Velké Losiny (zámek)
| Zámek Velké Losiny | |
|---|---|
 Zámek Velké Losiny | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní, empírový |
| Výstavba | 16. století |
| Materiál | Zdivo |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Velké Losiny,  Česko |
| Ulice | Zámecká |
| Souřadnice | 50°1′24″ s. š., 17°1′53″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45552/8-1191 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Velké Losiny se nachází v obci Velké Losiny v okrese Šumperk, v krajině předhůří Hrubého Jeseníku. Zdejší renesanční zámek stojí na místě někdejší středověké tvrze. Místo proslulo nechvalně známými čarodějnickými procesy, které se zde odehrávaly v letech 1678-1696 a padlo jim za oběť 56 osob (mezi nimi byl například i katolický duchovní Kryštof Lautner). Tyto procesy se staly předlohou pro knihu od spisovatele Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Podle tohoto díla byl natočen roku 1969 i stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry.
Areál zámku je památkově chráněn,[1] v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou.[2] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Historie
Předchůdcem dnešního zámku byla vodní tvrz, která patrně vznikla již někdy ve 14. století. Roku 1496 získali tvrz Žerotínové. Stará tvrz ale novým majitelům nevyhovovala a tak začala být roku 1531 přestavována na renesanční zámek. Iniciátorem přestavby byl Jan mladší ze Žerotína. Tento velmož se zasloužil o vznik nedaleké papírny a také nechal vybudovat velkolosinské lázně.
V období náboženských nepokojů se losinští Žerotínové postavili na stranu protestantských stavů, ale po jejich porážce přišli o tři čtvrtiny svého majetku - poslední čtvrtinu měli prodat. Na svých losinských statcích ale zůstali, a dokonce je v roce 1642 od Habsburků za 100 000 zlatých vykoupili zpět s podmínkou, že do tří měsíců přestoupí na katolickou víru. Jan Jetřich ze Žerotína a jeho bratr Přemek II. tak však nikdy neučinili. Učinil tak až Přemek III., syn Přemka II. Ten, ze strachu před církevními hodnostáři, odmítl svého otce pohřbít v rodinné hrobce (jeho tělo bylo pohřbeno losinskými sedláky). Přemek III. zahájil raně barokní přestavbu zámku, ale již ji nedokončil (zemřel roku 1673).
Jako regentka tří nezletilých Přemkových dětí a správkyně pozůstalosti se k moci dostala pověrčivá Přemkova sestra Angela Sibylla z Galle, rozená Žerotínová, na jejíž popud byly rozpoutány čarodějnické procesy, které vedl samozvaný inkvizitor a nedostudovaný právník Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Toto běsnění zastavil až plnoletý Jan Jáchym ze Žerotína roku 1696. Jan Jáchym byl velice vlivný šlechtic, mimo jiné císařský komoří a přísedící nejvyššího soudu pro Moravu. Za jeho působení byl zámek rozšířen o dvoupodlažní barokní křídla s arkádovými ochozy. Úpravy pokračovaly i po smrti Jana Jáchyma.
Na počátku 19. století se zdejší Žerotínové dostali do finanční tíže a tak zámek prodali Lichtenštejnům. Po osvobození v roce 1945 získal zámek stát.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-17]. Identifikátor záznamu 158002 : Zámek Velké Losiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zámek Velké Losiny (Velké Losiny) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Velké Losiny na Wikimedia Commons - Oficiální stránky státního zámku Velké Losiny
