Velká Chyška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velká Chyška
Střed obce s kostelem svatého Jana křtitele
Střed obce s kostelem svatého Jana křtitele
Znak obce Velká ChyškaVlajka obce Velká Chyška
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPacov
Obec s rozšířenou působnostíPacov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel274 (2023)[1]
Rozloha8,14 km²[2]
Katastrální územíVelká Chyška
Nadmořská výška572 m n. m.
PSČ394 28
Počet domů122 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelká Chyška 94
394 28 Velká Chyška
info@velkachyska.cz
StarostaIng. Martin Drs
Oficiální web: www.velkachyska.cz
Velká Chyška
Velká Chyška
Další údaje
Kód obce549011
Kód části obce178381
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velká Chyška (německy Groß Chischka) se nachází 5 km severně od Pacova, v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Žije zde 274[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1143, kdy ji kníže Vladislav II. spolu s dalšími statky svou darovací listinou potvrdil Strahovskému klášteru. Nazývala se tehdy latinsky "villa Cisca".[4] V roce 1273 se uvádí pod jménem villa Chicka a v roce 1410 již česky Chysska.[5] Roku 1614 ji strahovský opat Kašpar Questenberk vyplatil Jáchymu Španovskému, po Bílé Hoře byla navrácena klášteru. Později je nazývána také Prelátská Chyška,[6] v Schallerově místopisu z roku 1790 "dříve Prelátská Chýška" je popsána jako ves s 50 číslovanými domy, se zámečkem a farním kostelem Jana Křtitele.[7]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Velká Chyška

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jana Křtitele, první stavba byla románská, vystřídala ji gotická, která shořela roku 1698, byla obnovena roku 1699 a zbořena roku 1897. Nynější novorománská jednolodní stavba s pětibokým presbytářem a hranolovou věží v průčelí byla podle plánů architekta Aloise Potůčka postavena v letech 1897-1898[8] za patronátu strahovského opata Zikmunda Starého, který podle shodného projektu, jen s drobnými odchylkami v dekoraci dal postavit také strahovské patronátní kostely ve Střešovicích, v Nebušicích a v Úhonicích.[9] Ze starého chrámu je na vnější stěně presbytáře zazděna náhrobní deska Kateřiny Berničky z Kraselova s erbem neúplného klobouku a českým nápisem s letopočtem 1578.[10]
  • barokní fara (nově opravená) - budova je vymalovaná freskami Siarda Noseckého, po požáru přestavěná v klasicistním slohu; Siard Nosecký namaloval také portrét opata asi z roku 1730; její zahradní altánek byl druhotně opatřen dveřmi z kostela, malovanými dvěma Noseckého obrazy
Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi, dílo V. Foita z Pelhřimova z roku 1898 stojí na soklu z r. 1742
  • výklenková kaple Panny Marie
  • kamenná Boží muka
  • dva pamětní kříže z 19. století
  • Poutní kaple sv. Jana Křtitele na vrchu Stražiště se zázračnou studánkou nad obcí; podle J. Schallera "místní lidé podle kamenů tvrdí, že tam stával zámek".

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, I. tomus, edidit Gustav Fridrich. Praha 1907, č. 156, s. 160-161
  5. PROFOUS Antonín, Místní jména v Čechách I. díl, Praha 154, s. 84-85
  6. Jihočeská vlastivěda: Jazyk. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství, 1986. S. 83. 
  7. SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, Theil 41, Taborer Kreis. 1790, s. 51 online
  8. POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, T-Ž. Academia Praha 1982, s. 198
  9. BOŽÍK Ivan, ŠTURC Libor, KUCHAŘOVÁ Hedvika: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 29
  10. J. Schaller roku 1790 četl správně, J. Soukup v Soupisu památek chybně Černčické

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen ...41 Theil, Taborer Kreis. Prag und Wien 1790, s. 51-52 dostupné online
  • SOUKUP Josef, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, díl XVIII. Politický okres Pelhřimovský. Praha 1903, s. 59-61.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]