Vařákovy Paseky

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Vařákovy paseky (někdy též Vařákovy Paseky) byla samota na východě České republiky, ve Zlínském kraji, v okrese Vsetín. Jihovýchodně od sídla se nachází Lačnov.

Historie

Když na konci druhé světové války zdejší oblastí Vizovických vrchů prchali nacističtí vojáci před postupujícími rumunskou a Rudou armádou, budovali si na vyvýšených místech radiové vysílače pro lepší vzájemnou koordinaci. V dopoledních hodinách 2. května 1945 dorazili čtyři vojáci také do Vařákových pasek. V tu dobu se zde ovšem nacházeli členové partyzánské skupiny Jana Žižky z Trocnova. Došlo k přestřelce, která si vyžádala jak mezi Němci, tak i z řad partyzánů po jednom padlém.[1]

Místní obyvatelé věděli, co se událo v Prlově a Ploštině, kdy Němci kvůli pomoci tamních obyvatel partyzánům obě sídla vypálili. Vařákopasečtí proto ze svých domovů utekli pryč, avšak posléze se kvůli nevlídnému chladnému a deštivému počasí vrátili zpět. Ještě v den útoku, 2. května, obklíčili osadu členové oddílu SS-Einheit Josef, mezi něž patřili i Slováci, a začali Vařákovy paseky vypalovat. Ze zdejších deseti domů takto zničili osm. Zbývající dva pravděpodobně kvůli mlze Němci nenašli.[1]

Zdejších šestnáct obyvatel nacisté hnali bosé do Valašské Polanky (asi 9 kilometrů), kde je plánovali zastřelit. Na přímluvu Aurelie Ludwigové, Němky, která sloužila na valašskopolanské faře jako kuchařka, ale nakonec nacisté propustili matky s dětmi. Z Polanky poté Němci převezli do Hošťálkové tři muže, a sice Jana Polčáka, Karla Vařáka a Františka Žáka, které podrobili mučení a následující den (3. května) je zastřelili. Spolu s nimi zastřelili i dvaadvacetiletou Růženu (Rozinu) Šopovou, jež do Vařákových pasek přijela pouze na návštěvu svých známých.[1]

Od roku 1950 ve Vařákových pasekách již nikdo nežil a poslední ze zdejších chalup byla v roce 1961 stržena. Na někdejší osadu tak upomíná pouze zbudovaný památník.[1]

Připomínka

Během podzimu 2011 odvysílala Česká televize v rámci dokumentárního pořadu Ztracené adresy pořad věnovaný této obci.[2] V roce 2014 plánovali lačnovští zastupitelé zbudovat na okraji své obce přesnou repliku zemědělské usedlosti Karla Vařáka, jednoho z nacisty zastřelených obyvatel Vařákových pasek. Objekt měl mít i včelín, kovárnu či ovocný sad ve svém okolí. V komplexu se mělo nacházet muzeum prezentující historii rodiny Vařákových. Na realizaci záměru měly přispět prostředky z Evropské unie. Podle původních plánů sice existovaly úvahy zbudovat stavbu přímo na místě někdejších Vařákových pasek, ale to znemožnila skutečnost, že je toto místo chráněným územím bez infrastruktury.[3] Projekt se podařilo realizovat a za rok 2015 mu byl udělen titul Stavba roku Zlínského kraje.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d LIBIGER, Milan. Smutné výročí Vařákových pasek: fašisté je zapálili až po válce. iDNES.cz [online]. 2013-05-01 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ CHMELOVÁ, Iva. Nacisty vypálená osada Vařákovy paseky ožije v televizním seriálu. iDNES.cz [online]. 2011-10-22 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ LIBIGER, Milan. Evropské miliony půjdou na muzeum řeznictví i usedlost vypálenou fašisty. iDNES.cz [online]. 2014-02-18 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ KANIOVÁ, Marcela. Stavbou roku 2015 je usedlost na Vařákových pasekách. Oceněny jsou i další. Deník [online]. 2016-05-28 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vařákovy_Paseky&oldid=15605234“