Veletice
| Veletice | |
|---|---|
 Veletice od jihu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Holedeč |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′48″ s. š., 13°34′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 86 (2021)[1] |
| Katastrální území | Veletice (4,67 km²) |
| PSČ | 439 31 |
| Počet domů | 58 (2011)[2] |
  Veletice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 40932 |
| Kód k. ú. | 640930 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veletice jsou vesnice, část obce Holedeč v okrese Louny. Nachází se asi 2 km severovýchodně od Holedeče. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 86 obyvatel.
Veletice je také název katastrálního území o rozloze 4,67 km².[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi v podobě přídomku pochází z roku 1340.[4] Tehdy na kupní smlouvě mezi augustiniány z Roudnice a vladyky z Blahotic vystupuje šlechtic Bohunek z Veletic. Vladykové s přídomkem "z Veletic" se naposledy v písemných pramenech připomínají v roce 1466, pak se z historie ztrácejí. Veletice byly založeny při Blšance jako ulicová vesnice. Při západní části komunikace procházející vsí ležel vrchnostenský dvůr s tvrzí. Od začátku 16. století na ní sídlili příslušníci rodu Sekerků ze Sedčic.[5] To trvalo až do roku 1623. Tehdy byly Veletice konfiskovány Bedřichu Sekerkovi, který se aktivně zúčastnil stavovského povstání. Od královské komory je koupil Jan Kryštof svobodný pán z Paaru, který byl dědičný poštmistr ve Štýrsku[6] a postupně tento titul získal i pro Čechy, Slezsko a Uhry. Veletice se tak načas staly součástí panství Měcholupy, které bylo rovněž v rukou Paarů. V roce 1750 koupil Veletice se Stránkami hrabě Leopold Clary-Aldringen a připojil je k panství Dobříčany, kde zůstaly až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1849.
Ve vsi se už od období raného novověku pěstoval chmel, Veletice patřily do žatecké chmelařské oblasti. Roku 1878 zde byla v čp. 2 zřízena jednotřídní škola, hasičský sbor vznikl roku 1899. Zhruba od poloviny 17. století se Veletice postupně poněmčovaly. Při sčítání lidu roku 1921 se z 372 obyvatel k české národnosti přihlásilo jen 14 osob. V průběhu roku 1946 bylo z Veletic odsunuto 269 Němců. Nahradili je přídělci z řad volyňských Čechů a osídlenců z vnitrozemí, kteří co do počtu přídělů lehce převažovali (28:20).[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 372 obyvatel (z toho 174 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků, 356 Němců a dva cizinci. Kromě pěti židů, pěti příslušníků jiných nezjišťovaných církví a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 394 obyvatel: 38 Čechoslováků, 353 Němců a tři cizince. V náboženské struktuře převažovali katolíci, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, jeden člen jiných církvi a tři lidé bez vyznání.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 396 | 399 | 404 | 461 | 400 | 372 | 394 | 180 | 175 | 161 | 118 | 102 | 82 | 86 |
| Domy | 60 | 61 | 64 | 76 | 73 | 82 | 84 | 65 | . | 47 | 40 | 56 | 56 | 58 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Holedeč. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Venkovská usedlost čp. 36.[11]
- Kaplička postavená před rokem 1835, kdy je uvedena na seznamu kaplí a křížů Litoměřické diecéze.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Adolf Seifert (1826–1910), lékař a historik Žatce
- Carl Schlimp (1834–1901), architekt
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Železniční zastávka -
Náves -
Kaplička
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ ROEDL, Bohumír; TARABA, Pavel; TARABA, Slavomír. Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky. Holedeč: Obec Holedeč, 2018. 199 s. Kapitola Veletice, s. 154–156. Dále jen Roedl a kol. 2018.
- ↑ Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Příprava vydání Karl Tutte. Saaz: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereins, 1904. 918 s. S. 738.
- ↑ Roedl a kol., str. 158–161.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-20]. Identifikátor záznamu 154786 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veletice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Veletice na webu ČÚZK
