Večernice smutná
 Večernice smutná | |
|---|---|
 Večernice smutná (Hesperis tristis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | večernice (Hesperis) |
| Binomické jméno | |
| Hesperis tristis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Večernice smutná (Hesperis tristis) je vzácně se v České republice vyskytující bylina s nápadným a vonným květem, jeden z asi 25 druhů rodu večernice.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Druh je rozšířen hlavně na jihu evropské části Ruska, odkud západním směrem zasahuje přes Ukrajinu do Rumunska, Bulharska, na Balkánský poloostrov, Slovensko, do Maďarska a částečně i Rakouska a Česka; východním směrem se vyskytuje až po Kavkaz, střední Ural a ke Kaspickému moři. Severozápadní hranice přirozeného výskytu probíhá přes Moravu, kde večernice smutná roste v teplých oblastech v okolí Znojma, Hustopečí a na Pálavě.
Dává přednost slunným, teplým stanovištím převážně s vápencovým podložím. Roste hlavně na xerotermních travnatých stráních a v řídkých křovinatých porostech, na mezích, okrajích cest i ve slunných příkopech v planárním a kolinním stupni.[1][2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Rostlina dvouletá nebo méně často krátce vytrvalá, dorůstá obvykle do výše 30 až 60, ojediněle až 80 cm. Přímá lodyha je v průřezu oblá nebo hranatá, ve svrchní části rozvětvená a celá porostlá delšími jednoduchými i kratšími žláznatými chlupy. Přízemní listy s dlouhými řapíky vyrůstají v listové růžici, jejich čepele dlouhé 5 až 12 a široké 1 až 3 cm jsou eliptické, podlouhlé až kopinaté a na koncích tupé, okraje bývají celistvé nebo řídce zubaté. Spodní lodyžní listy jsou s kratičkými řapíky a výše postavené přisedlé, čepele mají stejně velké jako listy v růžici avšak jsou celokrajné, u báze uťaté nebo srdčité a na vrcholku zašpičatělé. Všechny listy jsou poměrně masité a obdobně chlupaté jako lodyha.
Květenství je bohatý větvený hrozen složený z 10 až 70 čtyřčetných květů. Stopky oboupohlavných velkých květů rostou vodorovně nebo šikmo odstávají, jsou do 2 cm dlouhé a chlupaté. Vztyčené kopinaté kališní lístky bývají 10 až 12 mm dlouhé, mají bílý blanitý okraj, vně jsou chlupaté a dva vnitřní jsou vespod vakovitě vypouklé. Korunní lístky mají pozvolna zúžený nehet, od kterého rovnovážně odstávají a později se slabě obracejí dozadu, jsou úzce podlouhle obvejčité a vpředu zakulacené; bývají zelenavě žluté až žlutohnědé se žlutým, fialovým nebo purpurovým žilkováním, jsou 20 až 25 × 2 až 6 mm velké a bělavý nehet mívá délku 8 až 14 mm. Zbarvení je poměrně variabilní, podíl jednotlivých barev se mění. V květu je šest čtyřmocných tyčinek, svrchní semeník srostl ze dvou plodolistů a blizna je hluboce rozeklaná.
Kvete od května do června, v podvečer květy začínají vonět a vábit hmyz k opylení. Ploidie druhu je 2n = 14. Na vodorovně odstávajících chlupatých stopkách 2 až 4 cm dlouhých vyrůstají čárkovité, dvouchlopňové, lehce pukající, na hřbetu stlačené a mezi semeny zúžené šešule. Jsou lysé, bývají dlouhé 5 až 15 cm, mají výraznou střední a dvě boční žílky a obsahují až 40 hnědých, do 3 mm velkých semen umístěných v jedné řadě.[1][2][3][4]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Večernice smutná je v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" uváděna jako silně ohrožený druh (C2b). Je tomu proto, že z řady obvyklých míst zcela vymizela nebo se její populace výrazně zmenšily, některá místa zarostla náletovými dřevinami nebo agresivnějšími rostlinami a jiná se změnou obhospodařování polí a pastvin postihla eutrofizace. V současnosti je řada lokalit s večernicí smutnou územně chráněna, to dává naději na zachování tohoto rostlinného druhu v ČR i v budoucnu.[2][5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Večernice smutná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 10.07.207 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Večernice smutná [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 06.02.2009 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online.
- ↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Hesperis tristis [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-04-12]. S. 231–234. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- ↑ Atlas rostlin: Večernice smutná [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6 [cit. 2014-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 12.04.2014]. Čís. 84 (3), s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu večernice smutná na Wikimedia Commons - Botanický ústav AV ČR – rozšíření večernice smutné v ČR
