Velká Chyška
Souřadnice: 49°30′43″ s. š., 15°2′14″ v. d.
| Velká Chyška | |
|---|---|
 Střed obce s kostelem svatého Jana křtitele | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Pacov |
| Obec s rozšířenou působností | Pacov (správní obvod) |
| Okres | Pelhřimov |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′43″ s. š., 15°2′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 274 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,14 km²[2] |
| Katastrální území | Velká Chyška |
| Nadmořská výška | 572 m n. m. |
| PSČ | 394 28 |
| Počet domů | 122 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Velká Chyška 94 394 28 Velká Chyška info@velkachyska.cz |
| Starosta | Ing. Martin Drs |
| Oficiální web: www | |
  Velká Chyška | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549011 |
| Kód části obce | 178381 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Velká Chyška (německy Groß Chischka) se nachází 5 km severně od Pacova, v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 274[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1143, kdy ji kníže Vladislav II. spolu s dalšími statky svou darovací listinou potvrdil Strahovskému klášteru. Nazývala se tehdy latinsky "villa Cisca".[4] V roce 1273 se uvádí pod jménem villa Chicka a v roce 1410 již česky Chysska.[5] Roku 1614 ji strahovský opat Kašpar Questenberk vyplatil Jáchymu Španovskému, po Bílé Hoře byla navrácena klášteru. Později je nazývána také Prelátská Chyška,[6] v Schallerově místopisu z roku 1790 "dříve Prelátská Chýška" je popsána jako ves s 50 číslovanými domy, se zámečkem a farním kostelem Jana Křtitele.[7]
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Mateřská škola Velká Chyška
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jana Křtitele, první stavba byla románská, vystřídala ji gotická, která shořela roku 1698, byla obnovena roku 1699 a zbořena roku 1897. Nynější novorománská jednolodní stavba s pětibokým presbytářem a hranolovou věží v průčelí byla podle plánů architekta Aloise Potůčka postavena v letech 1897-1898[8] za patronátu strahovského opata Zikmunda Starého, který podle shodného projektu, jen s drobnými odchylkami v dekoraci dal postavit také strahovské patronátní kostely ve Střešovicích, v Nebušicích a v Úhonicích.[9] Ze starého chrámu je na vnější stěně presbytáře zazděna náhrobní deska Kateřiny Berničky z Kraselova s erbem neúplného klobouku a českým nápisem s letopočtem 1578.[10]
- barokní fara (nově opravená) - budova je vymalovaná freskami Siarda Noseckého, po požáru přestavěná v klasicistním slohu; Siard Nosecký namaloval také portrét opata asi z roku 1730; její zahradní altánek byl druhotně opatřen dveřmi z kostela, malovanými dvěma Noseckého obrazy
_03.jpg)
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi, dílo V. Foita z Pelhřimova z roku 1898 stojí na soklu z r. 1742
- výklenková kaple Panny Marie
- kamenná Boží muka
- dva pamětní kříže z 19. století
- Poutní kaple sv. Jana Křtitele na vrchu Stražiště se zázračnou studánkou nad obcí; podle J. Schallera "místní lidé podle kamenů tvrdí, že tam stával zámek".
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, I. tomus, edidit Gustav Fridrich. Praha 1907, č. 156, s. 160-161
- ↑ PROFOUS Antonín, Místní jména v Čechách I. díl, Praha 154, s. 84-85
- ↑ Jihočeská vlastivěda: Jazyk. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství, 1986. S. 83.
- ↑ SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, Theil 41, Taborer Kreis. 1790, s. 51 online
- ↑ POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, T-Ž. Academia Praha 1982, s. 198
- ↑ BOŽÍK Ivan, ŠTURC Libor, KUCHAŘOVÁ Hedvika: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 29
- ↑ J. Schaller roku 1790 četl správně, J. Soukup v Soupisu památek chybně Černčické
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen ...41 Theil, Taborer Kreis. Prag und Wien 1790, s. 51-52 dostupné online
- SOUKUP Josef, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, díl XVIII. Politický okres Pelhřimovský. Praha 1903, s. 59-61.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká Chyška na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Chýška v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Velká Chyška v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
