Všeradic), Hořovice-Dobříš (v pracovních dnech 7 spojů) a Běštín-Hostomice-Všeradice-Nesvačily-Řevnice (v pracovních dnech 2 spoje do Řevnic, v opačném směru 4 spoje) (dopravce PROBO BUS, a. s.).
  • Železniční doprava – Po trati 172 jezdilo v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Provozovatelem vlakové dopravy jsou České dráhy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1827. (česky a německy)
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]